Libočanská branka
Libočanská branka (fortna) je jeden ze dvou dochovaných vstupů do středověkého opevněného města Žatce. Brány a fortny byly součástí mohutného středověkého fortifikačního systému budovaného v 13.–15. století,[1] díky kterému se Žatec stal jedním z nejlépe opevněných českých měst. V 19. století hradby bránily dalšímu rozvoji města, proto byly postupně bourány. Ze čtyř městských bran se dochovaly pouze dvě – Libočanská branka a Kněžská brána.
| Libočanská branka | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický, barokní, klasicistní |
| Výstavba | 14.–18. století |
| Poloha | |
| Adresa | Branka 49, Žatec,  Česko |
| Ulice | Branka |
| Souřadnice | 50°19′45,05″ s. š., 13°32′37,39″ v. d. |
  Libočanská branka | |
| Další informace | |
| Kód památky | 42646/5-1535 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Městské opevnění v Žatci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie a stavební podoba
editovat
Věž je v jádru gotická, ale dochovaná podoba je výsledkem barokních a empírových úprav. Podle dendrochronologického rozboru byl trám, který upevňoval vrata za vnějším portálem průjezdu, vytesán z dubu, který byl pokácen mezi roky 1257–1287.[2] Dolní část brány je tedy starší, než Kněžská brána. Branka umožňovala přístup z Dolního Předměstí zvaného Bačina do vnitřního města. Je téměř 19 metrů vysoká, její protáhlý obdélný půdorys má rozměry přibližně 10 × 6 m. Hluboký úzký průchod má při vnějším oblouku světlost 2 metry. Zvýšena a upravována byla brána pozdně barokně až klasicistně (konec 18. století). První poschodí branky má lomenou valenou klenbu, ostatní patra jsou plochostropá. Z městské i vnější strany se branka otevírá kamenným gotickým lomeným obloukem s jednoduše skosenou hranou.
Roku 1767 branku poškodil velký požár, který zničil velkou část vnitřního města.[3] Už v roce 1843 byla branka upravena pro obytné účely.[4] Do roku 1879 stála u branky bašta s pamětní deskou a letopočtem 1463 – datem dokončení výstavby pozdně gotické fortifikace Žatce. Deska nesla nápis: Tenkrat niemecz czechum przeje kdyz se had na ledie hrzege.[5] Od 18. století se pro objekt používalo označení "Brankathor", což je doklad postupné germanizace města. Branka v současnosti slouží k bydlení.[6]
Reference
editovat- ↑ Městské opevnění [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-06-02]. Dostupné online.
- ↑ RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst, díl 2, svazek 2. Praha: Národní památkový ústav, 2020. ISBN 978-80-88339-07-6. S. 1065.
- ↑ HOLODŇÁK, Petr; EBELOVÁ, Ivana (eds). Žatec. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 516 s. ISBN 80-7106-443-2. S. 242. (Dále jen Holodňák 2004).
- ↑ Holodňák 2004, s. 172.
- ↑ Holodňák 2004, s. 176.
- ↑ Libočanská branka [online]. Regionální muzeum K. A. Polánka Žatec [cit. 2020-06-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Libočanská branka na Wikimedia Commons
