Magliaso
Magliaso je obec ve švýcarském kantonu Ticino, okresu Lugano. Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel.
Magliaso | |
---|---|
Zámek Magliaso | |
Poloha | |
Souřadnice | 45°58′59″ s. š., 8°53′6″ v. d. |
Nadmořská výška | 287 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Ticino |
Okres | Lugano |
Magliaso | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 1,10 km² |
Počet obyvatel | 1 620 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 1 472,7 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 6983 |
Označení vozidel | TI |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geografie
editovatObec leží v nadmořské výšce 287 m na pravém břehu Luganského jezera, 5 km jihozápadně od Lugana a 2,5 km severně od Ponte Tresa.
Sousedními obcemi jsou Neggio a Agno na severu, Collina d’Oro na východě, Caslano na jihu a Pura na západě.
Historie
editovatMagliaso bylo poprvé zmíněno v roce 769 jako Maliacis.[2] V roce 854 je uváděno ve slovním spojení de vico Maliaci.
V období Langobardů vlastnil statek v Magliaso klášter San Pietro in Ciel d’Oro v Pavii. Původ starého kostela San Quirico (zmiňovaného v roce 1033) a hradu San Giorgio není znám. Téměř dvě desetiletí (1098–1117) bylo Magliaso sídlem schizmatického biskupa z Coma Landolfa Carcana, kterého císař Jindřich IV. jmenoval biskupem proti papeži Řehoři VII. Hrad byl v roce 1117 obléhán a dobyt Comem; Landolfovo další působení není jisté, možná byl deportován nebo zavražděn. To vedlo k desetileté válce mezi Comem a Milánem.[2]
Románská freska na jižní věži pochází ze stejného období a je jedním z mála světských románských děl ve Švýcarsku. Ve 13. století se hrad stal majetkem větve rodu Rusca z Coma.[3] V roce 1668 získal svrchovaná práva nad obcí Carlo Corrado Beroldingen, kancléř luganského poddanství, který nechal postavit farní kostel a místo chátrající zříceniny hradu postavil zdobný palác.[2]
V polovině 19. století byla v důsledku zákona o potírání bezdomovectví naturalizována jedna jenišská rodina.
Podél zavlažovacího kanálu bývalo mnoho izolovaných statků a mlýnů, což bylo typické pro předindustriální hospodářství. Obec zažila silnou emigraci do Lombardie, Jižní Ameriky a během druhé světové války do středního Švýcarska. Na počátku 21. století byly rozsáhlé oblasti údolí a podél jezera zastavěny obytnými čtvrtěmi. Zatímco sektor služeb je v Magliaso nejdůležitějším hospodářským odvětvím, turistická infrastruktura se téměř nerozvinula. Na úpatí hory bylo vybudováno golfové hřiště.[2]
Obyvatelstvo
editovatVývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1696 | 1721 | 1808 | 1900 | 1950 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2005 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2020 |
Počet obyvatel | 129 | 185 | 304 | 419 | 581 | 889 | 975 | 1171 | 1384 | 1387 | 1453 | 1463 | 1452 | 1450 | 1600 |
Doprava
editovatObcí prochází hlavní silnice z Lugana do Ponte Tresa. Obec je napojena na síť veřejné dopravy dvěma zastávkami (Magliaso a Magliaso Paese) na železniční trati Lugano – Ponte Tresa.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Magliaso na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d e CROCI MASPOLI, Bernardino. Magliaso [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2023-02-17 [cit. 2024-08-13]. Dostupné online. (německy)
- ↑ POLLINI-WIDMER, Rachele. Rusca [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2012-02-16 [cit. 2024-08-13]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Magliaso na Wikimedia Commons
- (italsky) Oficiální stránky