Mšené-lázně
Mšené-lázně (do Mšeného, ve Mšeném, německy Mscheno) je lázeňská obec v okrese Litoměřice. Leží v údolí Mšenského potoka zhruba dvanáct kilometrů jihozápadně od Roudnice nad Labem a 14 km severně od Slaného. V obci žije přibližně 1 900[1] obyvatel.
Mšené-lázně | |
---|---|
Hlavní budova lázní Mšené | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Roudnice nad Labem |
Obec s rozšířenou působností | Roudnice nad Labem (správní obvod) |
Okres | Litoměřice |
Kraj | Ústecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°21′44″ s. š., 14°7′38″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 850 (2024)[1] |
Rozloha | 37,26 km²[2] |
Nadmořská výška | 213 m n. m. |
PSČ | 411 19, 411 20 |
Počet domů | 707 (2021)[3] |
Počet částí obce | 6 |
Počet k. ú. | 6 |
Počet ZSJ | 7 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Prosek 174 411 19 Mšené-lázně obec.msenelazne@tiscali.cz |
Starosta | Rostislav Lariš |
Oficiální web: www | |
Mšené-lázně | |
Další údaje | |
Kód obce | 565318 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec je charakteristická svým netypickým názvem. Za samotné pojmenování sídla je spojovníkem připojeno obecné jméno popisující jeho charakter. Podobně tvořený název mají dále tyto obce či jejich části: Brno-město, Kaplice-nádraží, Lipová-lázně, Pačejov-nádraží a Ústí nad Labem-centrum.
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1262, kdy se jako její držitel připomíná Půta, řečený Petřík z Rýzmberka (Poto de Msene). Postupně bylo Mšené ve vlastnictví šlechtických rodů Illburgů, Zajíců z Házemburka a od roku 1745 patřilo rodu Kinských, kteří zde v roce 1796 založili lázně. Léčilo se vodou z místních pramenů a později i rašelinou z blízkých nalezišť.[4]
Obyvatelstvo
editovat1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 589 | 794 | 772 | 843 | 1 001 | 1 049 | 887 | 694 | 655 | 749 | 680 | 825 | 865 | 866 |
Domy | 93 | 106 | 117 | 130 | 162 | 172 | 200 | 201 | 288 | 217 | 184 | 225 | 230 | 233 |
Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Vrbice. |
Lázně
editovatLázně Mšené leží na východním okraji obce v údolí Mšenského potoka. Léčí se zde především nemoci pohybového ústrojí a nověji i nemoci nervů za pomoci slatinných zábalů a minerálních koupelí. Historie lázní sahá až do 18. století.
Doprava
editovatSkrze Mšené prochází silnice II/118, která je hlavní spojnicí měst Slaný a Litoměřice (přes Zlonice, Budyni nad Ohří a Doksany).
Na jihovýchodním okraji Mšeného se nachází železniční zastávka Mšené Lázně na trati Vraňany – Libochovice. V roce 2006 byla osobní přeprava v úseku Straškov–Libochovice, v němž zastávka leží, zastavena. Od roku 2011 jezdí do zastávky Mšené-lázně opět osobní vlaky, a to historický Podřipský motoráček, který je v provozu pouze v období hlavní turistické sezóny (od června do září) o víkendech. Výpravní budova byla zbourána a nahradil ji malý přístřešek.
Části obce
editovat(v závorce údaje ze sčítání lidu roku 2001)
Okolní obce
editovatMšené-lázně sousedí
- na severu s Budyní nad Ohří
- na východě s Martiněvsí
- na jihu s Poštovicemi, Šlapanicemi, Jarpicemi a Vraným
- na západě s Perucí
Pamětihodnosti
editovat- Ve Školní ulici stojí mšenský zámek upravený na konci 19. století v novorenesančním slohu.[7]
- Secesní Pavilon lázeňské Dvorany vystavěný podle projektu Kotěrova žáka architekta Jana Letzela.[8]
- Severně od obce se nachází přírodní rezervace Na Dlouhé stráni a asi 2 km severozápadně přírodní památka Údolí Podbradeckého potoka.
Ve filmu
editovatV Lázních Mšené se odehrával závěr první řady seriálu První republika.
Osobnosti
editovat- František Bayer (1854–1936), zoolog, paleontolog a překladatel
- Antonín Hudeček (1872–1941), malíř-krajinář
- Josef Prošek (1923–1992), fotograf
- Miroslav Peterka (1924–1990), fotograf
Galerie
editovat-
Zámek Mšené-lázně před rekonstrukcí
-
Zámek po rekonstrukci
-
Dům v Hlavní ulici
-
Dům v Lázeňské ulici
-
Ulice Osvoboditelů
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Lázně Mšené - ZALOŽENÍ A VÝVOJ LÁZNÍ. www.msene.cz [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 388, 399. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 298. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Mšené-lázně – zámek.
- ↑ Lázně Mšené - JAN LETZEL A DVORANA. www.msene.cz [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online.
Literatura
editovat- ČÁP, Pavel; ZELENKA, Přemysl. Sedimentární textury křídových pískovců v okolí města Mšené-lázně ve středních Čechách. In: Zprávy o geologických výzkumech v roce 2007. Praha: Česká geologická služba, 2008. ISBN 978-80-7075-708-6. S. 15–16.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mšené-lázně na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Mšené-lázně v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)