Lomnice nad Lužnicí

Lomnice nad Lužnicí
	centrum letecky
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Třeboň
Obec s rozšířenou působností	Třeboň; (správní obvod)
Okres	Jindřichův Hradec
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°5′5″ s. š., 14°43′2″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 778 (2024)
Rozloha	18,89 km²
Katastrální území	Lomnice nad Lužnicí
Nadmořská výška	424 m n. m.
PSČ	378 16
Počet domů	658 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa městského úřadu	nám. 5. května 130 ; 378 16 Lomnice nad Lužnicí ; podatelna@meu.lomnice-nl.cz
Starosta	Petr Krejník
	Oficiální web: www.lomnice-nl.cz
	Lomnice nad Lužnicí
Další údaje
Kód obce	546674
Kód části obce	86690
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lomnice nad Lužnicí (německy Lomnitz an der Lainsitz) je město v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Leží v severovýchodní části Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, 10 km severozápadně od Třeboně. Žije v ní přibližně 1 800^[1] obyvatel. Na město byla povýšena v roce 1382.

Historie

První písemné zprávy o Lomnici pocházejí z roku 1220, kdy byla Lomnice v držení Vítka z Klokot, předka třeboňsko-landštejnské větve Vítkovců. V roce 1265 je uváděn jako majitel Oldřich z Lomnice. Po něm se v držení střídali další Vítkovci. V letech 1341–1359 zde sídlil Vítek z Landštejna, jehož syn Vilém dosáhl v zemi významným proboštem a královským kancléřem. Zřídil na lomnickém hradě kapli Božího Těla a sv. Petra a Pavla (1359).^[4] Od roku 1381 byla vlastnictvím krále Václava IV., který ji roku 1382 povýšil na město; to se rozkládalo pod stejnojmenným hradem. Novým majitelem hradu a města se stal Oldřich II. z Rožmberka, který nechal hrad na konci husitských válek zbořit. Rožmberkové v okolí města nechali vybudovat řadu rybníků, např. Velký Tisý, Malý Tisý, Dvořiště a Rožmberk. Jejich stavitelem byl nejdříve počátkem 16. století Štěpánek Netolický^[5] který stál i u vzniku Zlaté stoky, později Jakub Krčín z Jelčan.^[6] Lomnice zůstala ve vlastnictví Rožmberků do roku 1611. Ve třicetileté válce bylo město těžce poničeno; 9. listopadu 1618 se poblíž odehrála bitva u Lomnice. Roku 1660 se stala majetkem Schwarzenbergů, kteří ji zakoupili s třeboňským panstvím. Přídomek „nad Lužnicí“ obdržela Lomnice v období josefínských reforem roku 1789, a to i přes to že je od Lužnice vzdálena přes dva kilometry. V období První republiky byla sídlem jednoho ze tří soudních okresů třeboňského politického okresu.

Přírodní poměry

Město leží v chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. V jižní části katastrálního území se nachází národní přírodní rezervace Velký a Malý Tisý, jejíž součástí je rybník Velký Tisý.

Školy

Budova obecné školy byla vzhledem ke zcela nevyhovujícímu stavu stávající školy vybudována z domu na náměstí vedle radnice v letech 1880–1882. Měšťanská škola na Václavském náměstí byla postavena během dvou let a vyučování v ní začalo v roce 1903. V roce 1921 měla obecná škola 367 a měšťanská 171 žáků. Od září 1938 se stala školou i pro okolní obce. Po druhé světové válce získala k užívání i 2. patro budovy MNV.^[7]

Od roku 1970 byly prováděny rozsáhlé rekonstrukce obou školních budov (ústřední topení, školní hřiště, fasády, okna, podlahy, atrium aj.). Interiéry školy byly modernizovány, vybudovány odborné učebny, kabinety, spojovací chodba se šatnami, upraveno respirium.

V současnosti je základní škola umístěna v budově na Václavském náměstí – 1. stupeň a v budově na náměstí 5. května – 2. stupeň, který se nachází i v nejvyšším podlaží přilehlé budovy městského úřadu. Obě hlavní školní budovy jsou propojeny spojovací chodbou se šatnami žáků. Součástí školy je i mateřská škola, která se nachází v samostatném, částečně oploceném areálu zahrady s prolézačkami a pískovištěm. Kapacita základní školy je 300 žáků a mateřské školy 80 dětí. Žáci nejsou jen z Lomnice nad Lužnicí, asi pětina jich dojíždí z okolních vesnic – Novosedly nad Nežárkou, Ponědrážka, Smržov, Záblatí, Frahelž, Kolence a Klec.

Vybavenost

Pošta
Základní škola a Mateřská škola
Zdravotnické středisko
Dům s pečovatelskou službou
Kanalizace
ČOV
Plynofikace
Vodovod
Obchod COOP
Obchod Flop
Penzion u radnice
Kostel sv. Václava
Kostel sv. Jana Křtitele
Bistro

Doprava

Železniční doprava

Kolem okraje města prochází trať 226 (Veselí nad Lužnicí – České Velenice), na níž se nachází železniční stanice Lomnice nad Lužnicí.

V současné době v této stanici z vlaků osobní dopravy staví pouze vlaky kategorie Os. Od roku 1957 však přes Lomnici nad Lužnicí projížděl mezinárodní spoj Vindobona. Od grafikonu 1993/1994 byl však vzhledem k nedostatečným traťovým rychlostem směrován přes Brno.^[8]

V roce 2024 pak skrze stanici v Lomnici projíždí mezinárodní spoj Silva Nortica (Praha - České Velenice - Gmünd - Vídeň) a rychlíky Lužnice (Praha - Veselí nad Lužnicí - České Velenice).

Silniční doprava

Městem prochází silnice I. třídy číslo 24 (směr Veselí nad Lužnicí – Třeboň), II. třídy 148 (směr Lišov–Mláka). Ve městě končí silnice III.třídy (směr Záblatí).

Ve městě se nacházejí dvě autobusové zastávky:

Lomnice nad Lužnicí, Václavské náměstí
Lomnice nad Lužnicí, železniční stanice

Zastávky ležící mimo území města, nesoucí v názvu Lomnice nad Lužnicí:

Lomnice nad Lužnicí, rozcestí Smržov
Lomnice nad Lužnicí, hřbitov

Pamětihodnosti

Kostel sv. Václava v Lomnici nad Lužnicí byl založen v roce 1359 Vilémem mladším z Landštejna (vyšehradský probošt a nejvyšší kancléř Českého království) původně jako hradní kaple Božího Těla a sv. Petra a Pavla. Z této doby pochází dodnes jeho gotický půdorys, s rozvrhem lomené a parabolické křížové klenby presbytáře s opěráky. Strop lodi byl zřejmě podobně jako dnes plochostropý, pravděpodobně s dřevěným trámovým stropem.^[4]
Kostel sv. Jana Křtitele
Zlatá stoka – Prvním významným stavitelem rybníků v této oblasti byl Štěpánek Netolický.^[9] Kromě stavby několika velkých rybníků vybudoval Zlatou stoku (1506). Tento umělý průplav, dlouhý 42.6 kilometru, napájí velkou část přilehlých rybníků čerstvou vodou.^[4]
Radnice na náměstí
Husova kaple z období první republiky
Národní kulturní památka Rožmberská rybniční soustava^[10]

Rodáci

Šimon Lomnický z Budče (1552–1623)
František Čůta (1898–1986)
Jan Pfeiffer (1928–2019)

Partnerská města

Galerie

Lomnice
Lomnice z ptačí perspektivy
Kostel sv.Václava
Radnice
Silniční most
Lomnická kaplička

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ ^a ^b ^c Oficiální web města Lomnice nad Lužnicí. lomnice-nl.cz [online]. [cit. 2015-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-08.
↑ KOŠINOVÁ, Marie. Štěpánek Netolický [online]. trebonsko.cz [cit. 2018-01-24]. Dostupné online.
↑ HAUBELT, Josef. Jakub Krčín z Jelčan: list z historie jižních Čech. 1. vyd. Praha: Rodiče, 2003. 191 s. Dostupné online. ISBN 80-86695-18-2, ISBN 978-80-86695-18-1. OCLC 249625505
↑ Oficiální web Základní a mateřské školy v Lomnici nad Lužnicí. www.lomnicenl.net [online]. [cit. 2015-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-21.
↑ DOLEJŠÍ, Milan. Dějiny vlaků Články o nedávné železniční historii věnované dějinám zajímavých vlaků : Vindobona jako Eurocity [online]. http://vlaky-historie.blogspot.com/, 2010-11-30 [cit. 2021-02-16]. Dostupné online.
↑ MRAZEK, Lubor. Štěpánek Netolický. www.blanet.cz [online]. [cit. 2018-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-25.
↑ Památkový katalog: Rožmberská rybniční soustava [online]. [cit. 2021-02-20]. Dostupné online.

Související články

Římskokatolická farnost Lomnice nad Lužnicí

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Lomnice nad Lužnicí na Wikimedia Commons
Lomnice nad Lužnicí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[:0-4] Oficiální web města Lomnice nad Lužnicí. lomnice-nl.cz [online]. [cit. 2015-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-08.

[5] KOŠINOVÁ, Marie. Štěpánek Netolický [online]. trebonsko.cz [cit. 2018-01-24]. Dostupné online.

[6] HAUBELT, Josef. Jakub Krčín z Jelčan: list z historie jižních Čech. 1. vyd. Praha: Rodiče, 2003. 191 s. Dostupné online. ISBN 80-86695-18-2, ISBN 978-80-86695-18-1. OCLC 249625505

[7] Oficiální web Základní a mateřské školy v Lomnici nad Lužnicí. www.lomnicenl.net [online]. [cit. 2015-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-21.

[8] DOLEJŠÍ, Milan. Dějiny vlaků Články o nedávné železniční historii věnované dějinám zajímavých vlaků : Vindobona jako Eurocity [online]. http://vlaky-historie.blogspot.com/, 2010-11-30 [cit. 2021-02-16]. Dostupné online.

[9] MRAZEK, Lubor. Štěpánek Netolický. www.blanet.cz [online]. [cit. 2018-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-25.

[10] Památkový katalog: Rožmberská rybniční soustava [online]. [cit. 2021-02-20]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]