Londýnská konference (1832)
Londýnská konference konaná v květnu roku 1832 byla mezinárodní konference svolaná k ustavení stabilní vlády v Řecku po úspěšné vzpouře Řeků proti nadvládě Osmanské říše. Jednání mezi třemi velmocemi (Británie, Francie a Rusko) vyústila ve zřízení Řeckého království pod vedením bavorského prince Oty.
Již v protokolu ze 3. února 1830 tři mocnosti určily hranice nového státu.[1] Když byl však v roce 1831 v Nafplionu zavražděn guvernér Řecka Joannis Kapodistrias, řecký poloostrov se ponořil do zmatku. Britský ministr zahraničí Henry Temple (vikomt Palmerston) proto svolal v květnu 1832 schůzku do Londýna s francouzskými a ruskými diplomaty. Bez konzultace s Řeky rozhodl, že Řecko bude monarchií a kdo bude novým králem. Diplomaté tří velmocí rozhodli také o pravidlech nástupnictví pro případ, že by Ota neměl potomky. Bylo rovněž rozhodnuto, že v žádném případě nebudou spojeny koruny Řecka a Bavorska.
Velmoci zmocnily své velvyslance v Konstantinopoli, hlavním městě Osmanské říše, aby závěry konference zhmotnily do podoby smlouvy podepsané s Osmany. Tato tzv. Konstantinopolská smlouva byla podepsána v červenci 1832.[2] Ta stanovila hranice nového Řeckého království podél linie Arta–Volos. Smlouva navazovala na podobnou Akkermanskou úmluvu, která kodifikovala další územní změny na Balkáně, zejména pak suverenitu Srbského knížectví.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku London Conference of 1832 na anglické Wikipedii.
- ↑ King's Collections : Exhibitions & Conferences : The London Protocol of 3 February 1830. kingscollections.org [online]. [cit. 2023-07-02]. Dostupné online.
- ↑ Treaty of Constantinople (1832). www.hellenicaworld.com [online]. [cit. 2023-07-02]. Dostupné online.