Wikipedie

M-learning

forma e-learningu, která umožňují vzdělávání prakticky kdekoli a kdykoli

M-learning (neboli Mobile learning) znamená učení se prostřednictvím mobilních zařízení.[1]

M-learning

Jedná se o jakoukoli podobu či formu učení odehrávající se v on-line prostředí prostřednictvím mobilních zařízení[2] jako jsou mobilní telefony, tablety, notebooky, kapesní počítače (např. PDA) či MP3 přehrávače.[3] M-learning se zaměřuje na to, aby proces učení byl dostupnější, pružnější a osobnější.[4]

M-learning je forma e-learningu a zároveň nová etapa rozvíjející distanční vzdělávání (neboli d-learning). Mobilní zařízení jsou vzdělávacími nástroji umožňující získávat či prohlubovat znalosti a dovednosti bez ohledu na místo nebo čas,[5][6] jelikož prostřednictvím m-learningu je možné se vzdělávat všude a v každém okamžiku,[3] což zvyšuje pohodlí studia. Mobilní zařízení však mohou být stejně snadno využity mimo vyučování, jako v něm,[5] jelikož existuje „celá řada možností m-learningu, které se nabízejí pro vzdělávání v „tradičním“ výukovém prostředí.“ (s. 149)[2] Výhody mobilního vzdělávání umocňuje možnost připojení k internetu pomocí bezdrátového připojení nebo mobilních operátorů či propojení několika zařízení mezi sebou.[2]

Dle El-Hussein a Cronje (2010 in Jackson, 2015)[6] m-learning zahrnuje:

  • mobilitu technologie
  • mobilitu uživatelů (studentů)
  • mobilitu učení

Cílová skupina

editovat

M-learning propojením atraktivity každodenně používaných mobilních zařízení a výukového programu ve vhodně zvoleném rozsahu a formě přispívá k zvyšování zájmu o vzdělávání. Vzdělávání se tak nemusí týkat pouze žáků a studentů, ale taktéž pracujících, seniorů nebo rizikových skupin obyvatel (např. nezaměstnaných, s nízkou, nedostatečnou kvalifikací, opouštějící předčasně vzdělávací proces apod.), kteří si prohlubují základní znalosti a tím zlepšují své postavení na trhu práce.[7] M-learning lze efektivně využít i pro vzdělávání osob zdravotně postižených.[3] Nový prostor otvírá taktéž pro pedagogy, kterým m-learning rozšiřuje možnosti ve výuce a učení. V neposlední řadě m-learning využívají nejrůznější instituce a organizace.[4]

Možnosti využití

editovat

Možnosti využití m-learningu jsou široké. Mobilní vzdělávání zahrnuje širokou škálu učebních metod a postupů, včetně on-line prezentací, webinářů, interaktivních lekcí, mobilních prezentací, SMS testů apod.[8] Je však nutné „vždy uvažovat o využití mobilních technologií v souvislosti s cílem a obsahem učení, s možnostmi všech aktérů učení i s limity technologií.“ (s. 150).[2]

 
Možnost využití m-learningu

Prostřednictvím mobilního zařízení lze získávat nejnovější informace o jakémkoli tématu.[9] Je možné si nejen přečíst informace na internetu, ale také je odeslat (třeba e-mailem), sdílet (na sociálních sítích, weblogu) nebo editovat. Mobilní zařízení lze využívat jako čtečky e-knih nebo studijních materiálů.[2]

Jednou z dalších možností je komunikace prostřednictvím sociálních sítí, přičemž stále populárnější jsou tzv. videohovory či videokonference (online hovory s videem). Mobilní zařízení je možné využívat pro sledování videí (například webináře). Prostřednictvím mp3 přehrávače, který je dnes již většinou součástí telefonu, se lze efektivně učit cizí jazyk,[2] jak mnoha výzkumy dokládá např. Chinnery (2006).[5] Je také možné poslouchat zvukové záznamy z přednášek, hodin či konferencí.[2]

Učení lze realizovat prostřednictvím hraní her, jelikož m-learning je mnohdy spojován s gamifikací.[2] Ve vzdělávání je možné využívat hry zaměřené na rozvoj ekonomického myšlení, sociálního chování, schopnosti diskuze či spolupráce jako například Evropa 2045, GhettOut, Investland, Chemicus nebo Čeština v ZOO.[10] Hry mohou být taktéž zaměřené na problematiku zdraví, bezpečnosti, každodenní činnosti (jako například nakupování či vaření), výuku pravidel silničního provozu, geografické znalosti (seznamování s městy) atd.[7] Využívat lze nejrůznější aplikace, QR kódy, GPS (umožňující práci s geosociálními sítěmi), flashcards, virtuální mapy, elektronické zápisníky apod.[2]

Výhody

editovat

Co může m-learning přinést:

  • Mobilitu studentů – možnost vzdělávání kdekoliv a kdykoliv,[3][8]
  • dostupné, flexibilní, individuální učení podle vlastních preferencí a potřeb,[11][6][12]
  • zvýšení zájmu o vzdělávání,[7]
  • rozvoj autonomie učení,[13]
  • okamžitý přístup k informacím,
  • rychlou výměnu informací,[3]
  • rozvoj komunikace,
  • rozvoj a možnost intenzivní spolupráce,
  • sdílení znalostí,[6][14]
  • možnost současného vzdělávání neomezeného množství studentů,[3][8]
  • přístup k výsledkům vlastního učení,[2]
  • získání zpětné vazby téměř v reálném čase,[8]
  • nový rozměr výuky,
  • nové příležitosti pro tradiční vzdělávací instituce,[13]
  • zlepšení čtenářských a početních dovedností.[11][7]

Výzkumy zjistily, že m-learning podporuje proces učení[13] a podněcuje k větší angažovanosti, autonomii, vyjadřování vlastních názorů a zvyšování obtížnosti studia více, než tradiční formy učení.[14]

 
Možnost vzdělávání kdekoliv a kdykoliv

Mezinárodní tříletý projekt M-learning, realizovaný za podpory Evropské unie v letech 2001-2004, zaznamenal pozitivní dopady na rozvoj osobnostních charakteristik jedinců (zejména rizikových skupin obyvatel ve věku 16-24 let s nedostatečnými znalostmi a dovednostmi či osob dlouhodobě nezaměstnaných) jako „posílení vlastní sebeúcty a sebedůvěry pramenící z dovednosti ovládání technicky složitějších zařízení či dokonce i předávání zkušeností ostatním a uvědomění si vlastních schopností." (str. 23)[7]

M-learning snižuje celkové náklady na vzdělávání,[3][8] jelikož omezuje nebo eliminuje potřebu tradiční třídy, pedagogů, studijních materiálů, pomůcek apod.[11], což je zároveň šetrné k životnímu prostředí.[6] Mezi výhody se řadí také rozměry a hmotnosti mobilních zařízení[3] a tím i jejich přenositelnost[5] a prakticky žádné prostorové omezení např. pracovní plochy stolu.[2]

Nevýhody

editovat

Nevýhody m-learningu můžeme rozdělit na dvě oblasti:

Negativní stránky m-learningu související se vzděláním

M-learning je náročný na sebeřízení studenta,[8] který je obklopen nejrůznějšími podněty mobilního zařízení, které ho mohou během výuky rozptylovat. M-learning zároveň může povzbuzovat k povrchnímu učení a získávání roztříštěných a neúplných informací.[15]

Existují obavy z dopadu m-learningu na osobní kontakty, jelikož dle odborníků (např. Sarrab, Elgamel, Aldabbas, 2012)[16] nedokáže nahradit face-to-face interakci. Komunikace prostřednictvím mobilních médií omezuje neverbální komunikaci, eliminuje kulturní kontext a mohla by vést k osobní izolaci.[5] Rizikem může být i přílišná fixace studentů na digitální svět.[2]

Využívání mobilních zařízení ve školách může přinést řadu potenciálních rizik. M-learning může vytvářet bariéry a diskriminaci mezi studenty z ekonomických či sociálních důvodů.[2] Přístupnost a nákladové bariéry mohou vytvářet tzv. digitální propast.[17]


Negativní stránky m-learningu související s mobilními zařízeními

Negativní stránky reflektují oblast technickou, jsou to zejména:

  • Malé velikosti obrazovek,[6]
  • omezená kvalita obrazu a zvuku,
  • obtíže při psaní způsobené malou klávesnicí,[3][5]
  • nestabilita bezdrátových sítí,[5]
  • problémy se síťovým připojením,[6]
  • omezená velikost paměti zařízení,[3]
  • omezená kapacita úložiště,[6]
  • hrozba počítačových virů,
  • bezpečnost a ochrana soukromí,[2]
  • ztráta dat,[18]
  • nekompatibilita mezi mobilními platformami,[12]
  • nutnost pravidelně dobíjet baterii zařízení.[3]


Lundin (2013)[8] také upozorňuje, že studenti musí ovládat mobilní zařízení a orientovat se v oblasti mobilních technologií.

Některá negativa jsou vztažena především k mobilním telefonům, jelikož tablety či ultrabooky se technickou stránkou přibližují k běžným počítačům. Zároveň však lze některé z nich eliminovat (např. externí klávesnicí, SD kartou, powerbankou apod.). Mobilní zařízení se také neustále zdokonalují a přizpůsobují požadavkům spotřebitelů.

Současný stav

editovat

Vývoj v oblasti mobilních technologií změnil pohled na mobilní zařízení jako na zařízení primárně určená k telefonování.[9] Např. Kinuthia a Marshall (2013)[19] uvádí, že moderní mobilní zařízení (smartphony) byly původně určeny pro komunikační a zábavní účely, nikoli pro účely vzdělávání. Nicméně někteří odborníci argumentují, že úspěch m-learningu závisí do značné míry na lidském faktoru a nikoli jen na technologii (např. Ally, Prieto-Blázquez, 2014).[20]

Jak zdůrazňuje Gulati (2008),[17] učení se prostřednictvím technologií se stává celosvětovým fenoménem. Mobilní technologie v oblasti výuky a učení se v poslední době staly jednou z nejdůležitějších oblastí výzkumů.[20] Např. Dahlstrom, Brooks, Grajek a Reeves (2015)[21] zjistili, že ačkoli notebooky jsou stále nejběžnější mobilní zařízení pro studium, stále více uživatelů začíná využívat pro akademické účely smartphony a tablety.

M-learning je dnes stále více využíván ve školách (od mateřských škol po univerzity třetího věku), na pracovištích, v armádě, ministerstvech a státních institucích, městských i venkovských oblastech po celém světě.[4] V některých státech světa školy začaly integrovat mobilní vzdělávání do svých osnov.[8]

Možnosti do budoucna

editovat

M-learning může být významným pomocníkem celoživotního vzdělávání,[3] vzdělávání osob se speciálními vzdělávacími potřebami[13] nebo v rozvojových zemích.[17] Vzdělávací proces tak může být dostupnější, spravedlivější, pružnější a lépe reagující na vývoj informačních a komunikačních technologií stejně jako měnících se potřeb studentů.[3]

Mobile Learning Week

editovat
Ukázka z konference Mobile Learning Week

UNESCO se věnuje výzkumům v oblasti m-learningu a organizuje každoročně konferenci nazvanou Mobile Learning Week, která je považována za přední konferenci o vzdělávání pomocí informačních a komunikačních technologií. Konference přitahuje odborníky věnující se vzdělávání z celého světa, kteří přináší různé pohledy na využití mobilních technologií ve vzdělávání, zejména ve znevýhodněných oblastech.[22]

Reference

editovat
  1. ↑ Hyman JA, Moser MT, Segala LN. Electronic reading and digital library technologies: Understanding learner expectation and usage intent for mobile learning. Educational Technology Research and Development. 2014, 62(1), 35–52.
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n ZOUNEK, Jiří, JUHAŇÁK, Libor, STAUDKOVÁ, Hana, POLÁČEK, Jiří. E-learning : učení (se) s digitálními technologiemi. Praha : Wolters Kluwer, 2016. 280 s. ISBN 978-80-7552-217-7.
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m T, Georgieva E, Smrikarov A. M-Learning - a New Stage of Е-Learning online. International Conference on Computer Systems and Technologies – CompSysTech’. 2004 (cit. 7. 12. 2016). Dostupné z: researchgate.net
  4. ↑ a b c Singh M. M-learning: A New Approach to Learn Better. International Journal of Education and Allied Sciences. 2010, 2(2), 65–72.
  5. ↑ a b c d e f g Chinnery GM. Emerging Technologies : Going to the MALL : Mobile Assisted Language Learning online. Language Learning & Technology. 2006, 10(1), 9-16 (cit. 7. 12. 2016). Dostupné z: llt.msu.edu
  6. ↑ a b c d e f g h Jackson EA. M-Learning Devices and their Impact on Postgraduate Researchers Scope for Improved Interaction in the Research Community. International Journal of Advanced Corporate Learning. 2015, 8(4), 27-31.
  7. ↑ a b c d e VYCHOVÁ, Helena. Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí. Praha : VÚPSV, 2010. 50 s. ISBN 978-80-7416-086-8.
  8. ↑ a b c d e f g h Lundin LL. Mobile learning online. Salem Press Encycloped. 2013 [cit. 7. 12. 2016. Dostupné z: livinglearning.co] Archivováno 20. 12. 2016 na Wayback Machine..
  9. ↑ a b Hosmer Ch, Jeffcoat C, Davis M, McGibbon T. Use of Mobile Technology for Information Collection and Dissemination: A DASC Technology Assessment Report. Data & Analysis Center for Software. 2011 (cit. 7. 12. 2016). Dostupné z: csiac.org. www.csiac.org [online]. [cit. 2016-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-01. 
  10. ↑ Veselá, Lenka. Vzdělávání založené na digitálních hrách (Game Based Learning)online Brno: Inflow, 2. 9. 2010 (cit. 7. 12. 2016). Dostupné z: inflow.cz. www.inflow.cz [online]. [cit. 2016-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-20. 
  11. ↑ a b c Al-Safi JK, Azari S. Mobile Learning on School Teaching and Learning online. Journal of Networks and Telecommunication Systems. 2015, 1(1), 39-43 (cit. 8. 12. 2016). Dostupné z: nebula.wsimg.com
  12. ↑ a b Rius À, Masip D, Clarisó R. Student projects empowering mobile learning in higher education. RUSC. 2014, 11(1), 192–207.
  13. ↑ a b c d SAVILL-SMITH, Carol, ATTEWELL, Jill, TRIBAL, Geoff Stead. Mobile learning in practice : Piloting a mobile learning teachers’ toolkit in further education colleges. London, England : Learning and Skills Network, 2006. 96 s. ISBN 1-84572-508-5.
  14. ↑ a b Kim H, Lee M, Kim M. Effects of mobile instant messaging on collaborative learning processes and outcomes : The case of South Korea online. Journal of Educational Technology & Society. 2014, 17(2), 31–42 (cit. 8. 12. 2016). Dostupné z: ifets.info Archivováno 16. 5. 2017 na Wayback Machine..
  15. ↑ Handal B, Macnish J, Petocz P. Adopting mobile learning in tertiary environments : Instructional, curricular and organizational matters. Education Sciences. 2013, 3(4), 359–374.
  16. ↑ Sarrab M, Elgamel L, Aldabbas H. Mobile learning (m-learning) and educational environments. International Journal of Distributed and Parallel Systems (IJDPS). 2012, 3(4), 31–38 (cit. 7. 12. 2016). Dostupné z: airccse.org
  17. ↑ a b c Gulati S. Technology-Enhanced Learning in Developing Nations : A review. International Review of Research in Open and Distance Learning. 2008, 9(1), 1-16.
  18. ↑ LIŠKA, Václav, ZACPAL, Jiří. Moderní prostředky elektronického vzdělávání : (M-learning, E-book). Praha : Fakulta stavební ČVUT v Praze, 2008. 75 s. ISBN 978-80-01-04097-3.
  19. ↑ Kinuthia W, Marshall S. Introduction. 2013, 11-16 (In W. Kinuthia, S. Marshall (Eds.), On the move: Mobile learning for development. Charlotte, NC: Information Age Publishing, 2013. 258 s. ISBN 978-1623963088.)
  20. ↑ a b Ally M, Prieto-Blázquez J. What is the future of mobile learning in education? RUSC. 2014, 11(1), 142–151.
  21. ↑ Dahlstrom E, Brooks Ch, Grajek S, Reeves J. ECAR Study of Students and Information Technology 2015. EDUCAUSE Center for Applied Research. 2015, 47 s. (cit. 8. 12. 2016). Dostupné z: net.educause.edu Archivováno 20. 12. 2016 na Wayback Machine..
  22. ↑ UNESCO. Mobile Learning. (cit. 13. 12. 2016). Dostupné z: unesco.org

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu m-learning na Wikimedia Commons
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=M-learning&oldid=23039089“