Lugus

keltský bůh

Lugus je galský bůh nejasné funkce, který však byl Římany ztotožňován s Mercuriem. Na Britských ostrovech mu odpovídá irský Lugh Ildánach „Lugh mnoha dovedností“ a velšský Lleu Llaw Gyffes „Lleu zručná ruka“.[1]

Rytina trojhlavého božstva často identifikovaného jako Lugus

Z Lugova jména je odvozeno toponymum Lugudunum „Lugova pevnost“, původní forma jmen jako Lyon nebo Leiden.[2]

Lugus mohl být také spojen se svátkem podobnému gaelskému Lughnasadu slaveném na přelomu července a srpna, vzhledem k tomu že císař Augustus zavedl v Lyonu 1. srpen jako oslavu svých narozenin a pravděpodobně tím zabral svátek Luga po kterém bylo město pojmenováno. Existenci staršího svátku v tomto období naznačuje také Kalendář z Coligny z 2. století nalezený nedaleko Lyonu. V něm se objevuje „velký sváteční měsíc“ Rivnos odpovídající srpnu a město Lyon, ve starověku Lugodunum, získalo své jméno po Lugovi, galském bohu odpovídajícím irskému Lughovi.[3][4]

Hypotézy

editovat

Jaan Puhvel ztotožňuje Luga s Esem zmiňovaným Marcem Lucanem v eposu Pharsalia z 1. století. Esus byl pozdějšími komentátory ztotožňován s Mercuriem, případně Martem, a obětovalo se mu oběšením a rozdrásáním. Na základě Caesarovy zmínky že nejvyšším božstvem Galů byl Mercurius a trojfunkční hypotézy Puhvel vykládá Esa-Luga jako hlavního galského boha vládnoucího první funkci a analogického severskému Ódinovi.[5]

Reference

editovat
  1. MACKILLOP, James. Keltské bájesloví. Praha: Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80--7106-881-5. S. 24. [Dále jen MacKillop (2009)]. 
  2. PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8. S. 202. [Dále jen Puhvel (1997)]. 
  3. MacKillop (2009), s. 133.
  4. Puhvel(1997), s. 203.
  5. Puhvel(1997), s. 199, 203.

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Lugus na Wikimedia Commons