Lipňany (Dukovany)

zaniklá vesnice v okrese Třebíč
(přesměrováno z Lipňany (zaniklá obec))

Lipňany (německy Lipian[1]) jsou zaniklá vesnice[2], dnes součást obce Dukovany jako jedna z jejích základních sídelních jednotek. Poprvé se Lipňany připomínají roku 1385, zanikly v roce 1980[3] kvůli výstavbě Jaderné elektrárny Dukovany. Byly součástí rovněž zbořených Skryjí. Jejich katastrální území Lipňany u Skryjí bylo připojeno k Dukovanům. Zaniklou ves připomíná v jejím místě jen kaplička.

Lipňany
Lipňanská kaple s pamětní deskou
Lipňanská kaple s pamětní deskou
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecDukovany
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíLipňany u Skryjí (3,0 km²)
Nadmořská výška370–375 m n. m.
Lipňany na mapě
Lipňany
Lipňany
Další údaje
Kód ZSJ148849
Zaniklé obce.cz5115
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

editovat

Lipňany se rozkládaly na jih od dnešní silnice č. II/152. Dnes jimi prochází účelová komunikace v trase bývalé cesty, pokračující východně od údolí potůčka Lipňanského dál na jih k silnici III/15249, která přes údolí potoka Olešné vede k Rouchovanům. Území vsi se svažovalo od severu (390 m n. m.) k jihu: v údolí Olešné až k hranici 340 m n. m.

Historie

editovat

Lipňany byly poprvé písemně zmíněny v roce v roce 1366, kdy Markvart z Lesonic pojistil část Lipňan své manželce. V roce 1371 pak prodal část vesnice Nevlasovi z Lesonic. Nevlas pak roku 1385 prodal svoji část vesnice bratrům Jindřichovi, Václavovi a Zdeňkovi z Radkovic. Část Lipňan v tu dobu patřila také dalešickému klášteru. Posléze se soudila o majetky v Lipňanech dlouho Kačna z Litavan, která je nabyla od svého zemřelého manžela. Následně získal Lipňany od Kačny Vilém z Hrotovic, ten je posléze předal Janovi z Arklebic, který získal také Slavětice a tak je začlenil pod Slavětice.[4]

Na konci 15. století byly Lipňany zpustlé a opuštěné, v roce 1503 pánové z Arklebic prodali Slavětice a zpustlé Lipňany Jindřichovi z Vlašimi. Pusté byly ještě v roce 1630, kdy je zakoupil Jiří hrabě z Náchoda. V první polovině 18. století byla vesnice obnovena a spolu se Slavěticemi byla připojena k dalešickému a následně k hrotovickému panství.[4]

Lipňany náležely k silnicovým typům vsi. Zlikvidovaná zástavba měla své kořeny v roce 1825, kdy bylo kolem silnice nově vyměřeno třináct usedlostí.[5] Předchozí osídlení zaniklo koncem 15. století. Grunty a chalupy byly smíchány. Mimo silnici z Rouchovan do Skryjí Lipňany protínala též cesta z Heřmanic do Slavětic. Východně od silnice býval panský dvůr hrotovického velkostatku. Na návsi si Lipňané vybudovali kapli.[6]

Ve staré pečeti datované rokem 1715 je strom (lípa), vlevo pod ním mlatec s cepem, vpravo brány. Roku 1775 žilo v Lipňanech devět chalupníků.[7] Z celkové plochy Lipňan bylo počátkem 20. století využito 235 ha jako pole, 6 ha jako luka, 1,5 ha jako zahrady, 14 ha jako pastviny a zbylých 69 ha tvořily lesy.[6] V roce 1971 bylo občanům obcí Skryje, Lipňany a Heřmanice oznámeno, že vesnice budou v souvislosti se stavbou Jaderné elektrárny Dukovany zničeny. Zanikly roku 1980.[8]

Vesnice Lipňany bývala přifařena k Rouchovanům.[9]

Vývoj počtu obyvatel Lipňan[3]
Rok 1869 1900 1910 1950 1970
Počet obyvatel 110 117[6] 134[6] 97 96

Pamětihodnosti

editovat

Reference

editovat
  1. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-10-11]. Dostupné online. 
  2. Císařské povinné otisky stabilního katastru 1825 na archivnimapy.cuzk.cz Online mapa
  3. a b Obce a sídla, l. c., str. 513.
  4. a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 152–157. 
  5. CICVÁREK, Jiří. Záchranný výzkum tradičního stavitelství na Moravskokrumlovsku. Národopisné aktuality. 1977, čís. 2, s. 159–162. Dostupné online. 
  6. a b c d Dvorský, l. c., str. 152.
  7. Dvorský, l. c., str. 156.
  8. ŠAROUNOVÁ, Irena. Po třech vesnicích u dukovanské elektrárny zbyly jen kapličky. Dodnes jsou udržované. Vysočina [online]. Český rozhlas, 2020-07-09 [cit. 2020-09-02]. Dostupné online. 
  9. Dvorský, l. c., str. 27.

Literatura

editovat
  • DVORSKÝ, František. Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek, 1916. 336 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 266–268. 
  • Academia. Obce a sídla: A–M. Zeměpisný lexikon ČR. Příprava vydání Nováková, Božena. 1. vyd. Svazek 1. Praha: Academia, 1991. 604 s. ISBN 80-200-0316-9. S. 513. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat