Městský park v České Lípě

park v Česku

Městský park v České Lípě, někdejším správním centru stejnojmenného okresu v Libereckém kraji, založený v 19. století, býval řazen mezi nejkrásnější parky v severočeském regionu.[1][2] Park o rozloze téměř 10 ha se nachází v centru města a je součástí městské památkové zóny Česká Lípa, vyhlášené 10. září 1992.[3][4]

Městský park v České Lípě
Altánek (hudební pavilon z roku 1882) v horní části parku
Altánek (hudební pavilon z roku 1882) v horní části parku
Funkceměstský park, lesopark
Lokalitaměstská památková zóna, ulice Roháče z Dubé, Česká Lípa, ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Založeno3. dubna 1875
ArchitektJohann Klimesch
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Návrh na založení městského parku v místě bývalé cihelny předložil malíř a profesor českolipského gymnázia Eduard Steffen spolu s radním Ferdinandem Posseltem v roce 1872. O tři roky později se podařilo nově založenému českolipskému Okrašlovacímu spolku získat od Novozámeckého panství (panství náležející k zámku v Zahrádkách) pozemky u Cihlářského rybníčku (Leipaer Ziegelteich) s přilehlou strání. Tato plocha o rozloze 6,6 ha byla získána výměnou za jiné pozemky a doplacením částky 3 500 zlatých.[5]

 
Monumentální pomník německého nacionalistického politika Franze Schmeykala z roku 1899, odstraněný po roce 1945

K slavnostnímu založení parku došlo 3. dubna 1875 v dolní části u Cihlářského rybníčku. Zpracování projektu parku bylo zadáno inspektorovi lobkovického panství Johannu Klimeschovi.[1]

Park byl založen na mírně svažitém terénu s výškovým rozdílem zhruba 25 metrů.[6] První sazenice stromů a keřů, dovezených z Ahníkova u Chomutova, byly v parku vysázeny v roce 1876. O tři roky později zde byla vytvořena skalka, zvaná Císařské kameny, sestávající z více než padesáti ukázek hornin ze severních Čech.[2] V roce 1882 nechal českolipský Okrašlovací spolek v centrální části parku vybudovat rybníček. Uprostřed vodní plochy byl ostrůvek, na kterém byl vodotrysk, další ostrůvek s domečkem byl vyhrazen labutím. O dva roky později převzalo park do své správy město. Za péči o park zodpovídala správní komise, jejími členy byli i tři zástupci Okrašlovacího spolku.[1]

V průběhu následujících desetiletí byl park dále zvelebován, v regionálních publikacích z první třetiny 20. století byl hodnocen jako jeden z nejkrásnějších a nejrozlehlejších parků v celé severočeské oblasti.[1]

K prvnímu výraznějšímu poškození došlo v 50. letech 20. století, kdy místní občané zahájili uprostřed parku bez jakéhokoli projektu výstavbu kulturního domu a vykáceli kvůli tomu některé stromy. Tato stavba však nakonec nebyla realizována. V roce 1961 bylo uprostřed parku vybudováno letní kino. V roce 1966 zde byl proveden dendrologický průzkum. Na základě zpracovaného projektu byly v první polovině 70. let provedeny rozsáhlejší úpravy parku. V důsledku rozsáhlejšího kácení stromů došlo k ohrožení stability porostů, což se negativně projevilo jejich poškozením po vichřici v roce 1976.[1]

V roce 1990 byla dokončena spojovací silnice, která vede podél západního okraje parku od křižovatky u Střelnice na sídliště Sever. V roce 1993 byl zpracovanám další dendrologický průzkum, který se stal východiskem pro pozdější úpravy.[7]

V parku se nachází na 800 exemplářů celkem osmi desítek druhů stromů a keřů. V dolní části, která má charakter anglického parku, se vyskytují zdejší nejstarší listnaté stromy, jako je topol bílý, jasan ztepilý převislý, vrba bílá, buk obecný nachový a buk lesní převislý, javor javorolistý, tři druhy jilmů, rododendrony, dub uherský, dub letní převislý a dub letní jehlancovitý. Ve výše položené části u někdejšího hudebního altánku lze nalézt katalpu obecnou, hrušeň sněhobílou, habr převislý či jasan ztepilý. Mezi jehličnany je zastoupena borovice černá, borovice vejmutovka, smrk omorika, douglaska tisolistá, tsuga kanadská a jedle stejnobarvá a kanadská. Horní část parku má podobu lesa, v němž převažuje smrk ztepilý.[7]

V českolipském Městském parku byl zaznamenán výskyt čtyř desítek druhů ptáků. Mezi nejpozoruhodnější exempláře patří dlask tlustozobý, pěnice černohlavá a kalous ušatý. V horním rybníčku byly před jeho úpravami nalezeny dva druhy čolků a potápník vroubkovaný. Ze savců se v lesním porostu vyskytuje veverka obecná a ježek západní.[7]

Na území parku bylo pracovníky Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě zdokumentováno kolem 130 druhů hub, včetně téměř dvou desítek druhů hub z čeledi hřibovitých. Hojné jsou zde mj. i rozmanité druhy holubinek, mezi nimiž zde byla nalezena i holubinka habrová, zapsaná na Červeném seznamu hub České republiky.[8]

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b c d e ADAMOVIČ, Jiří, et al. Česká Lípa: město na Ploučnici. 1. vyd. Česká Lípa: Město Česká Lípa, 2018. 607 s. ISBN 978-80-905846-1-7. S. 51. 
  2. a b Městský park [online]. [cit. 2021-06-13]. Dostupné online. 
  3. Památkový katalog: Česká Lípa [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-06-13]. Dostupné online. 
  4. Seznam. Městský park [online]. mapy.cz [cit. 2021-06-13]. Dostupné online. 
  5. KRATOCHVÍL, Jiří. Městský park [online]. Česká Lípa: 2008-02-15 [cit. 2021-06-13]. Dostupné online. 
  6. Seznam. Městský park [online]. mapy.cz [cit. 2021-10-30]. Dostupné online. 
  7. a b c ADAMOVIČ, Jiří, et al. Česká Lípa: město na Ploučnici. 1. vyd. Česká Lípa: Město Česká Lípa, 2018. 607 s. ISBN 978-80-905846-1-7. S. 52. 
  8. KNAUEROVÁ, Marta. Fotografický průvodce světem hub. Městský park v České Lípě [online]. Česká Lípa: Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě [cit. 2023-12-05]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • ADAMOVIČ, Jiří, et al. Česká Lípa: město na Ploučnici. 1. vyd. Česká Lípa: Město Česká Lípa, 2018. 607 s. ISBN 978-80-905846-1-7. S. 51–52. 

Externí odkazy

editovat