Logopedická intervence
Logopedická intervence je specifická aktivita, kterou logoped, klinický logoped nebo logopedický asistent uskutečňuje s určitým cílem, a to především správnou diagnostikou a řešením vad řeči.[1]
Definice
editovatIntervenci je možné doslovně chápat jako zásah, zakročení, zákrok.[2] V logopedii dělíme tento zásah na diagnostiku, terapii a prevenci. V první fázi probíhá identifikace, ve druhé eliminace (zmírnění/překonání) narušené komunikační schopnosti a třetí fáze se zabývá snahou předejít narušení a zlepšit komunikační schopnost. Jednotlivé fáze jsou od sebe v praxi těžce rozpoznatelné, jelikož se prolínají.[3]
Vyšetření u logopeda
editovatNávštěva logopeda může být podnětem jak ze strany rodičů, tak ze strany učitele nebo dětského praktického lékaře. Dětský lékař má obvykle nejlepší přehled o místních možnostech a může napsat i doporučení na pracoviště plně kvalifikovaného odborníka.[4] Probíhá individuálně na základě potřeb jedinců.
Důsledky
editovatU osob s narušenou komunikační schopností je logopedická intervence klíčová, neboť výše zmíněné poruchy mohou mít negativní dopad na psychosociální a emoční vývoj daného jedince, v extrémních případech se mohou rozvinout poruchy úzkosti a další.
Logopedická intervence v České republice
editovatV České republice logopedická intervence probíhá ve třech typech zařízení a ve třech státních resortech. Konkrétně se jedná o zařízení státní, nestátní a soukromá. Státními jsou nemocnice, kliniky, lázně. Nestátní jsou záležitostí charitativních, městských a církevních sdružení a soukromá zařízení jsou v režii nadačních či charitativních spolků, ale i soukromých ambulancí klinických logopedů. Ve státních resortech se jedná o resort školství, zdravotnictví a resort práce a sociálních věcí. Důvodem, proč logopedická intervence probíhá ve třech resortech, a ne pouze v jednom je skutečnost, že osoby jsou handicapované v různé míře a ve všech věkových kategoriích, potřebují tedy odlišně rozsáhlou odbornou pomoc.[3] Primární snahou je zajistit jim co nejlepší život, proto je nezbytná spolupráce více resortů, abychom bylo všem umožněno vzdělávat se, a především aby byla poskytnuta kvalitní zdravotnická péče. Na základě těchto skutečností je poté zvolen resort, či spolupráce jednotlivých resortů tak, aby byla logopedická intervence pro dítě úspěšná.
Resort školství
editovatV resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je logopedická intervence umožňována v rámci programů základních a speciálních logopedických škol, předškolních zařízení, základní či speciální školy a v rámci pedagogicko-psychologických poraden. Na běžných základních školách a při mateřských školách často vznikají logopedické poradny se speciálními pedagogy, které má dítě a rodič možnost využít. Zde dle kompetencí pracovníka a závažnosti vady řeči může být porucha ihned napravována, případně bude doporučen další postup či návštěva specializovaného pracoviště. Rodiče se na školského logopeda mohou obrátit s žádostí o pomoc či radu při postupu nápravy vady řeči. Logopedickou intervenci v tomto resortu zajišťují logopedický preventista, logopedický asistent či speciální pedagog.[5]
Resort zdravotnictví
editovatV resortu zdravotnictví je logopedická intervence u osob s narušenou komunikační schopností prováděna především v logopedických poradnách (ambulancích), případně na soukromých klinikách. Jedná se většinou o nestátní zařízení při zdravotnických zařízeních, městských poliklinikách. Práci vykonává klinický logoped. Zatímco školskému logopedovi postačí ukončené magisterské studium na katedře speciální pedagogiky na pedagogických fakultách se státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie, klinický logoped se musí ještě dále postgraduálně vzdělávat. [3]
Resort práce a sociálních věcí
editovatV tomto resortu je logopedická intervence poskytována v zařízeních sociálních služeb a ve střediscích rané péče, konkrétně tedy v zapsaných spolcích, ústavech, střediscích sociálních služeb, katolické charitě či v Diakonii CČE.[6] Je zde klíčová úzká spolupráce s resortem školství a s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. V rámci intervence zde působí primárně logopedi, kliničtí logopedi, ale i speciální pedagogové se specializací logopedie a surdopedie.[5] V určitých případech bývá navázána spolupráce s lékaři, fyzioterapeuty, klinickými psychology a klinickými logopedy.[7]
Reference
editovat- ↑ LECHTA, Viktor. Symptomatické poruchy řeči u dětí. Praha: Portál, 1990.
- ↑ KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. [s.l.]: SPN-pedagogické nakladatelství, 2002.
- ↑ a b c KLENKOVÁ, Jiřina. Logopedie: narušení komunikační schopnosti, logopedická prevence, logopedická intervence v ČR, příklady z praxe. [s.l.]: Grada, 2006.
- ↑ KUTÁLKOVÁ, Dana. Budu správně mluvit. [s.l.]: Grada Publishing As., 2011.
- ↑ a b ŠKODOVÁ, E; JEDLIČKA, I. Klinická lgopedie. [s.l.]: Portál, 2003.
- ↑ NEUBAUER, K; HORÁKOVÁ, R. Kompendium klinické logopedie. [s.l.]: Portál, 2018.
- ↑ ŠÁNDOROVÁ, Z. Logopedická intervence v kontextu služby sociální služby rané péče. [s.l.]: Gaudeamus, 2014.