MPEG-2
Sada standardů pro obecné kódování videa a přidruženého zvuku
MPEG-2 (Obecné kódování pohyblivých obrázků a přidruženého zvuku – ISO/IEC 13818) je sada standardů pro kompresi videa, zvuku a souvisejících věcí, vyvinutá skupinou MPEG. Obsahuje následující části:[1]
- Část 1 – Systém
- Definuje synchronizaci a multiplexing video a audio signálu. Jinak známý jako ITU-T Rec. H.222.0. Definuje kontejnerový formát MPEG Transport Stream a rozšiřuje MPEG Program Stream.
- Část 2 - Video
- Kompresní formát pro prokládaný a neprokládaný video signál. Jinak známý jako H.262.
- Část 3 – Audio
- Kompresní formát pro perceptualní kódování audio signálů. Jako vícekanálové rozšíření MPEG-1 zvuku.
- Část 4
- Definuje proceduru pro testování shody.
- Část 5
- Definuje systémy pro softwarovou simulaci.
- Část 6
- Definuje rozšíření pro DSM-CC
- Část 7
- Rozšířené zvukové kódování (Advanced Audio Coding – AAC). Později rozšířeno v sadě MPEG-4.
- Část 9
- Rozšíření pro rozhraní pro reálný čas.
- Část 10
- Souhlasné rozšíření pro DSM-CC.
Související články
editovatReference
editovat- ↑ MPEG-2 [online]. MPEG [cit. 2017-08-20]. Dostupné online. (anglicky)