Luděk Čajka
Luděk Čajka (3. listopadu 1963 Český Těšín – 14. února 1990 Košice) byl československý hokejista, obránce. Byl ženatý s Renatou Čajkovou, v roce 1984 se jim narodila dcera Markéta.[1]
| Luděk Čajka | |
|---|---|
 Busta Luďka Čajky na jeho hrobě | |
| Narození | 3. listopadu 1963 Český Těšín |
| Úmrtí | 14. února 1990 (ve věku 26 let) Košice |
| Příčina úmrtí | poranění míchy |
| Místo pohřbení | Lesní hřbitov ve Zlíně |
| Povolání | hokejista |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Mistrovství světa v ledním hokeji | ||
| bronz | MS 1987 | ČSSR |
| Kanadský pohár | ||
| semifinále | KP 1987 | ČSSR |
Hráčská kariéra
editovatČajka hrál hokej od svých 12 let, začínal v Havířově. V juniorském věku o něho měla zájem TJ Vítkovice, Čajka ale začal hrát za juniorské mužstvo TJ Gottwaldov, odkud se dostal do prvoligového mužstva. V TJ Gottwaldov (později SK Zlín, nyní PSG Berani Zlín) strávil většinu své hokejové kariéry (1983–1985 a 1987–1990), dvě sezóny v době vojenské prezenční služby hrál za Duklu Jihlava (1985–1987). V hokejové lize nastoupil k 297 zápasům, v nichž dal 33 gólů.
První zápas v reprezentaci odehrál 14. dubna 1985 proti Kanadě, poslední 22. prosince 1989 na turnaji o Cenu Izvěstijí proti SRN. V reprezentaci odehrál 58 zápasů, dal 3 góly. Zúčastnil se MS 1987 a Kanadského poháru 1987.
V roce 1987 byl draftován klubem New York Rangers na 115. místě, což mu po listopadu 1989 dávalo šanci hrát NHL.
Statistiky reprezentace
editovat| Turnaj | Místo konání | Z | G | A | B | Umístění | Soupisky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| MS 1987 |  Rakousko (Vídeň)
|
9 | 1 | 2 | 3 | 
|
Soupiska MS 1987 |
| KP 1987 | Severní Amerika | 3 | 0 | 3 | 3 | prohra v semifinále | Soupiska KP 1987 |
| Celkem na MS | 9 | 1 | 2 | 3 |
Smrt
editovat
Ve 32. kole ligového ročníku 1989/90 narazil 122 sekund[1] před koncem zápasu VSŽ Košice – SK Zlín hraného 5. ledna 1990 v souboji s košickým hráčem Antonem Bartanusem při dojíždění puku hlavou na mantinel a zůstal ležet v bezvědomí. Protihráč Bartanus na zranění nenesl žádnou vinu. Podle názoru Dušana Skačániho, hlavního rozhodčího zápasu, Čajka pravděpodobně najel do rýhy v ledu a následkem byl nekoordinovaný pád. Jeho důsledkem byly fraktury prvního a druhého krčního obratle s vážným poškozením míchy. Po 40 dnech Čajka v košické nemocnici svému zranění podlehl. V té době mu bylo 26 let.
Důsledky Čajkova úrazu
editovatPo Čajkově zranění došlo k přerušení ligové soutěže, hráči a trenéři vydali prohlášení, ve kterém žádali přezkoumání pojistných podmínek hráčů.
V důsledku Čajkova úmrtí došlo k důležité změně pravidel ledního hokeje. Čajka a Bartanus se totiž utkali o puk vyhozený přes celé hřiště na zakázané uvolnění. Podle původních pravidel se musel puku dotknout hráč mužstva, které puk nevyhodilo, jinak zakázané uvolnění odpískáno nebylo. Podle pravidel zavedených v reakci na tuto tragédii se zakázané uvolnění odpíská, jakmile puk přejde přes brankovou čáru neprovinivšího se mužstva. Od sezóny 2014/15 v soutěžích IIHF platí tzv. hybridní zakázané uvolnění.[2]
V NHL do sezony 2012/2013 platilo původní zakázané uvolnění (nutný dotek kotouče obráncem), od sezony 2013/2014 platí hybridní zakázané uvolnění.
Uctění památky
editovatPo Luďku Čajkovi je pojmenován zlínský hokejový stadion (Zimní stadion Luďka Čajky). U stropu haly také visí dres s Čajkovým jménem a číslem 26, které nosil. V roce 2017 byl uveden do Síně slávy českého hokeje.
Odkazy
editovatReference
editovatLiteratura
editovat- GUT, Karel – PRCHAL, Jaroslav. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. 349 s. ISBN 978-80-903552-4-8. s. 237.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 513–514.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Luděk Čajka na Wikimedia Commons - Luděk Čajka – statistiky na Elite Prospects (anglicky)
- Vzpomínka na Luďka Čajku na oficiálních stránkách Hamé Zlín
- Životopis na Sportovci.cz
- Pohnuté osudy
