Magnus III. Norský

norský král

Magnus III. Norský (norsky: Magnus Berrføtt, staroseversky: Magnús berfœttr; 107324. srpna 1103) byl norský král v letech 1093 až 1103 a v letech 1099 až 1103 král ostrova Man a severních ostrovů.[1]

Magnus III. Norský
norský král, král Ostrovů
Portrét
Titulní strana Ságy Magnuse Bosého, Heimskringla.
Doba vlády10931103
Narození1073
Norsko
Úmrtí24. srpna 1103 (ve věku 29–30 let)
Ulster, Irsko
PředchůdceOlaf III. Norský
NástupceØystein Magnusson
Sigurd I. Norský
Olaf Magnusson
ManželkaMarkéta Fredkulla
OtecOlaf III. Norský
MatkaThora
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Magnus byl nemanželským synem Olafa III. Jeho přízvisko berfœtt neboli bosý vycházela podle Snorri Sturlusona z jeho záliby v gaelském stylu oblékání, při kterém se dolní část nohou nechávala odhalená. Saxo Grammaticus naopak píše, že přezdívku získal, protože byl nucen před útokem utéct bosý.[2]

Po smrti Olafa III. v roce 1093 byl Magnus prohlášen králem ve Vikenu, v Trondheimu, zatímco jeho bratranec Haakon Magnusson byl králem prohlášen v Trondheimu. Brzy se Magnus dostal s Haakonem do konfliktu a válka se zdála nevyhnutelná. Haakon však náhle zemřel v roce 1094 při cesttě přes horu Dovrefjell. Magnus se tak stal jediným vládcem Norska. Uvěznil Haakonova pěstouna Toreho på Steiga a poté ho nechal oběsit.[3]

Magnus chtěl obnovit norský vliv v okolí Irského moře. V roce 1098 odplul s flotilou 60 lodí a pěti tisíci muži nejdříve na Orkneje, kde obnovil moc norského krále, a poté do Walesu, kde porazil Normany. Kromě Orknejí Magnus dobyl i Hebridy a ostrov Man. Edgar Skotský podepsal s Magnusem smlouvu, která obsahovala vymezení východní hranice Skotska a uznávala Magnusův nárok na Hebridy a Kintyre, což bylo potvrzení již existujícího stavu. Do Norska se Magnus vrátil na začátku roku 1099.

V roce 1100 Magnus III začal boj se švédským králem Inge I. kvůli svým nárokům na oblast západně od jezera Vänern a vyplenil větší část Götalandu. Tato válka však nepřinesla trvalé výsledky. Na mírovém setkání v roce 1101 (tzv. setkání tří králů) v norské Kungahälle se sešli tři skandinávští králové: Inge I. Švédský, Erik I. Dánský a Magnus III. Norský. Magnus souhlasil s tím, že se ožení s Ingeho dcerou Markétou.

V roce 1103 Magnus uzavřel alianci s velekrálem Irska Muirchertachem Ua Briainen, jehož dcera Blathmin O'Brien se vdala za Magnusova syna Sigurda. V roce 1103 se chystal vrátit do Norska, ale 24. srpna byl v Ulsteru zabit v bitvě. Byl posledním norským králem, který zemřel v bitvě za hranicemi své země. Norové, které tomuto přepadení unikli, odpluli zpět do své země.[4]

Magnus III. neměl potomky se svou manželkou Markétou, ale v době jeho smrti přesto měl tři syny: Øysteina Magnussona , Sigurda Magnussona a Olafa Magnussona. Každý z nich měl jinou matku. Tito tři synové se stali Magnusovými následníky jako vládci Norska.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magnus III of Norway na anglické Wikipedii.

  1. Magnus 3 Olavsson Berrføtt – utdypning (Store norske leksikon)
  2. Magnus Berrføtt (Magnus Berrføtt's coinage)
  3. Magnus Berrføtts saga (Snorre Sturluson: Heimskringla). lind.no [online]. [cit. 2012-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-22. 
  4. Magnus Barefoot's saga (Heimskringla or The Chronicle of the Kings of Norway. omacl.org [online]. [cit. 2012-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-06-21. 

Externí odkazy

editovat