Wikipedie

Městské opevnění (Domažlice)

kulturní památka České republiky na území obce Domažlice

Městské opevnění v Domažlicích v Plzeňském kraji je částečně dochovaný systém středověkých hradeb založených ve třináctém století. Z rozsáhlé fortifikace se dochovala zejména Dolní brána s přiléhajícími úseky hradby, hradba jihovýchodního nároží a předbraní jižní branky. Pozůstatky opevnění jsou chráněny jako kulturní památka.[1]

Městské opevnění v Domažlicích
Jižní branka se vstupním koridorem a městskou věží v pozadí
Jižní branka se vstupním koridorem a městskou věží v pozadí
Základní informace
Slohgotický
Výstavba13. století
Poloha
AdresaDomažlice, ČeskoČesko Česko
UliceNáměstí Míru
Souřadnice49°26′26,49″ s. š., 12°55′57,59″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky24823/4-2291 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Domažlice byly založeny v místech staršího sídliště nejpozději v první polovině šedesátých let třináctého století. Vzhledem k blízkosti hranice s Bavorskem byly záhy opevněny. Existence hradeb je poprvé doložena k roku 1288.[2]

Přes svůj hospodářský a vojenský význam bylo město panovníky často zastavováno, což vedlo k mnohým sporům mezi měšťany a zástavními držiteli města nebo domažlického hradu. Karel IV. město roku 1349 zastavil Jindřichovi z Hradce, ale o pět let později žádal měšťany o pomoc proti Jindřichovi. Přesto panovník musel město nejspíše dobýt.[2] Podruhé město čelilo vojenskému útoku při vpádu Bavorů do Čech v roce 1373, který se měšťanům podařilo zastavit na domažlických předměstích.[3]

 
Kostel Narození Panny Marie s městskou věží

Na začátku husitských válek měšťané vyplenili augustiniánský klášter, vzápětí ale stáli na straně katolického plzeňského landfrýdu a od roku 1421 město patřilo k táborskému svazu. Menším katolickým útokům a pokusu o dobytí vojskem čtvrté křížové výpravy v roce 1431 město odolalo. Odolávalo také během pohraničních válek ve druhé polovině patnáctého století.[3]

Val na vnější straně opevnění byl rozvezen v první polovině devatenáctého století a ve stejné době se zavážely příkopy.[4]

Stavební podoba

editovat

Areál historického města s rozlohou asi 8,5 hektaru se svým půdorysem přizpůsobil úzkému terénnímu hřbetu, lemovanému na jižní straně říčkou Zubřinou. Tvoří jej dlouhé ulicovité náměstí, kterým mezi Horní a Dolní branou vedla hlavní komunikace. Na severu a jihu souběžně s náměstím vedou dlouhé ulice (Školní a Spálená na severu, Hradská a Vodní na jihu), na něž jsou kolmé kratší ulice (Kostelní, Branská) vybíhající ze středu náměstí. Samostatně opevněným objektem byl domažlický hrad v jihozápadním nároží města. V původní podobě měl přibližně dvojnásobnou rozlohu, ale po požáru v roce 1592 byl zmenšen a dochovala se jen jižní polovina areálu.[5]

Systém opevnění se ve vrcholné podobě skládal z hlavní a parkánové hradby, příkopu, valu s vnější hradbou a z vnějšího příkopu. Hlavním obranným prvkem byla hradba široká asi 220 centimetrů, kterou ve výšce okolo 550 centimetrů ukončoval ochoz s cimbuřím.[6] Před rokem 1592 byl ochoz zastřešen.[7] Podle ikonografických pramenů hradbu členilo asi 25 věží rozmístěných ve třicetimetrových intervalech. Věže chyběly v jihovýchodním nároží, kde hradba vymezuje areál hradu. Ve zbývajících nárožích stávaly nejspíše okrouhlé věže, zatímco ostatní měly půlkruhový půdorys a směrem k městu byly otevřené.[8] Z hradby se dochovaly nevelké úseky navazující na Dolní bránu a jihovýchodní nároží u hradu.[3]

Před hlavní hradbou se nacházel asi osm metrů široký parkán, jehož hradba téměř zcela zanikla. Podle vyobrazení z let 1592 a 1780 parkánovou hradbu zesilovaly hranolové bašty. Na vnější straně pod hradbou vedl přibližně dvacet metrů široký příkop.[9] Jeho větší úseky jsou patrné na jižní straně města.[3] Sand okolo poloviny šestnáctého století byl nejspíš rozšířen val před příkopem. Jeho vnější stranu navíc zpevnila vnější hradba s hranolovými baštami, zakončená předprsní zídkou se střílnami.[7]

Brány

editovat
 
Vnější strana Dolní brány okolo roku 1927
 
Vnější strana Dolní brány

Do města vedly tři brány a branka: Horní brána na západním konci náměstí, protilehlá Dolní brána, Týnecká brána (na severním konci Kostelní ulice) a směrem na jih k Zubřině vedla prostá branka.[3]

Z velkých bran se dochovala pouze hranolová průjezdní věž Dolní brány s obdélným půdorysem o rozměrech 10,3 × 7,8 metru. Boční zdi silné 270 centimetrů svírají vnější raně gotický portál. Uzavírala jej padací mříž, za níž bývala dvoukřídlá vrata, z nichž se dochoval jen horní trám pro uchycení čepů. Zajištění vrat umožňovala mohutná závora vysouvaná z hluboké kapsy ve zdivu. Průjezd brány je zaklenut renesanční klenbou.[8]

První patro věže se původně nacházelo ve vyšší úrovni a vcházelo se do něj nejspíše chodbičkou v síle jižní zdi.[8] Od úrovně třetího patra jsou zdi silné jen 140 centimetrů a podle dendrochronologického datování pochází z doby po polovině čtrnáctého století. Také další indicie naznačují, že byly postaveny snad v rámci obnovy opevnění po obléhání roku 1354. Ve druhé polovině šedesátých let patnáctého století byla zrušena padací mříž, sníženo přízemí, první patro zpřístupněno novými bočními vstupy a bylo postaveno čtvrté patro věže.[10] Podle historických plánů podobně vypadaly také zaniklé brány.[9]

Na brány navazovala předbraní. U Dolní brány prošlo složitejším stavebním vývojem. Původně je tvořil dvanáct metrů dlouhý prostor, jehož čelní zeď byla založena ve dně příkopu. Později bylo předbraní prodlouženo na čtyřicet metrů a vystupovalo až před vnější val, kde se do něj vstupovalo patrovou hranolovou věží. U Horní brány byl vstupní koridor ještě delší a díky zakřivení plnilo funkci barbakanu.[10]

Předbraní se dochovalo u prosté jižní branky k Zubřině. Vstupní koridor u ní vymezují jeden metr silné zdi, proražené několika střílnami. V úrovni valu se ve zdech nacházely portálky umožňující vstup na jeho korunu. Koridor končil nad Zubřinou prostým portálem, jehož dochovaná podoba je výsledkem renesančních úprav.[9]

Městská věž

editovat

Součástí obranného systému bývala až do poloviny šestnáctého století městská věž u kostela Narození Panny Marie.[7] Raně gotický kostel měl vlastní hranolovou věž a okrouhlou od něj oddělovala úzká ulička. Věž stojí ve strategicky výhodné poloze, která umožňuje kontrolu města i jeho širokého okolí.[11] Má okrouhlý půdorys s průměrem asi 8,2 metru a její zdi jsou ve spodních úrovních 2,7 metru silné. Doba jejího vzniku bývá odhadována v širokém rozpětí na polovinu třináctého století až pozdní gotiku. Dochované výšky věž dosáhla po několika přestavbách v roce 1545.[12] Do věže se vstupuje druhotně vybudovaným vchodem v úrovni prvního patra (původní vedl do prvního patra od severu). Přízemí je nepřístupné.[11]

Reference

editovat
  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2025-02-22]. Identifikátor záznamu 135903 : Městské opevnění. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst. 1. vyd. Díl 2. svazek 1. – katalog Čechy B–O. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, 2020. 575 s. ISBN 978-80-88339-07-6. S. 164. Dále jen Razím (2020). 
  3. ↑ a b c d e Razím (2020), s. 165.
  4. ↑ Městské opevnění [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ Razím (2020), s. 166.
  6. ↑ Razím (2020), s. 169.
  7. ↑ a b c Razím (2020), s. 175.
  8. ↑ a b c Razím (2020), s. 170.
  9. ↑ a b c Razím (2020), s. 172.
  10. ↑ a b Razím (2020), s. 171.
  11. ↑ a b Razím (2020), s. 168.
  12. ↑ Razím (2020), s. 167.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Městské_opevnění_(Domažlice)&oldid=24694802“