Wikipedie

Liliová (Prachatice)

ulice v Prachaticích

Liliová je ulice v Prachaticích[1] situovaná souběžně s Hradební ulicí vedoucí podél městského opevnění na západ za hranicí Městské památkové rezervace Prachatice[2][3] na silniční parcele 1656/2.

Liliová
Liliová ulice v Prachaticích
Liliová ulice v Prachaticích
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoPrachatice
Část obcePrachatice I
Poloha49°0′45,9″ s. š., 13°59′42,22″ v. d.
Začíná naSNP
Končí najako slepá u budovy Městského úřadu (Hradební 435)
Historie
Datum vzniku1953–1955
Denominace1991
Starší názvyObránců míru 1968–1991
Další údaje
Typulice
Počet adres6
PSČ38301
Kód ulice510319
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Označení ulice Liliová v Prachaticích

Historie a popis

editovat

Ulice vznikla v letech 1952–1955 výstavbou jednopatrových bytových domů prvního prachatického sídliště v ulici Pod Hradbami.[4] V Liliové ulici bylo postaveno 6 dvoupodlažních domů čísel popisných 429, 437–441.[5] Vede v severojižním směru souběžně s ulicí Hradební na východ a Růžovou ulicí na západ. Její začátek tvoří křižovatka s ulicí SNP severozápadně od Štěpánčina parku a končí jako slepá ulice u nynější budovy Městského úřadu Prachatice v Hradební ulici.[1][6][7][4] Většina bytů v Liliové ulici (na celém sídlišti v Hradební ulici celkem 122 bytových jednotek) byla určena pro důstojníky ČSLA[7][8] a jejich výstavba souvisela s vytvářením 62. motostřeleckého pluku jako vševojskového útvaru prvního sledu na státní hranici se Spolkovou republikou Německo. Požadavku stálé bojové pohotovosti odpovídala i poloha nového sídliště v bezprostřední blízkosti hlavní brány nově budovaných kasáren. Návaznost Liliové ulice a celého sídliště v Hradební ulici na postupně rozšiřovaný areál Nových kasáren je hmotným dokladem „militarizace“ Prachatic a jejich přeměny v typické poválečné pohraniční posádkové město na jihozápadní a západní hranici Československa.[9][P 1]

Název ulice

editovat

Ulice po svém vzniku delší dobu neměla název. Teprve v roce 1968 Městský národní výbor v Prachaticích na svém XXIV. plenárním zasedání 2. 4. 1968 rozhodl pojmenovat celou ulici jako Obránců míru. V roce 1991 byla schválena změna názvu na Liliová.[10][5][11]

Architektonický a urbanistický význam Liliové ulice

editovat

Liliová ulice v Prachaticích tvoří součást uliční sítě navazující na městskou památkovou rezervaci a historické jádro města.[3] Je hmotným dokladem novodobé poválečné zástavby Prachatic, neboť prochází prvním prachatickým sídlištěm v Hradební ulici (První bytový okresek).[7][6][2] Archivní výzkum dějin ulice v kontextu historie Horního předměstí Prachatic je významným dokladem o urbanistickém vývoji města v období po roce 1948. Sídliště v Hradební ulici bylo celé postaveno v nastupujícím stylu socialistického realismu.[4][12] Domy v Liliové ulici vyjadřují architektonický ideál padesátých let poskytnout ekonomicky úsporným způsobem „co největšímu počtu obyvatel účelné, pohodlné a krásné bydlení.“[4] Všechny stavby v ulici využívají ekonomicky šetrné typizace s minimem zdobných architektonických prvků. Stavby jsou jednoduché, s tradičními sedlovými střechami, obdélnými půdorysy a hladkou omítkou. Na socialistický realismus bytových domů Liliové ulice (a celého sídliště v ulici Pod Hradbami) jednoznačně odkazují architektonické detaily inspirované historismem (českou novorenesancí) a českou renesancí: klasicizující portály domovních vchodů a průchodů, ozdobné prvky fasády. Na všech domech jsou plastická ostění oken, konzoly nesoucí balkony a na střechách vikýře.[4]

 
Liliová a Hradební ulice na mapě Prachatic z roku 1958

Domy v Liliové ulici v Prachaticích

editovat
  •  
    Liliová ulice
  •  
    Liliová ulice
  •  
    Liliová ulice
  •  
    Liliová ulice
  •  
    Liliová, detail balkonu
  •  
    Liliová, průchod mezi čp. 429 a čp. 430

Domy v Hradební ulici

editovat
  •  
    Hradební ulice přes SNP

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b FENCL, Pavel; KOUTNÁ, Jana; KUBŮ, František; MAGER, Jan Antonín. Prachatice. 1. vyd. Praha: Paseka, 2007. 64 stran 131 černobílých fotografií s. ISBN 978-80-7185-843-0. Kapitola Vývoj pojmenování prachatický náměstí a ulic, s. 43. 
  2. ↑ a b Hranice MPR Prachatice a jejího ochranného pásma [online]. Prachatice: Město Prachatice [cit. 2019-03-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Kulturní památky na území MPR Prachatice [online]. Prachatice: Město Prachatice [cit. 2019-03-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e STAŇKOVÁ, Barbora. Prachatice od války do "Sametové revoluce". Stavební vývoj města.. České Budějovice, 2016 [cit. 2019-11-29]. 85, 7 stran barevných fotografií s. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Filozofická fakulta. Ústav věd o umění a kultuře. Dějiny a filozofie umění. Vedoucí práce prof. PhDr. Petr Fidler. s. 38–39. Dostupné online.
  5. ↑ a b FENCL, Pavel; MAGER, Jan Antonín; JURČO, Antonín. Prachatice. Obrazy z paměti města. 1. vyd. Prachatice: Město Prachatice, 2012. 410 s. : il. (převážně barev.), mapy, portréty; 26 cm [3000 výt.] faksim. s. ISBN 978-80-260-2975-5. Kapitola Vznik ulic a náměstí a vývoj jejich názvů Prachatice - předměstí, s. 122. 
  6. ↑ a b FENCL, Pavel; KOUTNÁ, Jana; KUBŮ, František; MAGER, Jan Antonín. Prachatice. 1. vyd. Praha: Paseka, 2007. 64 stran 131 černobílých fotografií s. ISBN 978-80-7185-843-0. Kapitola Zmizelé Prachatice (Pavel Fencl, Jana Koutná, Jan Antonín Mager), s. 31. 
  7. ↑ a b c FENCL, Pavel; MAGER, Jan Antonín; JURČO, Antonín. Prachatice. Obrazy z paměti města. 1. vyd. Prachatice: Město Prachatice, 2012. 410 s. : il. (převážně barev.), mapy, portréty; 26 cm [3000 výt.] faksim. s. ISBN 978-80-260-2975-5. Kapitola Rozvoj městské zástavby. 4. období (od konce padesátých let do konce osmdesátých let 20. století (Pavel Fencl, Jan Ant. Mager), s. 47. 
  8. ↑ STAŇKOVÁ, Barbora. Prachatice od války do "Sametové revoluce". Stavební vývoj města.. České Budějovice, 2016 [cit. 2019-11-29]. 85, 7 stran barevných fotografií s. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Filozofická fakulta. Ústav věd o umění a kultuře. Dějiny a filozofie umění. Vedoucí práce prof. PhDr. Petr Fidler. s. 38. Dostupné online.
  9. ↑ FENCL, Pavel; KOUTNÁ, Jana; KUBŮ, František; MAGER, Jan Antonín. Prachatice. 1. vyd. Praha: Paseka, 2007. 64 stran 131 černobílých fotografií s. ISBN 978-80-7185-843-0. Kapitola Historie města Prachatic (František Kubů), s. 17. 
  10. ↑ PELIKÁNOVÁ, Petra. Uliční názvosloví města Prachatice. České Budějovice, 2016 [cit. 2019-11-29]. 85, 7 stran barevných fotografií s. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Pedagogická fakulta. Katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce PhDr. Milena Nosková, Ph.D.. s. 47. Dostupné online.
  11. ↑ STARÝ, Václav. Z dějin názvů ulic města Prachatic v 16. a 17. století. Příspěvek k místopisu města. In: Zlatá stezka: sborník Prachatického muzea. Prachatice: Prachatické muzeum, Roč. 8-9, (2001-2002 [vyd. 2003]). [Dále jen: STARÝ, Z dějin názvů ulic města Prachatic]. ISBN 80-902990-2-4. S. 267-270.
  12. ↑ FENCL, Pavel; KOUTNÁ, Jana; KUBŮ, František; MAGER, Jan Antonín. Prachatice. 1. vyd. Praha: Paseka, 2007. 64 stran 131 černobílých fotografií s. ISBN 978-80-7185-843-0. S. 27–29. 

Související články

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Sídliště v Hradební ulici tvoří dále domy v Hradební ulici, ulici SNP, Růžové ulici, ulici U Studánky, Borové ulici, Na Sadech. Součástí sídliště byla též budova tehdejšího OV KSČ Prachatice v Hradební ulici (nazývaná "domeček"), později užívaná jako vojenská ubytovna a nyní jako budova Městského úřadu v Prachaticích.

Literatura

editovat
  • FENCL, Pavel; KOUTNÁ, Jana; KUBŮ, František; MAGER, Jan Antonín. Prachatice. 1. vyd. Praha: Paseka, 2007. 64 stran 131 černobílých fotografií s. ISBN 978-80-7185-843-0. S. 42–43. 
  • FENCL, Pavel; MAGER, Jan Antonín. Prachatice: Vývoj uliční sítě a jejího pojmenování. 1. vyd. Prachatice: Okresní muzeum Prachatice, 1990. 49 s. 
  • FENCL, Pavel; MAGER, Jan Antonín; JURČO, Antonín. Prachatice.Obrazy z paměti města. 1. vyd. Prachatice: Město Prachatice, 2012. 410 s.: il. (převážně barev.), mapy, portréty, faksim.; 26 cm [3000 výt.] s. ISBN 978-80-260-2975-5. Kapitola Vznik ulic a náměstí a vývoj jejich názvů, s. 65. 
  • PELIKÁNOVÁ, Petra. Uliční názvosloví města Prachatice. České Budějovice, 2016 [cit. 2019-02-14]. 85, 7 stran barevných fotografií s. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Pedagogická fakulta. Katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce PhDr. Milena Nosková, Ph.D.. Dostupné online.
  • STAŇKOVÁ, Barbora. Prachatice od války do "Sametové revoluce". Stavební vývoj města.. České Budějovice, 2016 [cit. 2019-11-29]. 85, 7 stran barevných fotografií s. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Filozofická fakulta. Ústav věd o umění a kultuře. Dějiny a filozofie umění. Vedoucí práce prof. PhDr. Petr Fidler. s. 38–39. Dostupné online.
  • STARÝ, Václav. Z dějin názvů ulic města Prachatic v 16. a 17. století. Příspěvek k místopisu města. In: Zlatá stezka: sborník Prachatického muzea. Prachatice: Prachatické muzeum, Roč. 8-9, (2001-2002 [vyd. 2003]). [Dále jen: STARÝ, Z dějin názvů ulic města Prachatic]. ISBN 80-902990-2-4. S. 267-270.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Liliová_(Prachatice)&oldid=24176026“