Lysina (Slavkovský les)

druhá nejvyšší hora Slavkovského lesa, na katastru města Mariánské Lázně v okrese Cheb

Lysina, hora v katastru Mariánských Lázní v okrese Cheb v Karlovarském kraji, je druhou nejvyšší horou Slavkovského lesa. Nachází se poblíž Kladské, v Lysinské hornatině v centrální části CHKO Slavkovský les[1] a její nadmořská výška je 982 metrů. Do roku 1948 byla nazývána Kladským vrchem (Glatzberg). Od nejvyšší hory Slavkovského lesa Lesného 983 m n. m. je vzdálena vzdušnou čarou 3 km. Od zámečku v Kladské je vrchol Lysiny vzdálen 1,2 km ZJZ směrem. Vrchol je zalesněn a tak není z vrcholu rozhled. Na severozápadním svahu hory Lysina se nachází jedna z 5 lokalit Národní přírodní rezervace "Kladské rašeliny", konkrétně lokalita "Lysina" o rozloze 43 ha.[2] Průměrná roční teplota vzduchu je zde 5 °C.

Lysina
Vrchol v březnu 2014
Vrchol v březnu 2014

Vrchol982 m n. m.
Prominence80 m ↓ Vysoké sedlo
Izolace2,9 km → Lesný
SeznamyHory Slavkovského lesa #2
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříSlavkovský les / Kynžvartská vrchovina / Lysinská hornatina
Souřadnice
Lysina
Lysina
Horninažula
PovodíOhře
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
NPR Kladské rašeliny – lokalita Lysina

Geologie

editovat

Podloží tvoří převážně světlé žuly, východní a jižní svahy tvoří kromě světlé žuly i lithné žuly s topazemgreiseny.[3] Cínonosné greiseny[4] byly v minulosti předmětem dobývání cínových rud, které zde probíhalo po dobu několika století již od 15. století (listina o dolech z roku 1454).[5] Přesto, že výnosy cínu nebyly vysoké, pozůstatky po rýžování i dobývání štolami jsou poměrně rozsáhlé a patrné dodnes. Zejména propady bývalých štol jsou dobře viditelné na východním a jižním svahu Lysiny. Některé z nich jsou z důvodu bezpečnosti opatřeny výstražnými tabulkami se zákazem vstupu.

Hydrologie

editovat

Na vrcholu je umístěn totalizátor, zařízení určené k měření úhrnů srážek. Povrchové vody vykazují extrémní kyselost (pH 4). Průměrné srážky během 21 hydrologických roků 1990 až 2010 činily téměř 1000 mm, minimum v roce 1997 – 747 mm, maximum v roce 2002 – 1342 mm. Lysina je jedním ze dvou českých povodí v mezinárodní síti více než padesáti evropských povodí nazvané ICP Integrated Monitoring. V roce 2009 se Lysina stala jednou ze čtyř evropských observatoří kritické zóny evropského výzkumného projektu SoilTrEC.[6]

Reference

editovat
  1. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  2. ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 521. 
  3. FIALA, František. Zprávy geologického výzkumu z roku 1957. Praha: Československá akademie věd, 1959. 
  4. KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech, díl III. Praha: Československá akademie věd, 1957. S. 220. 
  5. KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech, díl I. Praha: Československá akademie věd, 1960. S. 442. 
  6. KRÁM, Pavel. Hydrologická bilance dlouhodobě monitorovaného povodí Lysina. Praha: Česká geologická služba, Odbor geochemie, 2010. Dostupné online. S. 259–264. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat