Měnírna Zelená liška

tramvajová měnírna v Praze
(přesměrováno z Měnírna Zelená Liška)

Měnírna Zelená liška v Praze-Michli je funkcionalistická stavba trafostanice a bývalá tramvajová měnírna na adrese Hanusova 775/3b.

Měnírna Zelená liška
budova měnírny, pohled od jihu v roce 2023
pohled od jihu v roce 2023
Účel stavby
Základní informace
Slohfunkcionalismus
ArchitektiVáclav Běšínský, Jindřich Pollert
Výstavba1929
Přestavba1937
Materiálbeton
StavebníkElektrické podniky hlavního města Prahy
Současný majitelPREdistribuce, a.s.
Poloha
AdresaHanusova 775/3b
140 00 Praha 4 - Michle, ČeskoČesko Česko
Nadmořská výška268 m n. m.
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Stavba měnírny se nachází v nejzápadnějším cípu pražské Michle jeden blok od Budějovické ulice v lokalitě Zelená liška, nazvané po zaniklé usedlosti a zájezdním hostinci nacházejícím se v těsném sousedství měnírny. V době výstavby měnírny nesla současná Hanusova ulice název Kostelní, neboť vedla k michelskému kostelu Narození Panny Marie. Tato ulice byla přeťata Severojižní magistrálou a ve své východní větvi dnes nese název Baarova.

Budova tramvajové měnírny byla postavena roku 1929 a opatřena elektrotechnickým zařízením podle plánu Václava Běšínského (1884 Nová Ves u Loun – 1947 Praha).[1] Stavba byla provedena ve funkcionalistickém stylu za účelem trafostanice, rozvodny a měnírny. Na jihozápadní straně se původně tyčily dvě věže. Během 30. let kapacita stanice přestala stačit, a tak byla budova roku 1937 podle plánu Jindřicha Pollerta rozšířena. Stanice byla vybavena dvojicí rotačních měničů a šesti transformátory.[2] Prosklené průčelí budovy vystavěné roku 1937 je orientováno dovnitř do zahrady blízké Michelské vodárenské věže.[3]

29. května 1930 byla uvedena do provozu tramvajová trať Pražského povstání/Vozovna Pankrác (tehdy Soudní náměstí, dnes náměstí Hrdinů) – Kačerov, vedená odsud ve stopě dnešní Severojižní magistrály (ulice 5. května, tehdy ulice U pankrácké vozovny) až po křižovatku ulic Na Pankráci, Na Strži a Budějovická, následně vedená po Budějovické ulici (silnici) kolem tehdy vznikajícího (1930-38) funkcionalistického sídliště Zelená liška. Trať se na Budějovickém náměstí (v místě dnešního severního vstupu do metra Budějovická) dělila do dvou větví: první vedoucí Jihlavskou ulicí do obratiště v lokalitě U smyčky ve stopě současné Severojižní magistrály severně od výstupu stanice metra Kačerov; druhá vedoucí ulicí Antala Staška (tehdy U krčské vodárny II.) s úvraťovým ukončením na křižovatce s ulicí Na strži blízko usedlosti Ryšánky.[4]

Tramvajová trať byla v úseku za Budějovickým náměstím zrušena 19. října 1970 pro souběh se Severojižní magistrálou, posléze 9. května 1974 od Vozovny Pankrác k Budějovickému náměstí pro nahrazení nově vybudovaným metrem C.[5] Po trati zůstaly na Budějovické ulici na další desetiletí zřetelné střední pásy využívané dosud zčásti pro parkování automobilů. Takto pozbyla rozvodna své funkce tramvajové měnírny.

Stavba s pozemkem je ve vlastnictví PREdistribuce, a.s. Navzdory své nesporné architektonické hodnotě i charakteru industriálního dědictví není vedena jako kulturní památka.

Pamětní deska umístěná u vchodu do měnírny upomíná Antonína Kopáčka, který zde padl během květnových bojů roku 1945.

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. Biografický slovník českých zemí - BĚŠÍNSKÝ Václav 1884–1947 [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2025-02-20]. Dostupné online. 
  2. Památkový katalog - trafostanice tramvajová měnírna Michle [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-20]. Dostupné online. 
  3. BĚŠÍNSKÝ, Václav; POLLERT, Jindřich. Stavební plán usměrňovací stanice v Praze "Michli" ; Plán adaptace usměrňovací stanice EP. hl. m. Prahy v Michli čp. 775.. Praha: EP. hl. m. Prahy, 1929, 1937. Dostupné online. 
  4. Orientační plán Prahy 1938 [online]. IPR Praha [cit. 2025-02-20]. Dostupné online. 
  5. Pozůstatky tratě v Budějovické ulici [online]. www.prazsketramvaje.cz [cit. 2025-02-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat