MENA (z anglického „Middle East and North Africa“) je geografická oblast zemí Středního východuSeverní Afriky.[1] Označuje se také jako WANA, SWANA[2][3] nebo NAWA, přičemž Blízký východ se alternativně označuje jako Západní Asie („West Asia“) nebo Jihozápadní Asie („Southwest Asia“); jedná se o jiný způsob označení této geografické oblasti namísto používání běžnější politické terminologie.

Jak často jsou země/území zahrnovány do definic MENA/WANA:
     Téměř vždy jsou zahrnuty
     Někdy zahrnuty
     Zřídkakdy zahrnuty

Jako označení regionu se MENA často používá v akademické sféře, při vojenském plánování, pomoci při katastrofách, mediálním plánování (jako označení oblasti vysílání) a v obchodní komunikaci. Kromě toho má tento region řadu společných kulturních, ekonomických a environmentálních rysů napříč zeměmi, které jej tvoří; například některé z nejextrémnějších dopadů změny klimatu se projeví právě v MENA.[4][5]

Některá označení zahrnují více států než MENA, například MENASA,[6] MENAP nebo Širší Střední východ, které zahrnují i země v oblastech Střední Asie (Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, TurkmenistánUzbekistán) a Jižní Asie (Afghánistán, MaledivyPákistán), kde je patrný významný vliv islámu a používá se zde arabské písmo. Označení MENAT pak výslovně zahrnuje Turecko, které bývá z některých definic MENA vyloučeno, přestože je Turecko téměř vždy považováno za součást Blízkého východu.

Definice

editovat
 
Varianty definic regionu MENA:
     Tradiční definice Blízkého východu
     Širší Střední východ (dokument vlády Spojených států z roku 2004)[7]
     Oblasti, které kolem roku 2004 vědci někdy spojovali s Blízkým východem[7]

Oblast NEMA nemá standardizovanou definici; různé organizace ji definují jako region zahrnující různá území nebo ji jako region nedefinují vůbec.

Organizace spojených národů

editovat

Regionální skupiny OSN ani geosystém OSN používaný UNSD region MENA neobsahují. Některé agentury a programy OSN sice region MENA definují, ale jejich definice si mohou navzájem odporovat a někdy se vztahují pouze na konkrétní studie nebo zprávy.

 
Region MENA podle definice Světové banky (2003).[8][9]
  • Studie Světové banky z roku 2003 uvádí: „V geografické klasifikaci Světové banky tvoří region Blízkého východu a severní Afriky (MENA) následujících 21 zemí nebo území: šest členů Rady pro spolupráci v Perském zálivu (Bahrajn, Katar, Kuvajt, Omán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty [SAE]) a 15 dalších zemí nebo území: Alžírsko, Džibutsko, Egyptská arabská republika, Irák, Íránská islámská republika, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libye, Malta, Maroko, Jemenská republika, Syrská arabská republika, Tunisko a Západní břeh Jordánu a Gaza.“[8] K lednu 2021 uvádějí webové stránky Světové banky jako definice MENA stejný soubor 21 zemí/území: „Alžírsko; Bahrajn; Džibutsko; Egypt, Arabská republika; Írán, Islámská republika; Irák; Izrael; Jordánsko; Kuvajt; Libanon; Libye; Malta; Maroko; Omán; Katar; Saúdská Arábie; Syrská arabská republika; Tunisko; Spojené arabské emiráty; Západní břeh Jordánu a Gaza; Jemenská republika“.[9]
  • Zpráva Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z roku 2010 uvádí: „Pro účely této studie byl region MENA definován jako zahrnující následujících 18 zemí: Alžírsko, Bahrajn, Egypt, Irák, Jordánsko, Kuvajt, Libanon, Libye, Mauretánie, Maroko, Omán, Katar, Okupovaná palestinská území, Saúdská Arábie, Sýrie, Tunisko, Spojené arabské emiráty a Jemen.“[10]
  • Zpráva Organizace pro výživu a zemědělství z roku 2015 uvádí: „Mezi 21 zemí MENA patří Alžírsko, Bahrajn, Džibutsko, Egypt, Írán, Izrael, Jordánsko, Katar, Kuvajt, Libanon, Libye, Malta, Maroko, Omán, Palestina, Saúdská Arábie, Sýrie, Tunisko, Spojené arabské emiráty a Jemen“.[11]
 
Region MENA podle definice UNAIDS, která zahrnuje Súdán a Somálsko, ale nezahrnuje Izrael, Palestinu a Maltu.[12]
  • Jak uvádí zpráva UNICEF z roku 2019, regionální klasifikace UNAIDS pro oblast MENA „zahrnuje 20 zemí/území: Alžírsko, Bahrajn, Džibutsko, Egypt, Írán, Irák, Jordánsko, Kuvajt, Libanon, Libye, Maroko, Omán, Katar, Saúdská Arábie, Somálsko, Súdán, Syrská arabská republika, Tunisko, Spojené arabské emiráty a Jemen.“[12]
  • K lednu 2021 se na webových stránkách Dětského fondu Organizace spojených národů jako MENA označuje následujících 20 zemí: „Alžírsko, Bahrajn, Džibutsko, Egypt, Írán (Islámská republika), Irák, Jordánsko, Kuvajt, Libanon, Libye, Maroko, Omán, Katar, Saúdská Arábie, Stát Palestina, Súdán, Syrská arabská republika, Tunisko, Spojené arabské emiráty, Jemen“.
 
Region MENA podle definice MMF (2003), který zahrnuje Afghánistán, Mauritánii, Pákistán, Palestinu, Súdán a Somálsko, ale nezahrnuje Izrael a Maltu.[13]
  • Ekonomové Hamid Reza Davoodi a George T. Abed, kteří pracovali pro Mezinárodní měnový fond (MMF), v roce 2003 uvedli: „Region MENA zahrnuje arabské státy na Blízkém východě a v severní Africe – Alžírsko, Bahrajn, Džibutsko, Egypt, Irák, Jordánsko, Katar, Kuvajt, Libanon, Libyi, Mauretánii, Maroko, Omán, Saúdskou Arábii, Somálsko, Súdán, Syrskou arabskou republiku, Tunisko, Spojené arabské emiráty a Jemen – plus Islámský stát Afghánistán, Íránskou islámskou republiku, Pákistán, Západní břeh Jordánu a Gazu.“ Autoři zdůrazňují, že těchto „24 zemí MENA (…) je seskupeno pouze pro analytické účely“. Přestože údajně „sdílejí společné problémy a kulturní vazby odlišné od sousedních ekonomik“, jako je Izrael a Turecko, islám je dominantním náboženstvím a arabština hlavním jazykem, existují v regionu MENA „značné náboženské menšiny“ a „významné jazykové rozdíly“, přičemž v Afghánistánu, Íránu a Pákistánu není arabština většinovým jazykem.[13]
Definice MENA podle agentur a programů OSN
Země nebo
území
WB
MENA 2003[8][9]
FAO
MENA 2015[11]
UNAIDS
MENA 2019[12]
UNICEF
MENA 2021
UNHCR
MENA 2010[10]
MMF
MENA 2003[13]
UNSD
WA+NA[14]
Afghánistán Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne
Alžírsko Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Arménie Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano
Ázerbájdžán Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano
Bahrajn Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Džibutsko Ano Ano Ano Ano Ne Ano Ne
Egypt Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Gruzie Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano
Írán Ano Ano Ano Ano Ne Ano Ne
Irák Ano Ne Ano Ano Ano Ano Ano
Izrael Ano Ano Ne Ne Ne Ne Ano
Jemen Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Jordánsko Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Katar Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Kuvajt Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Kypr Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano
Libanon Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Libye Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Malta Ano Ne Ne Ne Ano Ne Ne
Mauritánie Ne Ne Ne Ne Ano Ano Ne
Maroko Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Omán Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Pákistán Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne
Palestina* Ano Ano Ne Ano Ano Ano Ano
Saúdská Arábie Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Somálsko Ne Ne Ano Ne Ne Ano Ne
Spojené arabské emiráty Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Súdán Ne Ne Ano Ano Ne Ano Ano
Sýrie Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Tunisko Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Turecko Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano
Západní Sahara Nejasné Nejasné Nejasné Nejasné Nejasné Nejasné Ano
*Také nazývána jako Stát Palestina, (Okupovaná) palestinská území, Palestinská samospráva nebo Západní břeh a Gaza.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Middle East and North Africa na anglické Wikipedii.

  1. CHEN, James. Middle East and North Africa (MENA): Countries and Economy [online]. investopedia.com, rev. 2023-04-30 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. What is SWANA? [online]. aapirc.ucsc.edu [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. In search of equal partners: On being a SWANA artist and cultural worker in the EU [online]. Culture Action Europe, 2022 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. SCHERR, Lydia Anne. Climate Change Impacts in MENA [online]. ecomena.org, 2021-04-29 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. CHIBANI, Achref. Climate Change in MENA: Current Pressures and Future Dangers. wilsoncenter.org [online]. 2022-03-25 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. United Nations selects Dubai as data hub for Menasa. tradearabia.com [online]. 2017-07-19 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b PERTHES, Völker. America’s “Greater Middle East” and Europe: Key Issues for Dialogue. Middle East Policy [online]. 2023. Roč. 30, čís. 3. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c Trade, Investment, and Development in the Middle East and North Africa [online]. Světová banka, 2003-08 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b c Middle East & North Africa [online]. Světová banka [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b VAN WAAS, Laura. The situation of stateless persons in the Middle East and North Africa [online]. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, 2010-10 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. a b Egypt, Jordan, Morocco and Tunisia: Key trends in the agrifood sector [online]. Organizace pro výživu a zemědělství, 2015 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. a b c Seizing the Opportunity: Ending AIDS in the Middle East and North Africa [online]. Dětský fond Organizace spojených národů, 2019-07 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. ISBN 978-92-806-5043-3. (anglicky) 
  13. a b c ABED, George T.; DAVOODI, Hamid. Challenges of growth and globalization in the Middle East and North Africa. Washington, D.C: Mezinárodní měnový fond, 2003. ISBN 978-1-58906-229-0. (anglicky) 
  14. Standard country or area codes for statistical use (M49) [online]. Statistický odbor OSN [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat