Machimosaurus byl rod krokodylomorfních plazů, který žil ve svrchní juře a spodní křídě asi před 154 až 130 miliony let.

Jak číst taxoboxMachimosaurus
Stratigrafický výskyt: jurakřída
alternativní popis obrázku chybí
Různé druhy machimosaurů
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Sauropsida)
ČeleďTeleosauridae
RodMachimosaurus
Hermann von Meyer, 1837
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nálezy fosilií tohoto dravého krokodýlovitého plaza pocházejí ze západní Evropy a severní Afriky, živočicha popsal v roce 1837 německý paleontolog Hermann von Meyer a pojmenoval ho podle řeckých slov μα´χιμoι (bojeschopný) a σαυρoς (ještěr). Nejstarší fosilie tohoto nebo blízce příbuzných druhů jsou známé již ze střední jury (zhruba před 165 miliony let) z území dnešního Švýcarska.[1]

Byl vrcholovým predátorem mělkých druhohorních moří, živil se rybami, měkkýši nebo želvami, jejichž krunýř dokázal rozdrtit silnými čelistmi s kuželovitými zuby. Jeho kořistí se mohli stát i pozemní sauropodi, pokud se přiblížili k břehu.[2] V roce 2016 byly v Tunisku nalezeny pozůstatky druhu nazvaného Machimosaurus rex, který dosahoval délky téměř deseti metrů (z toho půldruhého metru připadalo na lebku) a byl tak největším známým teleosauridem.[3] Novější odhady udávají dospělému exempláři tohoto druhu délku kolem 7,18 metru.[4]

  • Machimosaurus hugii von Meyer, 1837 (typový druh)[5]
  • Machimosaurus buffetauti Young et al., 2014
  • Machimosaurus mosae Sauvage & Liénard, 1879
  • Machimosaurus nowackianus (von Huene, 1938)
  • Machimosaurus rex Fanti et al., 2016

Reference

editovat
  1. Torsten M. Scheyer, Michela M. Johnson, Dylan Bastiaans, Feiko Miedema, Erin E. Maxwell and Christian Klug (2024). Oldest record of Machimosaurini (Thalattosuchia, Teleosauroidea): teeth and scavenging traces from the Middle Jurassic (Bajocian) of Switzerland. Royal Society Open Science. 11 (4): 240071. doi: https://doi.org/10.1098/rsos.240071
  2. Earth Archives
  3. National Geographic
  4. Gayford, J. H.; et al. (2024). Cautionary tales on theuse of proxies to estimate body size and form of extinct animals. Ecology and Evolution. 14 (9): e70218.
  5. Fossilworks. fossilworks.org [online]. [cit. 2018-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-03-05. 

Externí odkazy

editovat