Wikipedie

Lukáš Rittstein

český sochař

Lukáš Rittstein (* 31. července 1973, Praha) je český sochař. Je synem výtvarníka Michaela Rittsteina.

doc. Mgr. Lukáš Rittstein
Lukáš Rittstein (2020)
Lukáš Rittstein (2020)
Narození31. července 1973 (50 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
VzděláníAVU, VŠUP v Praze
Povolánísochař
RodičeMichael Rittstein
Manžel(ka)Barbora Šlapetová
Ocenění1999 Cena Jindřicha Chalupeckého
Webová stránkawww.lukasrittstein.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a tvorba

editovat
 
Plastika „Úsvit“ (2005)

Narodil se v roce 1973 v Praze. Jeho otcem je výtvarník Michael Rittstein.

V letech 1991–1997 studoval Akademii výtvarných umění v Praze a v letech 1997–1999 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

V roce 1999 obdržel Cenu Jindřicha Chalupeckého. V témže roce byl v porotě i jeho otec Michael.[1] V roce 2000 v areálu Masarykovy univerzity v Brně umístil své dílo Vlny, o rok později se objevila jeho Nepolapitelná na pražském Jižním městě. Následně vystavoval v Galerii Václava Špály (s fotografkou a malířkou Barborou Šlapetovou) a v Mánesu. V roce 2003 byly osazeny hned dva jeho pomníky: pro Brandýs nad Orlicí vytvořil abstraktní sochu upomínající na Jana Amose Komenského s názvem Den po dni a liberecká Krajská vědecká knihovna získala Žílu – poctu Milanovi Hlavsovi. V roce 2005 byla umístněa jeho socha Úsvit před Dům umění v Ostravě. Po dva roky také spolu se svou partnerkou malířkou Barborou Šlapetovou a sochařem Michalem Gabrielem pracovali na sochařské části interiéru Pavilonu indonéské džungle v pražské Zoologické zahradě.[2]

V letech 1997–2008 podnikal s Barborou Šlapetovou, kterou si vzal, expedice na Novou Guineu za domorodými kmeny. Jejich kniha z těchto cest Proč je noc černá obdržela v roce 2005 cenu za objev roku Magnesia Litera.[3]

Lukáš Rittstein a Barbora Šlapetová se podíleli na české expozici světové výstavy Expo 2010 v Šanghaji projektem představujícím symbiózu města a přírody.[4]

Od roku 2013 byl zaměstnán na Akademii výtvarných umění v Praze, kde deset let vedl ateliér Socha I. V roce 2022 byl na AVU jmenován docentem.[5] V únoru 2023 dostal výpověd kvůli kauze s ovlivňováním přijímacího řízení.[6] Podle rektorky AVU Marie Topolčanské dostal okamžitou výpověď za pokus o podvod a ovlivňování přijímacího řízení, konkrétně mělo jít o protekci pro jeho dceru.[7] Jeho manželka, Barbora Šlapetová, později uvedla, že kauza byla vykonstruovaná vedením školy a mělo jít o osobní mstu za jeho výhrady k fungování systému školy.[8] Šlapetová v červnu 2024 vyvěsila online petici za změnu vedení Akademie výtvarných umění, Národní galerie v Praze a komise pro udělování Ceny Jindřicha Chalupeckého. Tu podepsalo devadesát umělců zejména starší generace.[9] Petici podepsal i Lukáš Rittstein a jeho otec Michael Rittstein. Právě Michael Rittstein, a další signatáři jako Milan Knížák nebo Stanislav Kolíbal, patřili dříve mezi konzervativní křídlo akademie, které již od přelomu tisíciletí kritizovalo modernější směřování AVU.[10]

Výstavy

editovat

Samostatné výstavy:[11]

  • 2011: Tour. Staatliche kunstsammlungen Dresden, Bruhlsche Terrase Albertinum
  • 2010: Klíčovou dírkou a naopak. S Barborou Šlapetovou a s Michaelem Rittsteinem; Galerie města Plzně; Přemístění. S Barborou Šlapetovou, Galerie Dole, Ostrava
  • 2009: Manop - poslední první. S Barborou Šlapetovou. DOX - Centrum současného umění, Praha; Přemístění. S Barborou Šlapetovou. Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem; Nepřistupuj blíž. S Barborou Šlapetovou. Galerie města Blanska
  • 2008: Virtuální bolest. Moravská galerie – prostor pro jedno dílo, Brno
  • 2007: Proč je noc černá. S Barborou Šlapetovou. České centrum, Mnichov; Šílené holky v lese. S Martou Morice. Galerie Ars, Brno
  • 2006: Les. Galerie Klatovy/ Klenová; Mléko a hlína. S Barborou Šlapetovou. Slovácké Muzeum, Uherské Hradiště
  • 2003: Vaříme na Marsu dobrotu pro dva. S Michaelem Rittsteinem. Gallery No. 4, Cheb - kostel Sv. Bartoloměje; Den co den. České centrum, New York
  • 2002: Sochy a fotografie. S Barborou Šlapetovou. Muzeum v Bruntále – zámek; Lukáš Rittstein. Výstavní síň Sokolská 26, Ostrava; Bytosti. Galerie Astra, Kuřim – zámek
  • 2001: Momentky. Výstavní síň Mánes, Praha
  • 2000: Modrý prosinec. S Barborou Šlapetovou. Galerie Václava Špály, Praha
  • 1999; Od kuchyně k Saturnu. Státní galerie ve Zlíně; Od kuchyně k Saturnu. Sbírka moderního a současného umění Národní galerie v Praze – Veletržní palác; Od kuchyně k Saturnu. Dům umění v Českých Budějovicích
  • 1998: Krabice, police, ale i rám. Galerie Pecka, Praha

Vybraná díla

editovat
  •  
    Nepolapitelná (2000)
  •  
    Den co den (2003)
  •  
    Úsvit (2005)
  •  
    Zlatá něha (2007)
  •  
    Osvícení (2007–2008) a Silná barva (2008)
  •  
    Tour (2010)

Publikace

editovat
  • ŠLAPETOVÁ, Barbora; RITTSTEIN, Lukáš. Proč je noc černá. Praha: KANT, 2004. ISBN 80-86217-79-5. 
  • ŠLAPETOVÁ, Barbora; RITTSTEIN, Lukáš. Nepřistupuj blíž. Praha: Knižní klub, 2009. ISBN 978-80-242-2414-5. 

Odkazy

editovat

Díla o něm

editovat
  • Půtová, B.: Setkání umění a antropologie v díle Barbory Šlapetové a Lukáše Rittsteina / The Meeting of Art and Anthropology in Barbora Šlapetová´s and Lukáš Rittstein´s Works. In Šlapetová, B. ed.: Super. Barbora Šlapetová. Jak se dotknout nebe / How to Reach the Sky. Praha, Centrum současného umění DOX Praha, Akademie výtvarných umění v Praze, knihovna Václava Havla a nakladatelství KANT, 2022, 338–343.

Reference

editovat
  1. ↑ Cena Jindřicha Chalupeckého 1999. sjch.cz [online]. [cit. 2024-06-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ Lukáš Rittstein. www.artantiques.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ RITTSTEIN, Lukáš. Curriculum Vitae [online]. [cit. 2010-05-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Úvodní slovo… Česká republika – perla civilizace. S. 1. Newsletter EXPO 2010 [online]. 2010-02-01 [cit. 2010-5-30]. Čís. 7, leden 2010, s. 1. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. ↑ https://be.avu.cz/app/uploads/2021/11/avu_habilitacni_a_profesorska_rizeni-aktualizace-01-03-2024.pdf
  6. ↑ https://be.avu.cz/app/uploads/2021/08/2023-02-28_Zapis_porada_vedeni.pdf
  7. ↑ ČTK, ČT24. Poplatnost době, nebo generační nepochopení? Umělci se přou o podobu institucí. Řečeno v 4. a 7. minutě záznamu. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  8. ↑ „Není to generační spor. Rektorka má studenty jako štít.“ Petici proti ideologizaci AVU podepsalo přes tisíc lidí. echo24.cz [online]. 2024-06-15 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  9. ↑ Róna, Černý, Svěrák nebo Pleskot žádají změny v Národní galerii a na akademii. Aktuálně.cz [online]. 2024-06-13 [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  10. ↑ Pražská AVU prožívá tichou bouři. iDNES.cz [online]. 2001-09-17 [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  11. ↑ Artlist - databáze současného umění: Lukáš Rittstein. www.artlist.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lukáš_Rittstein&oldid=24011650“