Luis Sepúlveda
Luis Sepúlveda (4. října 1949 Ovalle, Chile – 16. dubna 2020 Oviedo, Španělsko[1]) byl chilský spisovatel, režisér, novinář a politik.[2] Luis Sepúlveda zemřel ve věku 70 let na nový koronavirus.[1]
| Luis Sepúlveda | |
|---|---|
 Luis Sepúlveda (18. listopadu 2014) | |
| Rodné jméno | Luis Sepulveda Diaz |
| Narození | 4. října 1949 Ovalle |
| Úmrtí | 16. dubna 2020 (ve věku 70 let) Oviedo City |
| Příčina úmrtí | covid-19 |
| Povolání | novinář, scenárista, filmový režisér, spisovatel, režisér, publicista a politik |
| Alma mater | Chilská univerzita Národní institut Josého Miguela Carrery |
| Témata | literární tvorba, chilská literatura, publicistika a filmová režie |
| Ocenění | Alcalá City Awards (1985) Tigre Juan award (1988) Prix Bernard Versele (1998) Premio Chiara (2014) rytíř Řádu umění a literatury |
| Manžel(ka) | Carmen Yáñez |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatOd počátku sedmdesátých let byl politicky aktivní, podílel se na politice Salvadora Allendeho, se kterým se i znal. Po vojenském převratu byl dva a půl roku vězněn a teprve na nátlak Amnesty International byl propuštěn. Se svou rodinou žil v evropském exilu,[3] nejdéle v Hamburku. Naposledy žil ve španělském Gijónu.[4] Také cestoval několik let po státech Latinské Ameriky, v Ekvádoru podnikl výpravu k indiánskému kmeni Šuarů. To jej inspirovalo v pozdější tvorbě.
Luis Sepúlveda je aktivní v ochraně přírody, spolupracuje o organizací Greenpeace. Nějakou dobu strávil na jejich lodi. Tuto zkušenost převedl do své novely El mundo del fin del mundo (Svět na konci světa), v níž popisuje snahy ekologů o záchranu patagonských velryb.
Dílo
editovatVýběr nejvýznamnějších děl
editovat- Cuaderno de viaje (1987)
- Un viejo que leía novelas de amor (1989)
- Nombre de torero (1994)
- Desencuentros (1997)
- Historias marginales (2000)
České překlady
editovat- Stařec, který četl milostné romány (Un viejo que leía novelas de amor, 1989, česky 2000 v překladu Anežky Charvátové, ISBN 80-86182-37-1)
- Deník sentimentálního zabijáka : Yacaré (Diario de un killer sentimental, Yacaré, 1998, česky 2002 v překladu Zuzany Talířové, ISBN 80-86182-65-7)
Luis Sepúlveda - Patagonský expres (Patagonia express, česky 2004 v překladu Jana Mattuše, ISBN 80-903377-1-6)
- Sbohem, pampo (Nombre de torero, 1994, česky 2003 v překladu Anežky Charvátové, ISBN 80-902782-6-4)
- O rackovi a kočce, která ho naučila létat (Historia de una gaviota y del gato que le enseno a volar 1996, česky 2006 v překladu Terezy Hofbauerové, ISBN 80-87067-01-0)
- Stín někdejšího času (La sombra de lo que fuimos; česky 2010, překlad: Jana Novotná) ISBN 978-80-7407-089-1
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b PORTUGAL, Rádio e Televisão de. Escritor Luis Sepúlveda morreu vítima do novo coronavírus. Escritor Luis Sepúlveda morreu vítima do novo coronavírus [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. (portugalsky)
- ↑ ESCRITORES.ORG. Sepúlveda, Luis. www.escritores.org [online]. [cit. 2017-05-26]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Biografia de Luis Sepúlveda. www.biografiasyvidas.com [online]. [cit. 2017-05-26]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ FIDELIZARTE. Luis Sepúlveda - Portal da Literatura. Portal da Literatura [online]. [cit. 2017-05-26]. Dostupné online. (portugalsky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Luis Sepúlveda na Wikimedia Commons 
Osoba Luis Sepúlveda ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Luis Sepúlveda
- Luis Sepúlveda: Blecha v kožichu obrovského psa – rozhovor Hospodářských novin s Luisem Sepúlvedou
