Ludwig Christian Frederik von Förster se narodil v Ansbachu[p. 1] v rodině vrchního inženýra a lesního inspektora v Bayreuthu. Po studiu na gymnasiu v letech 1809–1816 studoval architekturu na královské Akademii výtvarných umění v Mnichově a od dubna 1818 na Akademii výtvarných umění ve Vídni u profesora Petera Nobileho.[2] V letech 1820–1826 pracoval jako korektor u profesora Nobileho. V letech 1839–40 měl samostatnou projekční kancelář, ve které krátký čas pracoval Otto Wagner.[3] V období 1843–1846 byl profesorem na Akademii výtvarných umění ve Vídni. V letech 1846–52 měl společnou praxi se svým švagrem Theophilem Hansenem. Významně se podílel na regulačním plánování Vídně a výstavbě budov (vídeňská Ringstrasse). Významně se podílel na plánovaní města Brna. V roce 1826 založil umělecký litografický ústav Artistisch-litographische Anstalt, který se zabýval vydáváním zinkografických reprodukcí. V roce 1836 založil časopis Allgemeine Bau-Zeitung (ABZ)[p. 2]. V letech 1862–1863 byl na léčení v Itálii. 13. července 1863 podlehl vleklé plicní nemoci v lázních Bad Gleichenberg ve Štýrsku.
Za svoje zásluhy získal Řád železné koruny třetí třídy[4] a byl posmrtně povýšen do šlechtického stavu.[2][5] V roce 1855 obdržel Řád čestné legie, hodnost rytíř, za výkon funkce předsedy poroty na pařížské světové výstavě.[5]
1842–1847 budova vrchního horního úřadu, náměstí T. G. Masaryka 121, Příbram I[7]
Palác J. E. von Herringa z Frankensdorfu, Náměstí Svobody, Brno[8]
Kleinův palác v Brně1847–1848 Kleinův palác, Náměstí Svobody, Brno, spolu s Theophilem Hansenem[2]
Střední škola na Jánské 22 v BrněKasíno v parku Lužánky
1858–1859 stavba reálného gymnasia v místě vyhořelého minoritního pivovaru, nyní Střední odborná škola a Střední odborné učiliště obchodní, Jánská 22, Brno[2][3]
1849–1855 vídeňský Arsenál, spolu s Theophilem Hansenem
↑Allgemeine Bauzeitung mit Abbildungen für Architekten und Ingenieure byl nejvýznamnějším architektonickým časopisem v rakouské monarchii, který vycházel až do roku 1918.
↑ abcdefgakad. arch. Christian Friedrich Ludwig Förster [online]. [cit. 2016-05-27]. Dostupné online.
↑ abROSOVÁ, Romana; STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Opavy. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2011. ISBN978-80-85034-62-2. S. 326, 91.
multimediální obsah na Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludwig Förster na Wikimedia Commons 
