Lovozero

jezero tektonického původu na severozápadě Ruska

Lovozero (rusky Ловозеро) je jezero tektonického původu v Murmanské oblasti na jihu poloostrova Kola v severozápadním Rusku. Na východě zasahuje k masívu Lovozerských tunder. Má rozlohu 208,5 km² a je protáhlé ze severu na jih. Je třetí největší na poloostrově. Průměrná hloubka je 5,7 m a maximální 35 m.

Lovozero
Lovozero v létě
Lovozero v létě
Poloha
SvětadílEvropa
StátRuskoRusko Rusko
OblastMurmanská
RajónLovozerský
SídloLovozero
Map
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rozloha208,5 km²
Délka25,7 km
Šířka5,1 km
Max. hloubka35 m
Ostatní
Typtektonický
Přítok vodyVirma, Caga
Odtok vodyVoroňja
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pobřeží

editovat

Má členité pobřeží a velké množství poloostrovů a ostrovů. Dělí se na severní, střední a jižní část, které jsou spojené úzkými průlivy. Je protáhlé z jihu na sever. Ze zátoky Moktaguby u západního břehu jižní části Lovozera je to jen 4 km k Sejdozeru, které je obklopené ze tří stran skalnatými břehy je jedno z nejkrásnějších jezer na Kolském poloostrově.

Vodní režim

editovat

Na jezeře bývají často silné dlouhotrvající větry, vytvářející velké vlny. Směr větrů je ze severu na jih nebo naopak a vznikají velmi náhle. Kolísání úrovně hladiny je 1,55 m. Vyšší úroveň je v květnučervnu a nižší před rozmrznutím. Zamrzá v říjnu nebo na začátku listopadu a rozmrzá v dubnu nebo na začátku května. Na jižním konci se do Lovozera vtéká řeka Caga. Na severním konci odtéká řeka Voroňja do Barentsova moře. Na severním břehu leží vesnice Lovozero, na kraji ní protéká řeka Virma. Ta ústí do nevelkého mělkého Popovského jezera s nízkými břehy. To je spojené širokým průtokem z Lovozerem.

Využití

editovat

V roce 1970 byla na řece Voroňje pod jezerem postavena Serebrjanská přehrada s vodní elektrárnou a tak bylo Lovozero přeměněno na přehradu.

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Lovozero na Wikimedia Commons