Lodovico Sforza
Lodovico/Ludovico il Moro z rodu Sforzů, česky: Ludvík Mouřenín, (27. července 1452 Vigevano – 27. května 1508 Loches) byl považován za nejbohatšího vládce, vyhlášeného dobyvatele, mecenáše umění a stavebníka. Zaměstnával na svém dvoře Leonarda da Vinciho.[1] Milánskému vévodství vládl od 1481 jako regent a v letech 1494 až 1500 jako právoplatný "zvolený" vévoda.
| Lodovico/Ludovico Sforza | |
|---|---|
| Milánský vévoda | |
 | |
| Doba vlády | 1494–1499, 1500 |
| Úplné jméno | Lodovico Maria Sforza |
| Tituly | Barijský vévoda Italský kondotiér |
| Narození | 27. července 1452 Vigevano |
| Úmrtí | 27. května 1508 (ve věku 55 let) Loches |
| Předchůdce | Gian Galeazzo Sforza |
| Nástupce | Ludvík XII. Francouzský |
| Manželka | Beatrice d'Este |
| Potomci | Herkules Maxmilián František II. Maria |
| Rod | Sforzové |
| Otec | Francesco I. Sforza |
| Matka | Blanka Marie Viscontiová |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původ
editovatNarodil se z manželství milánského vévody Franceska I. (1401–1466) s Blankou Marií (1425–1468) z rodu Viscontiů jako nejstarší z osmi dětí. Měl dvě sestry: Ippolita (1446–1488) se provdala za pozdějšího neapolského krále Alfonse II. a Alžběta Marie (1456–1472) se stala ženou monferratského markraběte Viléma VIII.; a šest bratrů: milánského vévodu Galeazza (1444–1476), korsického a pavijského hraběte Filipa Mariu (1445–1492), barijského vévodu Sforzu Mariu (1449–1479), biskupa v Pavii a italského kardinála Ascania Mariu (1455–1505) a luganského vévodu Ottaviana Mariu (1458–1477).
Otec byl nemanželským synem hraběte z Contignoly, pána Beneventa a Manfredonie Muzia Giacoma Attendola zvaného Sforza (1369–1424) z jeho vztahu s Lucií Terzani da Marsciano. Poprvé se oženil v roce 1418 s montaltskou hraběnkou Polissenou Ruffo († 1420) a podruhé 25. října 1441 s o 24 let mladší Blankou Marií, nemanželskou dcerou milánského vévody Filipa Marii Viscontiho. Kromě výše zmíněných potomků z tohoto manželství měl i celou řadu dětí nemanželských.
Život
editovatPřestože byl Lodovico až čtvrtým synem svého otce a jeho šance na vévodský stolec byly minimální, nakonec na něj přesto usedl.
Po smrti staršího bratra, vévody Galeazza († 1476), převzal v roce 1481 vládu nad vévodstvím za jedenáctiletého synovce z rukou vdovy Bony. Uměnímilovný regent vystavoval své bohatství na odiv a zaměstnával přední umělce. Snažil se ale také zlepšit své postavení, k čemuž hodlal využít svou neteř Blanku, kterou provdal za císaře Maxmiliána I. Ten mu oplátkou za její věno přislíbil vévodský titul. Po smrti právoplatného vévody Giana se tedy na pět let stal milánským vévodou. V roce 1499 vtrhla francouzská armáda krále Ludvíka XII. do Milána a vytlačila Sforzu ze země. Následujícího roku byl Sforza v boji s Francouzi zajat a uvězněn. Zemřel v roce 1508 v podzemí francouzského zámku Loches.
Potomci
editovat
Z manželství s ferrarskou princeznou Beatricí d'Este:[2]
- Herkules Maxmilián (25. ledna 1493 – 4. června 1530), milánský vévoda v letech 1512–1515, svobodný a bezdětný
- František II. Maria (4. února 1495 – 24. října 1535), milánský vévoda v letech 1521–1535, ⚭ 1534 Kristina Dánská (1521–1590)
Nelegitimní potomci
editovat- Magdalena (1478–1520) ∞ 1502 hrabě Matteo Litta d’Arese
- Blanka (1482–1497), ⚭ 1496 hrabě Galeazzo di Sanseverino
- Jan Pavel (1497–1535), matkou Lucrezia Crivelli, markýz z Caravaggia ∞ 1520 Violanta Bentivoglio
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ http://www.collegiummarianum.cz/cz/festival/fes_text_bianco.php?page=text_DamaHranostaj[nedostupný zdroj]
- ↑ Archivovaná kopie. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2009-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-19.
Literatura
editovat- LEITNER Thea, Zlaté nevěsty Habsburků, 1. vyd., Praha 2002, ISBN 80-7202-999-1
- ESSEXOVÁ Karen, Leonardovy labutě, 1. vyd., nakladatelství Beta-Dobrovský, Praha 2007, ISBN 978-80-7306-284-2
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lodovico Sforza na Wikimedia Commons - Stručný životopis na stránkách encyklopedie CoJeCo
- Lodovico a Leonardo da Vinci
| Předchůdce: Sforza Maria |
|
Barijský vévoda 1479–1499 |
|
Nástupce: Herkules Maxmilián |
| Předchůdce: Gian Galeazzo |
.svg){kind=small}
|
Milánský vévoda 1494–1499 1500 |
|
Nástupce: Ludvík XII. Francouzský |
