LKAB Malmtrafik

(přesměrováno z MTAS)

LKAB Malmtrafik AB (dříve Malmtrafik i Kiruna AB, VKM: MTAB) je železniční dopravce, který provozuje své vlaky na území Švédska a prostřednictvím své sesterské firmy LKAB Malmtrafikk (dříve Malmtrafikk AS, VKM: MTAS) také v Norsku. Obě firmy jsou dceřinými společnostmi těžební firmy LKAB.

LKAB Malmtrafik
Logo
Logo
Vlak MTAB s lokomotivami 103 "Luleå" a 104 "Gällivare" se blíží ke Kiruně
Vlak MTAB s lokomotivami 103 "Luleå" a 104 "Gällivare" se blíží ke Kiruně
Základní údaje
Právní formaaktiebolag
Datum založení1995
Adresa sídlaKiruna, Švédsko
Charakteristika firmy
Mateřská společnostLKAB
Identifikátory
Oficiální webwww.lkab.com
LEI5493009X56A86YBSV846
OpenCorporates IDse/556031-4808
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Dopravu železné rudy pro LKAB zajišťovaly vždy státní dráhy – ve Švédsku Statens Järnvägar (SJ) a v Norsku Norges Statsbaner (NSB). Od 1. ledna 1993 pak LKAB získala licenci pro provozování drážní dopravy na švédském území, ale zatím této možnosti nevyužívala. V roce 1995 pak LKAB založila dceřiné firmy MTAB a MTAS, do kterých v roce 1996 majetkově vstoupily obě státní železnice (SJ do MTAB a NSB do MTAS), čímž MTAB/MTAS získala potřebný park vozidel a od 1. července 1996 začaly zajišťovat železniční dopravu na Malmbanan. LKAB poté vykoupila podíly SJ a NSB v MTAB/MTAS a od začátku roku 2000 je LKAB stoprocentním vlastníkem těchto firem.

Vlaky MTAB, resp. MTAS operují na trati zvané Malmbanan, která spojuje přístavy Narvik a Luleå. Výrazně převažují vlaky, které přepravují upravenou železnou rudu (zpravidla ve formě pelet) z úpraven Kiruna a Svappavaara do Narviku a z úpravny Malmberget do Luleå. Dále přepravují surovou rudu z dolu Kiruna do úpravny Svappavaara a z přístavů Luleå a Narvik pak přepravují suroviny potřebné v jednotlivých úpravnách železné rudy.

 
Třídílná elektrická lokomotiva řady Dm

Lokomotivy

editovat

Při majetkovém vstupu v roce 1996 vložila železnice SJ do MTAB elektrické lokomotivy řady Dm3 a dieselové posunovací lokomotivy (řady T46 a Motala). MTAS pak vstupem NSB získala elektrické lokomotivy řady El15 a dieselové lokomotivy (T44 a Motala).

Od srpna 2000 začala firma ADtranz (od roku 2001 Bombardier Transportation) dodávat pro MTAB/MTAS dvoudílné elektrické lokomotivy řady IORE (zkratka z „iron ore“ – anglického výrazu pro železnou rudu). Celkem bylo dodáno devět kusů těchto lokomotiv. Lokomotivy byly označeny čísly od 101 do 118 a každý díl měl vedle čísla přiděleno i jméno podle míst v okolí své domovské trati. V roce 2010 by mělo být dodáno další čtyři kusy (tj. osm dílů) lokomotiv IORE.[1]

V souvislosti s dodávkou nových lokomotiv byly zrušeny lokomotivy řady Dm3 starších sérií a v provozu zůstalo jen 12 kusů (stav k roku 2006) těchto lokomotiv z poslední série. Úplné vyřazení lokomotiv Dm3 z provozu přinese až druhá dodávka lokomotiv IORE v roce 2010.[1] Již v roce 2003 byl zcela ukončen provoz lokomotiv řady El15 u MTAS. Poslední vlak MTAB/MTAS tažený dvojicí lokomotiv El15 jel na trati Kiruna – Narvik 30. listopadu 2003. V roce 2004 byly všechny stroje této řady prodány švédskému dopravci Hector Rail AB, který je označil čísly 161.101 až 106.

 
Vůz řady Uad pro přepravu železné rudy

Svoji činnost zahájila MTAB/MTAS s vozy pro přepravu rudy řad Uad a Uadp, které získala od SJ (asi 600 vozů) a NSB (asi 300 vozů).

Později bylo pořízeno ještě 110 vozů řady Uadk, které mají stejně jako starší vozy Uad a Uadp ložnou hmotnost 80 tun. Poté již firma nakupovala pouze vozy s ložnou hmotností 100 tun. Nejprve bylo zakoupeno 70 vozů řady UNO z Jižní Afriky, další vozy však jsou nakupovány přímo ve Švédsku. Jde o vozy řady Fanoo (tovární typ F040) a Fammoorr (tovární typ F050), které vyrábějí firmy Kockums Industrier AB a Kiruna Wagon. První 70 vozů řady Fanoo bylo dáno do provozu v roce 2006.

Všechny vozy pro přepravu železné rudy u MTAB/MTAS jsou vybaveny automatickými spřáhly SA-3.

Reference

editovat
  1. a b ŠTEFEK, Petr. Plán LKAB: další lokomotivy IORE a ukončení provozu lokomotiv Dm3. Stránky přátel železnic [online]. Srpen 2007 [cit. 2010-05-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat