Li Pchej-jao

čínský politik
Li Pchej-jao je čínské jméno, v němž Li je příjmení.

Li Pchej-jao (čínsky pchin-jinem Lǐ Pèiyáo, znaky zjednodušené 李沛瑶; 1. června 19332. února 1996) byl čínský politik, předseda ústředního výboru Revolučního výboru čínského Kuomintangu (1992–1993), jedné z menších politických stran Čínské lidové republiky, a místopředseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (1993–1996). Byl synem Li Ťi-šena, nekomunistického politika Čínské lidové republiky. Tři desetiletí pracoval jako letecký inženýr v Nančchangské letecké výrobní společnosti. Roku 1986 vstoupil do politiky, zprvu působil v provincii Ťiang-si, od roku 1988 na celostátní úrovni v Čínském lidovém politickém poradním shromáždění, jako místopředseda Všečínské federace odborů (1988–1993), místopředseda ústředního výboru Revolučního výboru čínského Kuomintangu (1988–1992) a náměstek ministra práce (1989–1993).

Li Pchej-jao
Narození1. června 1933
Hongkong
Úmrtí2. února 1996 (ve věku 62 let)
Peking
Povolánípolitik
Politická stranaRevoluční výbor čínského Kuomintangu
RodičeLi Ťi-šen
Funkceposlanec Všečínského shromáždění lidových zástupců
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Li Pchej-jao se narodil 1. června 1933 v Hongkongu. Jeho otcem byl kuomintangský generál a politik Li Ťi-šen,[1] později v Čínské lidové republice předseda ústředního výboru Revolučního výboru čínského Kuomintangu, jedné z menších politických stran a místopředseda ústřední lidové vlády, celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění a stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců.

Li Pchej-jao v letech 1952–1957 vystudoval letecké inženýrství na Pekingském leteckém institutu.[1] Potom jeden rok vyučoval na letecké škole v Nan-čchangu v provincii Ťiang-si a od roku 1958 pracoval v Nančchangské letecké výrobní společnosti. Ve společnosti začínal jako technik, vypracoval se až na hlavního inženýra, pracoval v ní do roku 1987. V polovině 80. let vstoupil do politiky, když roku 1986 vstoupil do Revolučního výboru čínského Kuomintangu a stal se místopředsedou jeho ťiangsijské provinční organizace. Od roku 1987 působil v celostátním výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění, od března 1988 jako člen jeho stálého výboru.[1] V říjnu téhož roku byl zvolen místopředsedou Všečínské federace odborů (do října 1993) a o měsíc později i místopředsedou ústředního výboru Revolučního výboru čínského Kuomintangu. V březnu 1989 byl jmenován náměstkem ministra práce, ve funkci se soustředil na posílení ochrany pracujících, podílel se na přijetí prvního zákoníku práce Čínské lidové republiky.

V prosinci 1992 byl zvolen předsedou ústředního výboru Revolučního výboru čínského Kuomintangu a v březnu 1993 přešel z lidového politického poradního shromáždění do Všečínského shromáždění lidových zástupců, v němž byl zvolen poslancem a místopředsedou stálého výboru.[1]

Dne 2. února 1996 byl ve svém bytě zabit policistou, který sloužil v jednotce ochraňující vysoké představitele státu; dotyčného policistu přistihl ve svém bytě při loupeži.[1]

Reference

editovat
  1. a b c d e BARTKE, Wolfgang. Who was who in the People's Republic of China. München: K. G. Saur, 1997. ISBN 3-598-11331-5. S. 231. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat