Ludmila Eva Františka z Kolovrat

česká šlechtična

Ludmila Eva Františka Krakovská z Kolovrat a Březnice (německy Ludmilla Eva Franziska von Kolowrat-Krakowsky a Brzesnitz, 161628. května 1695), rozená Hýzrlová z Chodů, byla český šlechtic provdaná do rodu Kolovratů.

Ludmila Eva Františka Hýzrlová z Chodů
Narození1616
Úmrtí28. května 1695 (ve věku 78–79 let)
ChoťVilém Albrecht Krakovský z Kolovrat
RodičeBernard Hýzrle z Chodů a Anežka Robenhauptová ze Suché
RodHýzrlové z Chodů
Některá data mohou pocházet z datové položky.
 
Svatá chýše pražské Lorery, místo posledního odpočinku Ludmily Evy

Narodila se jako dcera Bernarda Hýzrleho z Chodů a Anežky Robenhauptové ze Suché.

Po smrti svého posledního manžela Viléma Albrechta Krakovského z Kolovrat (1600–1688) se Ludmila Eva věnovala charitativní činnosti a péči o hradčanskou Loretu, kde nechala roce 1691 postavit kapli sv. Josefa. Loretánské klenotnici odkázala i svatební šaty s více než 6500 diamanty, z nichž byla ve Vídni v roce 1698 zhotovena diamantová paprsková monstrance (známá také jako Paprsková monstrance nebo Pražské slunce). Monstranci zhotovil vídeňský zlatník Matyáš Stögner. S prací začal v roce 1696, rok po smrti Ludmily. Monstrance osázená 6580 brilianty, z nichž některé dosahovaly hodnoty 25 000 florinů za kus, byla dokončena v roce 1699.

V pokladnici loretánského kostela se nachází také vyobrazení hraběnky v životní velikosti a zlatou výšivku jejího roucha zdobí kameny, které darovala kostelu.

Manželství

editovat

Hraběnka Ludmila Eva Františka Hýzrlová z Chodů byla třikrát vdaná. Naposledy se stala pátou a poslední manželkou hraběte Viléma Albrechta Krakovského z Kolovrat (1600–1688) z březnické rodové linie Kolovratů, nejvyššího hofmistra a zemského soudce, který díky své obratnosti a podnikatelskému duchu rozšířil vlastnictví Kolovratů o mnohé statky. Mimo jiné v roce 1688 založil finanční fideikomis pro primogenituru a pro sekundogenituru fond sestávající z Týnce, Běšin a dalších statků.

Manželství zůstalo bezdětné a Ludmila Eva svého manžela přežila o sedm let.

Jako velká donátorka Lorety pochována přímo v Santa Case, v „srdci lorety“. Je uložena pod dlažbou kaple, tedy nad klenbou krypty, jak to dosvědčují loretánské archiválie. Samotná krypta byla určena jako poslední místo odpočinku pro příslušníky patronátního rodu Lobkoviců.

Literatura

editovat
  • Der nordböhmische Gebirgsbote (Rumburg, 4°.) 1861, Nr. 42.
  • Bohemia (Prager Journal, 4°.) 1861, Nr. 272, S. 2578.