Wikipedie

Luboš Plný

český malíř

Luboš Plný (* 4. listopadu 1961, Česká Lípa) je český malíř a konceptuální umělec, řazený obvykle do art brut.[1] Je zastoupen v řadě významných zahraničních i domácích sbírek. Jako jediný český výtvarník byl roku 2017 vybrán do mezinárodní expozice Viva Arte Viva! na 57. bienále umění v Benátkách.[2] Žije a pracuje v Praze.

Luboš Plný
Luboš Plný (2017)
Luboš Plný (2017)
Narození4. listopadu 1961 (63 let)
Česká Lípa
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Vzděláníautodidakt
Povolánímalíř, konceptuální umělec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Luboš Plný se narodil v České Lípě jako jediné dítě rodičů zaměstnaných u Československých drah. Od dětství se věnoval kresbě, zajímala ho ale také anatomie, kterou studoval na pitvách mrtvých živočichů. Vyučil se elektrikářem na železničním učilišti v Nymburce. Roku 1983 nastoupil základní vojenskou službu. V důsledku prožívaného stresu začal trpět depresemi, poruchami spánku a halucinacemi; opakovaně porušoval disciplínu. Následně byl hospitalizován na psychiatrii, kde mu byla diagnostikována simplexní schizofrenie. Na jeho zdravotní stav měla negativní vliv i nevhodně zvolená farmakoterapie. Následujících šest let pracoval u Československých drah v severních Čechách a věnoval se silovému trojboji. Ve 27 letech mu byl přiznán invalidní důchod.[3] Během pobytu v České Lípě učil výtvarnou výchovu na tamní LŠU a pohyboval se v okruhu místní neoficiální kultury.[4]

Roku 1989 se přestěhoval do Prahy, kde v průběhu dalších let vystřídal řadu zaměstnání. Maloval cínové vojáčky, byl uklízečem v Domě módy, prodavačem v antikvariátu, kustodem v galerii Nová síň; absolvoval také hrobnický kurs (2004). Začal se hlouběji zajímat o příčiny svého onemocnění insomnií, studoval lékařskou literaturu a anatomické atlasy, účastnil se pitev. Jeho kresby z této doby sloužily jako určitá forma autoterapie.

Koncem 80. let se dvakrát neúspěšně pokusil o přijetí na Akademii výtvarných umění v Praze. Roku 1989 se zde nechal zaměstnat jako model v kursech figurálního kreslení s cílem získat do té doby neexistující titul „Akademický model“. Roku 2000 mu jej slavnostně udělil rektor AVU doc. Jiří T. Kotalík. Sám Plný k tomu uvádí: „Uvědomil jsem si, že než být průměrný umělec, raději budu nejlepší model.“[5] Přesto se průběžně stále věnoval vlastní umělecké práci.

Ocenění

editovat
  • 2021 první cena v kategorii kresba, Bienále současné kresby ve Skopje[6]

Dílo

editovat
 
Luboš Plný, Bez názvu (2012), sbírka Bruno Decharme

Kresba a malba

editovat

Ústředním námětem tvory Luboše Plného je lidské tělo, jeho fungování, limity a smrtelnost. Většinu jeho děl můžeme označit za „anatomické autoportréty“ na pomezí kresby a malby, konceptuálního umění a vědeckého projektu. Kresby barevnou tuší kombinuje s akrylovou malbou a koláží, doplňuje je i autentickými organickými prvky jako krev, vlasy, popel zesnulých rodičů, použitými zdravotnickými materiály, nebo „doličnými předměty“ z experimentů prováděných na vlastním těle.[3]

Převážně lidské, ale výjimečně i zvířecí tělo zachycuje v horizontálních, vertikálních nebo laterálních průřezech, jako by na sebe skládal virtuální řezy pořízené tomografem. V jediném obraze často propojuje různé úhly pohledu. Precizně zaznamenává jednotlivé vrstvy: kůži, svalstvo, kosti, cévní systém i vnitřní orgány. Některé anatomické detaily (především hlavu a pohlavní orgány) provádí s důkladnou pečlivostí, jiné jen naznačuje či zcela vynechává. Obrazy těl jsou montáží, která je poskládána např. z kreseb podle anatomického atlasu z 19. století, rentgenových snímků, fotografií madon, modelek nebo exponátů anatomického muzea La Specola ve Florencii. Záznamy z různých epoch vyjímá z kontextu a propojuje do nových souvislostí se svým osobním příběhem. Soustředí se většinou na konkrétní události ve svém životě a svou anatomickou kresbu chápe především jako „mentální prostor“, jako rekonstrukci toho, co víme, spíše než zobrazení viděného.[7]

Velkou inspirací pro Luboše Plného bylo narození syna Vincenta (2005), které dokumentoval v řadě svých děl. Po chirurgickém zákroku, kdy mu byla odstraněna část štítné žlázy, se tento orgán na jeho kresbách objevuje začerněný; někdy do nich zapojuje i autentickou fotodokumentaci z operace.

Nedílnou součástí každé kresby Luboše Plného jsou podrobné písemné záznamy které jsou zároveň jeho deníkem. Začátek i konec práce na každé kresbě označuje počtem dní, kterého k onomu datu právě dosáhl, a také symbolem hvězdičky a křížku. Systematicky zaznamenává i veškeré dílčí časové údaje, jako je například pauzy v kreslení.

Konceptuální projekty a performance

editovat
 
Martin Watch, Z cyklu Jedineční, Luboš Plný III, 2017

Prvním a pro samotného autora nejvýznamnějším projektem, jenž lze označit jako „konceptuální“ bylo celé šestileté období, kdy působil jako model na AVU s cílem získat titul „akademický model“. Během této doby, která se rovnala délce běžného studia, zdokonaloval svou postavu, studoval dějiny umění a nashromáždil obsáhlou dokumentaci čítající lékařské posudky, doporučení významných umělců či fotografie, na kterých pózoval v postojích postav z historie umění (Myronův Diskobolos, Rodinův Myslitel, Jan Křtitel Leonarda da Vinci, Smrt Marata od Jacques-Louise Davida ...). Projekt podpořilo grantem Centrum pro současné umění. Roku 1999 byla jeho žádost schválena uměleckou radou a v následujícím roce mu rektor AVU doc. Jiří T. Kotalík na závěrečné promoci v Anežském klášteře titul „akademický model“ slavnostně udělil. Od té doby označuje svá díla razítkem „akademický model Luboš Plný“, které používá namísto podpisu.

Svůj život důsledně dokumentuje v deníku, kam zapisuje každodenní výčet činností, osobní údaje o zdravotním stavu, meteorologické a astronomické jevy a doplňuje je výstřižky, zmenšenými fotografiemi a oficiálními dobovými dokumenty. Řada jeho děl má charakter vědeckého experimentu. Vede si záznamy o léčbě nemocí, různých tělesných procesech, např. o příjmu a výdeji tekutin, nebo o „kvalitě“ bavlněných žmolků z vlastního pupíku a jejich souvislosti s teplotou, aktuálním počasím, či druhem oděvu (Pupíkový deník). V dílech Otec a Matka popel každého ze svých rodičů, uložený ve skleněné laboratorní misce, obkroužil spirálou, ve které je drobným písmem zaznamenán každý jednotlivý den jejich životů.[8]

Součástí tvorby Luboše Plného jsou také fotograficky zaznamenané performance a časosběrné projekty, v nichž sleduje proces vlastního stárnutí. S odstupem mnoha let se nechává fotografovat ve shodných pozicích a snímky propojuje v kolážích do nového artefaktu. Duševní a tělesné utrpení, ale také fyzicky prožívanou slast transformuje do uměleckých projektů, jejichž prostřednictvím se snaží uchopit limity vlastní fyzické existence (TZ, 2017). Nebrání se podstoupit konfrontaci s bolestí, která pro něj má katarzní dopad: V sérii fotografií zaznamenal svou drastickou performanci, při které si bez anestezie sešil ševcovskou nití okolí očí a ústa i obě předloktí. Vytváří také trojrozměrné asambláže tzv. erotických pomůcek.

Filmy a fotografické projekty

editovat
  • Tobiáš Jirous, Velký vůz, 1997
  • Vít Olmer, Zajíc v pytli, 2001
  • Bruno Decharme, Rouge ciel, 2009
  • Jaroslav Brabec, Orbis Artis, 2017

Luboš Plný byl portrétován fotografy Jaroslavem Brabcem, Mario Del Curtem (který soubor jeho portrétů vystavil v rámci projektu Art brut Live v DOXu, 2015), Bruno Decharmem, Vladimírem Štěpanským, Františkem Vaňáskem a Martinem Watschem v rámci jeho cyklu „Jedineční“. Roku 2016 se tento fotografický soubor dostal mezi finalisty prestižní ceny FEP FETA AWARD v Amsterdamu.[3]

Obrazy a fotografie

editovat
  •  
    Luboš Plný, Bez názvu (2010)
  •  
    Luboš Plný, Bez názvu (2011)
  •  
    Luboš Plný, Bez názvu (2014)
  •  
    Luboš Plný, Bez názvu (2014)
  •  
    Martin Watch, Z cyklu Jedineční, Luboš Plný I, 2017
  •  
    Martin Watch, Z cyklu Jedineční, Luboš Plný II, 2017
  •  
    Martin Watch, Z cyklu Jedineční, Luboš Plný IV, 2017
  •  
    Martin Watch, Z cyklu Jedineční, Luboš Plný V, 2017

Zastoupení ve sbírkách (výběr)

editovat
  • Centre Pompidou, Paříž
  • soukromé kolekce art brut a současného umění doma i v zahraničí

Plného dílo oficiálně zastupuje Česko-francouzská asociace abcd

Výstavy

editovat

Autorské

editovat
  • 1988 Pracovní uniformy, Vlastivědné muzeum Česká Lípa http://www.muzeumcl.cz/galerie.html Archivováno 18. 6. 2017 na Wayback Machine.
  • 1993 Dobře zachované ostatky, Galerie Affa, Praha
  • 2002 Zuby jsou bezvadný, ale dásně budou muset ven, Galerie Millenium, Praha
  • 2003 Luboš Plný, Silvia Vurcfeldová - Chvála bláznovství III, Praha
  • 2007 Body Electric, Cavin-Morris Gallery, New York
  • 2009 Anatomia metamorphosis (společně s Annou Zemánkovou), abcd la galerie, Montreuil, Francie
  • 2010 Anatomia metamorphosis. Fernand Desmoulin, Dwight Mackintosh & Luboš Plný. Institut Français d’Istanbul, Istanbul
  • 2011 Anatomia metamorphosis (Anna Zemánková / Luboš Plný / František Dymáček), Museum Montanelli, Praha
  • 2012 Anatomia metamorphosis (Anna Zemánková / Luboš Plný / František Dymáček), Sárská galerie, Palais Am Festungsgraben, Berlín
  • 2012 Anatomia metamorphosis (společně s Annou Zemánkovou), Hyogo Prefectural Museum of Art; Hiroshima City Museum of Contemporary Art
  • 2014 Timelessness – Zdeněk Košek / Luboš Plný, galeria Tak, Poznaň
  • 2017 Luboš Plný: *13677 +20248, Artinbox Gallery, Praha
  • 2017 Bodies Electric (společně s Annou Zemánkovou), Cavin-Morris Gallery, New York, NY
  • 2022 Luboš Plný, Alšova jihočeské galerie, Wortnerův dům[9]

Skupinové (výběr)

editovat
  • 2002 Měsíc bláznovství, Galerie Millennium, Praha
  • 2003 Das endlose Rätsel. Dalí und die Magier der Mehrdeutigkeit, Stiftung Museum, Düsseldorf
  • 2003 Trajectoire du rêve, du romantisme au surréalisme, Pavillone des Arts, Paříž
  • 2003 Triptyque: abcd une collection de l´art brut, Salle Chemellier, Angers
  • 2004 A corps perdu: abcd, une collection de l´art brut, Pavillone des Arts, Paříž
  • 2005 Le chant des sirènes. L’automatisme dans l’art brut, abcd la galerie, Montreuil
  • 2005 Měsíc bláznovství, Galerie Millennium, Praha
  • 2005 System in Chaos: New Art Brut from the Czech Republic, Cavin-Morris Gallery, New York
  • 2006 Monstra a monstra v nás, Galerie Millenium, Praha
  • 2006 Art brut, Sbírka abcd, Dům U Kamenného zvonu, Galerie hlavního města Prahy, Praha
  • 2007 Hating 4 Never, Cavin-Morris Gallery, New York
  • 2007 Umění porodit, Artinbox Gallery, Praha
  • 2008 Photo Genetics + Sentra Photo Thesis: Star Dust, Cavin-Morris Gallery, New York
  • 2008 Chthonic Youth, Cavin-Morris Gallery, New York
  • 2010 Plant Body, Animal Body, Cavin-Morris Gallery, New York
  • 2010 Le monde à l’envers, Art brut de la collection abcd. Musée Guislain, Gent
  • 2010 Body talk, Musée art et marge, Brusel
  • 2011 Láska je slepá – sex je všude (Love is Blind - Sex is Elsewhere), Artinbox Gallery, Praha
  • 2012 Discoveries and Recent Acquisitions, Christian Berst art brut, Paříž
  • 2012 Rentrée hors-les-normes, Christian Berst art brut, Paříž
  • 2012 Anatomia metamorphosis: Luboš Plný and Anna Zemánkova, Works from abcd Collection, MOCA Hiroshima
  • 2013 Drawing Now, Galerie Christian Berst, Paříž
  • 2013 Restless II - a Mix, Cavin-Morris Gallery, New York, NY
  • 2013 Kdo lže, krade...?., Artinbox Gallery, Praha
  • 2013 Metro Show, Cavin-Morris Gallery, New York, NY
  • 2014 Le mur, oeuvres de la collection Antoine de Galbert, La Maison rouge, Paříž
  • 2014 Art brut, collection abcd / Bruno Decharme, La Maison rouge, Paříž
  • 2014 Art Brut - Masterpieces and Discoveries, Christian Berst art brut, Paříž
  • 2014 Freshet: Old Loves, New Directions, Cavin-Morris Gallery, New York
  • 2015 Art brut live: abcd collection / Bruno Decharme, DOX, Praha[10]
  • 2015 Rhizome: New Grow that, Cavin-Morris Gallery, New York
  • 2015 In Dreams Begin Responsibilities: 30 Years at Cavin-Morris Gallery, Cavin-morris Gallery, New York
  • 2015 dRAW, Intuit, The Center for Intuitive and Outsider Art, Chicago
  • 2015 preTENse, Christian Berst art brut, Paříž
  • 2015 Du nombril au cosmos / Autour de la collection abcd/ Bruno Decharme. art & marges, Brusel
  • 2016 Maverick, Cavin-Morris Gallery, New York
  • 2016 Art brut: Breaking the boundaries, Treger-Saint Silvestre Collection. Olivia Creative Factory, São João da Madeira
  • 2017 Art brut: a story of individual mythologies, works from Treger-Saint Silvestre Collection, Oliva Creative Factory, São João da Madeira
  • 2017 Brut now: l'art brut au temps des technologies, Musées de Belfort, Belfort
  • 2017 Viva Arte Viva!, mezinárodní expozice 57. Bienale Arte, Benátky

Reference

editovat
  1. ↑ Literární noviny: Terezie Zemánková: Tekuté písky art brut, 2015. www.literarky.cz [online]. [cit. 2017-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-03. 
  2. ↑ The Venice Biennale’s centerpiece exhibition, “Viva Arte Viva,” 14 Artists You’ll Be Talking about Long after the Venice Biennale, by Alexxa Gotthardt, Scott Indrisek
  3. ↑ a b c Rovderová N, Zemánková T, Galerie Artinbox 2017
  4. ↑ I. Janelová, in: Milan Bárta: Luboš Plný (#64), 2014
  5. ↑ Plný L, in: autorské texty k výstavě "Luboš Plný: *13677 +20248", v Galerii Artinbox, 2017
  6. ↑ Český umělec Luboš Plný zvítězil na bienále kresby ve Skopje, ČTK 18.3.2021
  7. ↑ Safarova B, Anatomia Metamorphosis, 2011
  8. ↑ vystaveno 2015, Art brut live: abcd collection / Bruno Decharme, DOX, Praha
  9. ↑ GALERIE, AJG, Alšova Jihočeská. luboš plný | expozice | AJG, Alšova Jihočeská Galerie. luboš plný | expozice | AJG, Alšova Jihočeská Galerie [online]. [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  10. ↑ Lidovky: Žádný švindl ani snaha zalíbit se. Art brut jde na dřeň, 2015

Literatura

editovat

Publikace

editovat
  • Kol. autorů, Das endlose Rätsel. Dalí und die Magier der Mehrdeutigkeit, Ostfildern – Ruit: Hatje Cantz Verlag 2003.
  • Gille, V. – Decharme, B., (eds.). A corps perdu. abcd, une collection d’art brut. Paris: Paris musées 2004.
  • Decharme, B. (ed.), Journal n° 1 : Le Chant des Sirènes, l’automatisme dans l’art brut, Paris: abcd 2005.
  • Cornevin, E.- Dvořák, V.: Monstra a monstra v nás / Monsters and Monsters within, Praha: galerie Millenium 2005.
  • Decharme, B. - Safarova, B. - Zemánková, T. (eds).: abcd, sbírka art brut. Praha: abcd 2006.
  • Rovderová, N., Umění porodit. Praha: Artinbox Gallery / Hnutí za aktivní mateřství 2007.
  • Safarova, B. (ed.),Masterpieces of abcd collection, Shiga: Museum of Modern Art 2008.
  • Zemánková, T., Art brut v kulturologické perspektivě. disertační práce. Praha: FFUK – katedra teorie kultury 2009.
  • Decharme, B. (ed.), Journal n°4 : Anatomia Metamorphosis, Luboš Plný & Anna Zemánková. Paris: abcd 2009.
  • Zemánková, T. - Safarova, B., Art brut: Anatomia Metamorphosis. Luboš Plný, 61 s., Praha: Galerie Montanelli 2011. ISBN 978-80-254-9588-9
  • Safarova, B. – Zemánková, T. (eds.): Anatomia Metamorphosis: Luboš Plný & Anna Zemánková: Works from abcd Collection. Tokyo: Gendaikikakushitsu Publishers 2012.
  • Jeřábková, K., Obrazy duše. Tvorba psychotiků v Čechách ve 20. století. bakalářská práce. FF MUNI Brno, 2013.
  • Rovderová, N., Kdo lže, krade...?. Praha: Artinbox Gallery / Nakladatelství KANT 2013.
  • Decharme, B. – Safarova, B. (eds.), Collection abcd / Bruno Decharme, Paris: abcd – Flammarion 2014.
  • Safarova, B., ed.: art brut – collection abcd / Bruno Decharme, Lyon: Fage éditions / Paris: La maison rouge 2014.
  • Szaefer, M.: Timelessness – Zdeněk Košek / Luboš Plný. Galeria Tak, Poznaň 2014.
  • Fraitová, V., Art brut – případová studie, diplomová práce, Praha: Pražská vysoká škola psychosociálních studií 2014.
  • Del Curto, M. - Zemánková, T. (eds.), Art Brut Live: Mario del Curto - fotografie, Praha: abcd / Bern: Till Schaap Edition 2015. ISBN 978-80-905168-5-4
  • Decharme, B. - Safarova, B. - Zemánková, T. (eds.) Art brut live: abcd collection / Bruno Decharme, Praha: abcd 2015.

Články v tisku (výběr)

editovat
  • Zemánková, T. art projekt / Luboš Plný. Art & Antiques, květen 2003.
  • Safarova, B., Anatomy lesson, Raw vision no. 87, 2014 On line Archivováno 26. 8. 2016 na Wayback Machine.
  • Janíčková, A., Český art brut na uměleckém veletrhu v New Yorku, Kulturní noviny, 2015.On line
  • Konrád, D. Na Benátském bienále bude vystavovat Luboš Plný, jeho umění vychází z anatomie i duševních stavů. Hospodářské noviny, 7.2. 2017.On line
  • Philipe Dagen, A Venise, la Biennale prend l’art au sérieux, Le Monde, 11.5. 2017.
  • Konrád, D., Luboš Plný ještě nedávno stál modelem, teď jako jediný Čech vystavuje na slavném Benátském bienále, Hospodářské noviny, 21.5. 2017 On line

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Luboš_Plný&oldid=24024228“