Městské divadlo Kladno
Městské divadlo Kladno (zkratka MDK) je profesionální divadlo, jehož zřizovatelem je statutární město Kladno. Působí ve dvou sálech modernistické budovy v Divadelní ulici, která byla postavena v roce 1912 Družstvem pro vystavění domu lidového divadla v královském horním městě Kladně, které peníze na stavbu získávalo pořádáním slavností, akademií a sbírek. Významně přispěly město a okres, v průběhu výstavby také Městská spořitelna v Kladně. Profesionální umělecký soubor působí v městském divadle od roku 1915, v letech 1966–1994 bylo divadlo sloučené s mladoboleslavským pod názvem Divadlo Jaroslava Průchy (později Středočeské divadlo Kladno a Mladá Boleslav). Samostatné městské divadlo funguje od roku 1994. V letech 2012–2016 prošlo rekonstrukcí.
| Městské divadlo Kladno | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Kladno |
| Typ divadla | profesionální divadlo |
| Zaměření | činohra, muzikál |
| Vznik | 11. května 1912 (slavnostní otevření) 12. září 1915 (první představení stálého souboru) |
| Počet scén | 2 |
| Scény | hlavní sál komorní sál zkušebny divadelní kavárna venkovní scéna |
| Zkratka | MDK |
| Zřizovatel | Statutární město Kladno |
| Budova | |
| Styl | moderna |
| Architekt | Jaroslav Rössler |
| Doba výstavby | 1912–1910 |
| Otevření | 16. dubna 2016 |
| Přestavby | 2012-2016 |
| Kód památky | 17366/2-4039 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Osobnosti | |
| Ředitel | Jan Krafka |
| Umělecký šéf | Jaroslav Slánský |
| Pojmenováno po | Jaroslav Průcha |
| Další informace | |
| Souřadnice | 50°8′38,8″ s. š., 14°6′22,57″ v. d. |
| Adresa | Divadelní 1702 272 01 Kladno |
| Ulice | Divadelní |
| Oficiální web | https://www.divadlokladno.cz/cz |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Umělecký soubor Městského divadla Kladno po rozdělení Středočeského divadla zůstal s výjimkou dvou hereček, které přešly do Boleslavi. V Boleslavi kladenský soubor pravidelně hostuje.
Budova
editovat
Budova městského divadla stojí na kraji parku zvaného Dvořákovy sady, na místě starého zrušeného hřbitova. Byla zrekonstruována v letech 2012–2016 podle návrhu architekta Davida Vávry. Přibyly také dvě nové scény.[1]
Hřbitov
editovatČást významnějších hrobů byla přenesena na nový centrální kladenský hřbitov, zbytek hrobů zůstal v parku a pod divadlem. v Roce 2015 byla při rekonstrukci archeology prozkoumána část hrobů zasažených stavebními pracemi např. pod hledištěm, část pod jevištěm rekonstruována nebyla.
Exteriér
editovatSoubor:
Interiér
editovatOd roku 2016 je po rekonstrukci na stropě hlediště hvězdná obloha a výmalba je tmavší. Vstupní dveře byly doplněny vitrážemi s kladenskými motivy, u šaten byly zachovány secesně artdecové rohy.[1]
Slavnostní opona
editovatJeviště Hlavního sálu je vybaveno oponou od Josefa Weniga, kterou divadlu věnovala v roce 1929 Městská spořitelna. V roce 2016 prošla půlroční rekonstrukcí.[1]
Historie
editovatSoubor:
- názvy divadla
- 1943: Městské divadlo na Kladně
- 1949–1963: Městské oblastní divadlo v Kladně
- 1964–1966: Divadlo Jaroslava Průchy
- 1966–1989: Divadlo Jaroslava Průchy Kladno-Mladá Boleslav
- 1990–1994: Středočeské divadlo Kladno a Mladá Boleslav
- 1994–2009: Středočeské divadlo Kladno
- od 2010: Městské divadlo Kladno
Počátky ochotnického divadla v Kladně
editovatPrvní ochotnické divadelní spolky
Nová divadelní budova
editovatSoubor:
Divadlo Jaroslava Průchy
editovatV roce 1964 divadlo v Kladně opět změnilo zřizovatele, kterým se stal krajský národní výbor.[2] Do funkce ředitele se po sedmnácti letech vrátil Antonín Dvořák. Ten v té době současně řídil kladenské divadlo a jeho plánem bylo sloučení všech středočeských divadel, k němuž nikdy nedošlo.[3] Bylo však rozhodnuto o sloučení mladoboleslavského a kladenského divadla do jednoho celku pod názvem Divadlo Jaroslava Průchy Kladno – Mladá Boleslav. Posledními vlastními inscenacemi v Mladé Boleslavi byly v roce 1966 hry Hadrián z Římsů (Klicpera) a Tlustý anděl z Rouenu (Hochwälder). Po dobu 28 let sídlilo ředitelství a administrativa divadla v Kladně, společný byl i soubor a program divadla bez jakýchkoli místních odlišností. Mladoboleslavské divadlo fungovalo pouze jako pobočná scéna, za sezónu se zde odehrávaly v průměru jen 2 až 3 premiéry.[2] V roce 1968 začaly probíhat diskuze o možném navrácení samostatného profesionálního souboru do Mladé Boleslavi, pozornost od tohoto tématu však odvedla srpnová invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.[4] Snížení počtu představení profesionálního souboru v Mladé Boleslavi kompenzovaly zájezdy pražských divadel (týden Městských divadel pražských v září 1967), často zde vystupoval Miroslav Horníček a ochotnický soubor Kolár. Návštěvnost divadla byla poměrně vysoká, průměrně se každého představení zúčastnilo 370 diváků.[5] Po odchodu Antonína Dvořáka do Československé televize v roce 1970 působili ve funkci ředitele divadla postupně Jiří Dohnal, Václav Charvát, Karel Linc a Vlastimil Čaněk.[3]
21. listopadu 1989 se v mladoboleslavském divadle konal slavnostní večer při příležitosti 80. výročí budovy divadla, během kterého herci nečekaně přednesli prohlášení odsuzující zásah proti studentským demonstracím 17. listopadu.[6] V průběhu sametové revoluce pořádal soubor improvizovaná shromáždění před budovou divadla a na Leninově náměstí (dnešní náměstí Republiky).[7] Po zrušení krajů v roce 1990 provozovala divadlo společně města Kladno a Mladá Boleslav spolu s příslušnými okresy pod názvem Středočeské divadlo Kladno a Mladá Boleslav. Ředitelem divadla se stal Jaroslav Toť. Tato společná správa však byla náročná na financování a Mladá Boleslav usilovala o osamostatnění svého divadla.[2] K publikaci tohoto záměru poprvé oficiálně došlo 28. září 1993, jako datum zániku Středočeského divadla byl stanoven červen 1994. Na přelomu let 1993 a 1994 proběhlo výběrové řízení na pozici ředitele městského divadla, v němž zvítězil Mgr. František Skřípek. Uměleckým šéfem se stal jeho spolupracovník Josef Kettner. Poslední představení původního divadla se v Mladé Boleslavi odehrálo 16. června 1994 (Kishonův Oddací list).[8]
Současnost
editovatNové scény
editovatSoučástí rekonstrukce městského divadla financované městem i z evropských dotací byly také dvě divadelní scény a dvě nové.
- Hlavní sál
- Malý sál / malá scéna / zkušeba / baleťák (užívané názvy)
- Divadelní kavárna
- Venkovní scéna
Repertoár
editovatPrvní inscenací samostatného Městského divadla Kladno bylo
V roce 2013 zde měla premiéru hra Vinnetou dramatika Petra Kolečka v režii Ondřeje Pavelky. Titulní roli hrál Vojtěch Kotek, Old Shatterhanda Jakub Prachař, Santera Tomáš Petřík, Sama Hawkense Daniel Čámský, Klekí-petru Marie Štípková, Nšo-či Šárka Opršálová, Ribannu Lenka Zahradnická a Inču-čunu Zdeněk Velen.
Soubor
editovatPo osamostatnění mladoboleslavského divadla zůstal původní umělecký soubor kladenskému divadlu.
Odkazy
editovatSouvisející články
editovat- přírodní divadla v okolí Kladna[9]
- „přírodní divadlo Doksy“
- „přírodní divadlo v Hnidousech u mlýna“
- „přírodního divadla na Barré“ u Motyčína
- „motyčínské divadlo Na Dunderce“
- „divadlo Na Bílých vrškách“ na okraji Rozdělova
- „přírodní divadlo na Valdeku“ u Braškova
- „přírodní divadlo ve Smečně“
- „zahrada zámku Kladno“ — dosud se hraje, obdobně v parku u divadla („Dvořákovy sady“)
- hrálo se také v Libušině například na fotbalovém hřišti nebo v Buštěhradě v zámeckém parku
Reference
editovat- ↑ a b c BOŽOVSKÝ, Robert. Oprava kladenského divadla za 178 milionů korun je hotova. Kladenský deník [online]. 2016-04-08. Dostupné online.
- ↑ a b c Česká divadla, str. 275–277
- ↑ a b Česká divadla, str. 467–473
- ↑ MDMB, str. 82
- ↑ MDMB, str. 83–85
- ↑ Herčík, str. 153
- ↑ Herčík, str. 56
- ↑ MDMB, str. 94
- ↑ HÁJEK, Roman. Přírodní divadla v okolí Kladna. Kladeno minulé [online]. 2011-01-02 [cit. 2021-06-25]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Jaroslav Rössler-. Styl. 1912, roč. IV, s. 8,9,42.
- POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Academia, 1978, s. 50.
- SEHNALOVÁ, Mojslava. Stálý soubor Divadla v královském horním městě Kladně 1915, Středočeské divadlo Kladno 2000: almanach k 85. výročí založení profesionálního stálého českého divadla v Kladně. Praha: KORŠACH, 2000. Z historie stálého českého divadla v Kladně, s. 31-61.
- SEHNALOVÁ, Mojslava. Příspěvek k historii stavby divadelní budovy v Kladně. Slánský obzor. 2002, roč. 10, s. 68-75.
- ČERNÝ, Otakar. Divadlo na Kladně. Kladno: Statutární město Kladno, 2018. ISBN 978-80-88082-12-5.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Městské divadlo Kladno na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Městské divadlo Kladno
- Oficiální stránky
- Městské divadlo Kladno v databázi Středočeské vědecké knihovny
- Diváci sedí nad hroby. Kladenské divadlo stojí na stovkách starých koster. iDNES.cz [online]. 2015-04-11 [cit. 2020-03-26]. Dostupné online.
- Kladensky.denik.cz: Zaměstnanci kladenského divadla odmítají odvolání jednatele, brání se peticí (7/2019)
- Kladensky.denik.cz: Divadlo Kladno povede Irena Žantovská (8/2019)
- Idnes.cz: Osobní vendeta, říká po odvolání z kladenského divadla jednatelka Žantovská (9/2020)
