Wikipedie

Ludvíkov

obec v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji
Tento článek je o obci na Bruntálsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Ludvíkov (rozcestník).

Ludvíkov (německy Ludwigsthal,[4] polsky Ludwików) je obec v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Žije v ní 277[1] obyvatel. Je součástí mikroregionu Sdružení obcí Vrbenska.

Ludvíkov
Kostel Narození Panny Marie
Kostel Narození Panny Marie
Znak obce LudvíkovVlajka obce Ludvíkov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVrbno pod Pradědem
Obec s rozšířenou působnostíBruntál
(správní obvod)
OkresBruntál
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°6′27″ s. š., 17°20′32″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel277 (2024)[1]
Rozloha21,12 km²[2]
Katastrální územíLudvíkov pod Pradědem
Nadmořská výška620 m n. m.
PSČ793 26
Počet domů127 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduLudvíkov 122
793 26 Vrbno pod Pradědem
starosta@obecludvikov.cz
StarostkaDana Selingerová
Oficiální web: www.obecludvikov.cz
Ludvíkov
Ludvíkov
Další údaje
Kód obce551996
Kód části obce186058
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Dřevěná kaple z roku 1923: památník obětem války

Obec vznikla v údolí Bílé Opavy při železárnách, které byly zřízeny v roce 1672 řádem německých rytířů.[5] Provoz železáren si žádal velké množství dřeva a to musel někdo vytěžit a zpracovat, proto v letech 1687–1732 nastal příliv nových osadníků.

Jako zakladatel obce je označován velmistr řádu Franz Ludwig, falckrabě z Neuburgu. Franz Ludwig zde nechal postavit jednu vysokou pec, dva železné hamry, jednu kovárnu, jeden dům pro hamrovního správce, jeden dům pro hamrovního písaře a ještě 15 domů, které byly podmíněně postoupeny dělníkům.

Roku 1701 jsou založeny dvě slévárny, tři hutě a hamr s pohonem vodním kolem. K roku 1819 se připomíná jedna tavicí pec, dva hamry na železo, přibyl jeden hamr na plech a kovárna. Roku 1795 zde bylo vyrobeno během 22 týdnů 550 tun surového železa.

Roku 1823 to bylo 875 tun surového železa a roku 1833 684 tun surového železa a 109 tun výrobků z litiny. Litina se zde začala vyrábět od roku 1818. Na této výrobě se podílel i známý sochař z Horního Údolí Bernard Kutzer.

Byly zde vyráběny kříže, medaile, plakety, litinové vany, umyvadla, kotle, nářadí pro laboratoře a lékárnictví, kování dveří, mříže, ozdobná zábradlí, těžítka, domovní znamení, zdobné vázy i hřbitovní plastiky[6]

Roku 1734 měla obec 30 stavení, roku 1780 62 stavení, roku 1805 82 stavení a 485 obyvatel a roku 1879 100 stavení a 847 obyvatel.[7] K roku 1850 měly železárny dvě pece a těžila se zde železná ruda, k roku 1855 zde bylo 120 zaměstnanců. Roku 1879 železárny zanikly a byly nahrazeny dřevoprůmyslem. K roku 1930 měla pila a dřevoprůmysl 280 zaměstnanců. K roku 1910 a 1939 se připomíná výroba kovového zboží a roku 1925 výroba razítek.[8]

Firma Adolf Grohmann a syn z Vrbna pod Pradědem zde roku 1880 vyrábí drát, lana, řetězy, hřebíky a začíná zde i výroba pletiv. Začátkem 20. století bylo provedeno několik pokusů o obnovu těžby rud, ale malá výtěžnost další pokračování hornické činnosti ukončila.[9] Ludvíkov byl původně přifařen pod město Andělská Hora od roku 1723 pod Vrbno.

V okolí obce se těžilo i zlato. V 19. století se od jeho těžby pro nerentabilnost upustilo. Při hledání zlata byly objeveny měděné rudy. Ve střední části údolí se nacházejí šachty, štoly a zářezy po jejich těžbě. Tato těžba zde probíhala až do roku 1918 s výtěžkem kolem 20 tun ročně. Těžbu dnes připomíná hornická naučná stezka Vysoká – Hláska, která se nachází na svazích Vysoké hory a vrcholu Hláska. Zde se nachází důlní pole, šachty, štoly a pinky.[10]

Od roku 1892 zde byla pošta, v letech 1872 až 1879 konzum (znovu k roku 1930) a v roce 1852 bratrská pokladna, která zanikla roku 1884 zřejmě z důvodu zániku hutí. K roku 1853 obecná škola, která měla k roku 1900 dvě třídy.[8]

K roku 1860 se připomínají dodnes funkční železité minerální prameny. Až do roku 1945 byla obec převážně německá (pod názvem Ludwigsthal – česky Ludvíkovo údolí). Obsazena Rudou armádou 8. května 1945.[8] Po odsunu německého obyvatelstva sem přicházeli lidé z jiných oblastí, a to především ze Slovenska.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[11][12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 750 733 847 860 882 803 955 448 368 402 376 299 340 316 260
Počet domů 93 107 108 113 119 124 128 146 85 81 83 85 121 126 127

Obecní správa

editovat

Mezi lety 1869–1959 Ludvíkov byl obcí v okrese Bruntál. V letech 1960–1990 patřil jako část města k Vrbnu pod Pradědem a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[13]

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 31. ledna 2002.[14]

Pamětihodnosti

editovat

Stavební a kulturní památky

editovat
  • Barokní kostel Navštívení Panny Marie z roku 1792. Kostel a část mobiliáře je od roku 2008 kulturní památkou ČR. Varhany pochází z roku 1874 a jsou od firmy Franz Rieger a syn z Krnova. [15]
  • Dřevěná kaple z roku 1923, postavená jako památník obětem první světové války, která dnes slouží i jako památník obětem druhé světové války. Kaple byla postavena dle návrhu malíře Ericha Hürdena z Karlovy Studánky především za pomoci místních řemeslníků. Peníze na ni byly získány ze sbírky a dobrovolných darů.
  • Hřbitov byl budován ve stejnou dobu jako kostel, kolem roku 1869 byla zřízena kamenná ohradní zeď a márnice. Jsou zde litinové náhrobníky, většinou ve tvaru křížů, z místních železáren, centrální (velký) litinový kříž je z roku 1862.[16]
  • Dům č. p. 30 je zděnou stavbou, která dokládá původní lidové stavitelství. Jde o cenný příklad domu východosudetského typu z 18. století s mohutnou sedlovou střechou. Od roku 2002 jde o kulturní památku.[16]
  • Novorenesanční vila č. p. 18 (tzv. zámeček) z roku 1889 patřila místní významné podnikatelské rodině Gaidosch.[17]
  • Původní Wilhelmova huť, dnes výroba řeziva a pelet (Dřevovýroba Ludvíkov).[17]
  • Museum v prostorách obecního úřadu (historie, dobové pohlednice, archiválie, výrobky z litiny atd.).
  • Zřícenina hradu Fürstenwalde severně nad obcí, na Zámeckém vrchu. Významný slezský hrad zanikl asi již v druhé polovině 15. století a tak jsou dochovány jen malé zbytky zdiva paláce, věže a hradeb.

Přírodní památky

editovat

Památné stromy

editovat

Na katastrálním území obce Ludvíkov se v roce 2024 nachází celkem pět vyhlášených památných stromů, z toho čtyři jsou v intravilánu obce. Jedle Vévodkyně se nachází ještě v extravilánu, necelý kilometr před začátkem obce Ludvíkov, u silnice z Karlovy Studánky. Dále již v intravilánu (ve směru na Vrbno pod Pradědem a po proudu Bílé Opavy) to postupně jsou jasan v bývalém areálu Jitřenka (jasan ztepilý), třetí je lípa nad řekou (kříženec lípa obecná), čtvrtá je lípa u zámečku (rovněž lípa obecná) a pátý jasan u zámečku (také jasan ztepilý).[19]

  •  
    Jedle vévodkyně od severovýchodu
  •  
    Jasan v bývalém areálu Jitřenka (detail kmene)
  •  
    Lípa nad řekou od severovýchodu
  •  
    Lípa u zámečku od jihovýchodu
  •  
    Jasan u zámečku

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 850. 
  5. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 708. 
  6. ↑ KOČÍ, Kateřina aj. Průvodce Ludvíkov. [s.l.]: ACTAEA, 2012.  s. 2, 9–11
  7. ↑ Průvodce Ludvíkov, s. 3
  8. ↑ a b c BARTOŠ, Josef aj. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, XIII. 1.. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1994. ISBN 80-7067-402-4. 
  9. ↑ Průvodce Ludvíkov, s. 11 a 4
  10. ↑ Průvodce Ludvíkov, s. 5 a 8
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 307. 
  14. ↑ Udělené symboly – Ludvíkov [online]. 2002-01-31 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  15. ↑ Průvodce Ludvíkov, s. 12 a 15
  16. ↑ a b Průvodce Ludvíkov, s. 13
  17. ↑ a b Průvodce Ludvíkov, s. 14
  18. ↑ Průvodce Ludvíkov, s. 24
  19. ↑ Ludvíkov: Jeseníky-Praděd [online]. Impuls s.r.o. [cit. 2024-09-06]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • PELA, Emil. Ludvíkov: Jeseníky. Karlovice : Actaea, společnost pro přírodu a krajinu, 2012. ISBN 978-80-260-3348-6

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ludvíkov&oldid=24252414“