Lotos žlutý

Lotos žlutý (Nelumbo lutea) je druh hydrofytické byliny náležící čeledi lotosovité (Nelumbonaceae).

Lotos žlutý
detail květu
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	proteotvaré (Proteales)
Čeleď	lotosovité (Nelumbonaceae)
Rod	lotos (Nelumbo)
Binomické jméno
Nelumbo lutea (Willd.) Pers.
Synonyma
Nelumbium luteum Willd. Nelumbo pentapetala sensu Fern., non Nymphaea pentaphylla Walt.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Rostliny mají podobu vytrvalých bylin vyrůstajících z mohutných oddenků.

Listy dorůstají 0,6-1 m v průměru, čepel je tvarem kruhovitá, jednoduchá, s celistvými, lehce zvlněnými okraji, žilnatina je radiálně uspořádaná. Listy nejprve splývají na hladině vody, u vyvinutějších rostlin vyčnívají na pevném, 0,3-2 m dlouhém řapíku nad vodou. Na oddenku jsou uspořádány střídavě, na každou uzlinu připadá jeden list. Během nástupu zimního období a s ním spojeného chladu listy odumírají.

Smetanově až bledě žluté květy dorůstají do průměru 0,12-0,25 m, vyznačují se sladkou, zralý ananas připomínající vůní, jsou opylovány hmyzem. Kvete od června do září.

Plodem jsou kulaté, hnědé, 1-1,6 cm dlouhé, až 4 cm široké a 1g těžké oříšky. Uložené jsou hluboce v dužnatém květním lůžku, svým vzhledem nápadně připomínajícím sprchovou hlavici, a to v počtu až 20. V lůžku zůstávají plody i po svém plném uzrání

Ekologie

V divoké přírodě se druh vyskytuje v mělkých, stojatých či pomalu tekoucích sladkých vodách, např. v jezerech, rybnících, mokřadech, bažinách, apod.. Stanoviště vyžaduje vlhké, teplé a slunné, jako půdu preferuje neutrální, výživný, hlinitý substrát. Ačkoliv je oddenek schopen přežít mrazy v průběhu zimní dormance, dlouhodobé vystavení nízkým teplotám má za následek jeho odumření a tudíž smrt celé rostliny. Za příhodných podmínek je schopen rapidního, až agresivního množení a tvorby rozsáhlých porostů, a to prostřednictvím velmi bujného růstu kořenů, generování oddenků a semen.

Ve vodním ekosystému sehrává lotos žlutý mnoho pro faunu důležitých úloh. Svými kořeny stabilizují rostliny substrát dna. Semena jsou oblíbenou potravou vodního ptactva a ondater. Listy poskytují stín a skrýš pro vodní živočichy, pro larvy zavíječe Ostrinia penitalis představují místo, kde se odehrává fakticky celá část jejich vývinu - vajíčka jsou nejprve nakladena na lícovou stranu listu, po vylíhnutí se larvy nejdřív k listům přichycují pomocí jemných vlákének, pozdějí se zavrtávají do jejich řapíků, kde pokračuje jejich vývoj až do dosažení dospělosti, kdy vyvrtanou chodbičku v řapíku opouští.

Rozšíření

Domovinou tohoto druhu lotosu je střed a východ USA a východní Kanada, rozšířen je však i v oblastech Mexika, Střední Ameriky (Honduras) a Karibiku (Dominikánská republika, Haiti, Jamajka). Obdobně jako u lotosu indického (Nelumbo nucifera) se rostlina může v teplejších oblastech pěstovat pro estetické účely.

Galerie

• 
  poupě
• 
  květ
• 
  plody
• 
  plody
• 
  roslina
• 
  ilustrace
• 
  šlechtěná plnokvětá varianta
• 
  přirozený porost, New Jersey, USA

Reference

Portály: Rostliny