Lutová
Lutová (německy Luttau) je vesnice patřící k městysu Chlum u Třeboně.[3] Leží jihozápadně od Jindřichova Hradce. Je vyhlášena jako vesnická památková zóna.
Lutová | |
---|---|
Náves v Lutové | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Chlum u Třeboně |
Okres | Jindřichův Hradec |
Kraj | Jihočeský kraj |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 48°59′22″ s. š., 14°54′39″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 87 (2021)[1] |
Katastrální území | Lutová (11,57 km²) |
PSČ | 378 04 |
Počet domů | 95 (2011)[2] |
Lutová | |
Další údaje | |
Kód části obce | 89168 |
Kód k. ú. | 689165 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatLutová je považována za jednu z nejstarších vsí na Třeboňsku.[4] První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1349,[5] zde Vítkovci[6]založili kostel a faru, které se staly až do poloviny 18. století nejdůležitější církevní stavbou chlumeckého panství a přilehlých obcí.
O tvrzi, která zpustla pravděpodobně v 17. století, jsou přímé zprávy až ze 16. století. Její poslední zbytky byly odstraněny v roce 1974. Dominantou vesnice je původně gotický kostel Všech svatých ze druhé poloviny 14. století, přestavovaný po roce 1615 a dále roku 1875, kdy byla vystavěna věž. U kostela stojí empírová fara z doby kolem roku 1800. Na hřbitově je barokní Křížová cesta z poloviny 18. století a žulová boží muka z konce 17. století. Na návsi stojí kaple svatého Jana Nepomuckého z poloviny 19. století, uvnitř je plastika svatého Jana z doby kolem roku 1730. Od hřbitova je výhled do Třeboňské pánve.[7]
Přírodní poměry
editovatLutová sousedí se vsí Žíteč na severovýchodě, s obcí Stříbřec na severozápadě, s obcí Hamr na jihozápadě a s obcí Chlum u Třeboně na jihovýchodě.
Lutovou teče nevýznamný potok ústící poblíž Starého jezera do Rybniční stoky, v okolí je mnoho rybníků a jezer (Staré jezero, Starý u Lutové, Požár, Velký farský, Voles, Travičný, Starý hospodář, Výtopa, Starý kanclíř, Žebrákov, Kuželů, Borný, Planinský).[8] Ve vsi je hostinec, penzion a hřbitov. Jižně od vesnice se nachází vrch Smíchovec a na severovýchodě se nachází návrší U Kostelíka.
Obyvatelstvo
editovatRok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 380 | 365 | 358 | 426 | 418 | 397 | 407 | 266 | 247 | 207 | 166 | 141 | 122 | 105 | 87 |
Počet domů | 54 | 57 | 53 | 61 | 68 | 69 | 76 | 80 | 78 | 71 | 57 | 91 | 94 | 95 | 95 |
Pamětihodnosti
editovat- kostel Všech svatých
- fara čp. 5
- křížová cesta a boží muka na hřbitově
- kaple svatého Jana Nepomuckého na návsi
- chalupa čp. 36
- kontribuční sýpka
- zřícenina poutního kostela Narození Panny Marie za vsí
Ostatní pamětihodnosti:
- kaplička Loučení Panny Marie
- hřbitov nad kostelem Všech svatých se starými hroby a hrobkou
- pomník padlým v severní části návsi
- řada staveb regionální lidové architektury
- drobné sakrální památky v krajině v okolí vsi
Galerie
editovat-
Kostel Všech svatých
-
Hřbitov u kostela Všech svatých
-
Rybník v jihozápadní části návsi
-
Hostinec čp. 20 U Kuželů na návsi
-
Pomník padlým v severní části návsi
-
Chalupa čp. 36
-
Památkově chráněná sýpka
-
Kaplička Loučení Panny Marie
-
Zřícenina kostela Narození Panny Marie v lesíku za vsí
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ TOUFAR, Pavel. Chlum u Třeboně a české Vitorazsko. Praha: Olympia, 2014. 96 s. ISBN 978-80-7376-378-7.
- ↑ TŘEBOŇSKO.CZ. Lutová – vesnická památková zóna. Třeboň a Třeboňsko - ubytování, lázně, rybaření, cykloturistika - dovolená v ČR [online]. [cit. 2018-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 214.
- ↑ JŮNA, Jan; JŮNA, Martin. Vítkovci a jejich rod do roku 1312. Studie z listinných a jiných dochovaných pramenů. Jindřichův Hradec: Epika, 2011. 250 s. ISBN 978-80-87435-11-3.
- ↑ KRÁL, Jiří. Třeboňská pánev. [s.l.]: Oddělení pro zeměpis geografického ústavu univ. Karlovy, 1947. 34 s.
- ↑ LIEBSCHER, Petr. Rybníky ČR. Praha: Academia, 2014. 584 s. ISBN 978-80-200-2368-1.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
Literatura
editovat- ČERNÝ, Jiří. Poutní místa Soběslavska a Třeboňska s přilehlou částí Dolních Rakous. České Budějovice: Veduta, 2009. 178 s. ISBN 978-80-86829-44-9.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lutová na Wikimedia Commons