Múzická umění

obory umění, při nichž umělci používají svůj hlas, pohyby či tělo jako médium

Múzická umění, dnes častěji scénická nebo performativní umění, jsou ty obory umění, při nichž umělci sami vystupují před publikem a používají svůj hlas, pohyby či tělo jako médium. Jsou to například hudba, tanec a divadlo, ve starověku také básnictví.

Apollón s múzami (kolem 500 př. n. l., Louvre)

Tato umění, která nevytvářejí hmotná díla čili artefakty, měla své vlastní bohyně Múzy, kdežto výtvarné umění se pokládala za řemesla, protože pracovala s hmotným materiálem a vyžadovala tělesnou námahu. Naproti tomu múzická umění lépe odpovídala představě okamžité inspirace, kterou umělci poskytují právě múzy. Proto se na začátku řeckých básní často vzývá „múza“.[1]

Od slova múza se odvozuje jak slovo muzeum (músaion), tak označení hudby v mnoha jazycích (musica, music, atd.) i hovorové české muzika.

Múzy a jejich umění

editovat

Hésiodos uvádí devět múz:

  • Kaliopé („s krásným hlasem“)
  • Euterpé („obveselující“)
  • Erató („láskyplná“)
  • Thaleia („sváteční, kvetoucí“)
  • Melpomené („zpívající“)
  • Terpsychoré („tančící v kruhu“)
  • Kleió („oslavující“)
  • Úrania („nebeská“)
  • Polyhymnia („mnohozpěvná“). [2]

V jiných pramenech se ale uvádějí tři, čtyři nebo sedm múz s různými jmény. Teprve Pausanias přisoudil jednotlivým múzám různé druhy umění.

Reference

editovat
  1. Např. Homéros, Odysseia I,1 aj.
  2. Hésiodos, Zrození bohů (Theogonia), verše 76-80.

Literatura

editovat
  • Ottův slovník naučný – svazek 17, str. 910, heslo Musy

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat