Lhenice

městys v okrese Prachatice v Jihočeském kraji
(přesměrováno z Lhenice (okres Prachatice))
Tento článek je o městysi v okrese Prachatice. O části obce Bžany v okrese Teplice pojednává článek Lhenice (Bžany).

Lhenice jsou městys na jihu Čech v Šumavském podhůří, 7 km jihojihozápadně od Netolic v okrese Prachatice pod vrchem Stráže (742 m) ve výšce 559 m nad mořem.

Lhenice
Kostel svatého Jakuba na náměstí
Kostel svatého Jakuba na náměstí
Znak městyse LheniceVlajka městyse Lhenice
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecPrachatice
Obec s rozšířenou působnostíPrachatice
(správní obvod)
OkresPrachatice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 109 (2024)[1]
Rozloha39,14 km²[2]
Nadmořská výška559 m n. m.
PSČ384 02
Počet domů719 (2021)[3]
Počet částí obce9
Počet k. ú.9
Počet ZSJ10
Kontakt
Adresa úřadu městyseÚřad městyse Lhenice
Školní 124
384 02 Lhenice
obec@lhenice.cz
StarostkaIng. Markéta Trnková
Oficiální web: www.lhenice.cz
Lhenice
Lhenice
Další údaje
Kód obce550361
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lhenice mají přibližně 2 100[1] obyvatel a rozlohu 39,13 km2. Je zde základní škola, mateřská škola, základní umělecká škola, kino, zdravotní středisko, zubní ordinace, benzínová pumpa a pošta.

V okolí jsou známé svými rozsáhlými třešňovými sady. Odedávna se zde pěstuje ovoce a pro Lhenice a okolí se vžilo označení zahrada jižních Čech. V obci je vyhlášená moštárna a pěstitelská pálenice. Zde lisovaná ovocná šťáva / jablečný mošt / získala v roce 2009 1. místo v soutěži chutná hezky Jihočesky.[4]

Místní části

editovat

Historie

editovat
 
Panoramatický snímek obce
ukázat jako 360° panorama

První písemná zmínka pochází z roku 1283, kdy Lhenice patřily klášteru Zlatá Koruna. Roku 1420 uchvátil pro sebe Lhenice Oldřich II. z Rožmberka. Císař Zikmund Lhenice roku 1437 zastavil obci Táborské. V roce 1544 povýšil Lhenice císař Ferdinand I. na městečko. Táborské obci byly Lhenice královskou komorou zabrány a prodány opět Rožmberkům, kteří potvrdili městečku svobody. Roku 1600 daroval Lhenice Petr Vok z Rožmberka Martinovi Grejnarovi z Veveří. Ten zde vystavěl zámeček a po krátkém držení odevzdal Lhenice opět Petrovi. Po bělohorské bitvě dostaly se Lhenice v roce 1622 pánům z Eggenberka a roku 1719 Schwarzenberkům.

V roce 1890 čítaly Lhenice 198 domů, 1422 obyvatel, farní kostel, 5 třídní školu, radnici, četnickou stanici, poštu, občanskou záložnu, 2 mlýny a pořádaly 2 výroční trhy.[5]

Základem půdorysu Lhenic je nevelké obdélné náměstí, přes které procházela cesta z Českého Krumlova do Netolic. Severní stranu tvoří kostel. Postupně se začalo sídliště rozrůstat a před třicetiletou válkou čítalo na 70 domů. Válka zničila městečko takřka z celé třetiny. Od roku 1713 se dostavil opět růst a další rozvoj nastal ve 20. a 30. letech 20. století. Bohužel, stavební úpravy 50. let 20. století dosavadní urbanistický vývoj Lhenic poškodily a městečko z části přišlo o svou tehdejší malebnost. Památkový výraz si zachovaly zejména jednotlivé domy, především okolo náměstí a podél cesty do Krumlova.

Dominantou je kostel Sv. Jakuba, který má raně gotický původ. Zachována je spodní část věže z 1. třetiny 13. století, později byl goticky přestavěn. K další změně došlo v roce 1560 a v letech 1734-40. Byla prodloužena loď a zaklenut presbytář. V roce 1783 zvýšili stavebníci věž a roku 1904 prodloužili presbytář a zakončili jej půlkruhovou apsidou. Pod kostelem je zemanská tvrz, které se říká „Na zámku“. Na začátku 20. století zde byla objevena jáma, kterou tehdy považovali za propadlé sklepy a údajně kolem roku 1920 zde byly nalezeny i jakési tesané kvádry. Sklepení prý vede pod celými Lhenicemi až na Hradce, nebo až na Grejnarov. Veškeré památky však byly v roce 1950 zničeny. Starší historická literatura se domnívá, že zde stálo Grejnarovo renesanční sídlo. Podle dnešních názorů však šlo o objekt daleko starší. Panský dům (čp.156), vznikl v 16. století na vyvýšené terase severozápadně pod kostelem. Počátečním stavitelem byl zřejmě Martin Grejnar, ale dále pokračoval Petr Vok. Později byla stavba přebudována a z 1. patra byl roku 1909 přenesen kazetový strop na zámek Hluboká nad Vltavou.

O původu znaku - štěpu s jablky - existují různé pověsti. Jedna vypráví, že v Budějovicích vypukla morová epidemie a Lheničtí neohroženě zásobovali město ovocem. Proto dostali znak, kde je jabloň a budějovické hradby. Jiná pověst vypráví, že městečkem projížděl kdysi vzácný cizinec a místní lidé mu podali míšeňská jablka. Ať už je pravda jakákoliv, vypadá dnes znak takto: „Na modrém štítě je stříbrná hradební zeď s cimbuřím na obloučkovém podklenutí. Ve stínkách jsou střílny. Nad hradbou vyrůstá jabloňový štěp v přirozených barvách se žlutočervenými jablky“.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[6]

Pozůstatky 90. let

editovat

Na začátku 90. let 20. století navozila firma Enviro Technology Today s.r.o. z Prahy do areálu bývalého Agreochemického podniku ve Lhenicích několik tisíc tun hlíny kontaminované polychlorovanými bifenyly (PCB) a další jedy, zanikla (r. 2009)[7] a nebezpečný odpad odmítl kdokoliv převzít. Firma Enviro Technology Today za své chování dostala několik pokut od České inspekce životního prostředí, ale nikdy je neplatila.[8] Likvidace nebezpečných látek bude podle odhadů krajského úřadu stát 50 až 70 milionů korun. Od roku 2009 vlastnila areál společnost Panství Bechyně s.r.o., které jedy údajně nepatřily a neměla tak důvod je likvidovat.[9]

V roce 2017 odkoupil areál včetně ekologické zátěže městys Lhenice a začal s likvidací odpadu. Městys získal dotaci téměř dvacet milionů korun z Národního programu Životního prostředí, dále dotací ve výši dvou a půl milionu korun přispěl Jihočeský kraj a zbytek nákladů pak zaplatil městys Lhenice, který získal na likvidaci ekologické zátěže bezúročnou půjčku. Do listopadu 2017 bylo firmou AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. ze Lhenic vyvezeno a zlikvidováno 204,7 tun olejů, 440,5 tun kondenzátorů, 53,5 tun kontaminovaných vod a dalších asi 50 tun jiných nebezpečných odpadů.[10]

Sanace byla dokončena v roce 2021, kdy byl pozemek areálu kompletně dekontaminován společností AVE CZ. Celkově bylo z pozemku odvezeno na 800 tun transformátorového oleje, PCB a dalších jedovatých látek uložených v barelech a přes 6 000 tun kontaminované zeminy a dalších materiálů. Většina nebezpečného materiálu byla odvezena do spalovny v Ostravě. Cena sanace byla vyčíslena na zhruba 63 miliónů korun. Obec se tak po více než 25 letech zbavila ekologické hrozby, a v současné době zde městys plánuje umístit zázemí pro technické služby a pro Sbor dobrovolných hasičů.[11]

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Lhenicích.
  • Kostel sv. Jakuba Většího
  • Kaple Panny Marie, směr Hrbov
  • Kaplička, směr Vadkov
  • Radnice
  • Měšťanský dům pův. čp. 3 (Náměstí)
  • Usedlost čp. 17 (Prachatická ul.)
  • Usedlost čp. 115 (Krumlovská ul.)
  • Usedlost čp. 119 (Krumlovská ul.)
  • Usedlost čp. 140 (Bavorovská ul.)
  • Usedlost čp. 149
  • Panský dům čp. 156
  • Lhenická lípa, památný strom, v obci při silnici směr Vadkov, necelých 150 m jihozápadně od školy

V Brabcích u studánky, jižně od obce, se nachází kaple a Křížová cesta, opravená roku 2001.

Osobnosti

editovat

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Chutná hezky Jihočesky - Oceněné produkty. www.chutnahezkyjihocesky.cz [online]. [cit. 2010-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-23. 
  5. Ottův slovník naučný/Díl patnáctý – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2018-07-25]. Dostupné online. 
  6. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  7. Enviro Technology Today s.r.o. v likvidaci, IČO: 15889793, 25. 7. 2018 - Obchodní rejstřík | Peníze.cz. rejstrik.penize.cz [online]. [cit. 2018-07-25]. Dostupné online. 
  8. Sanace: příběh se špatným začátkem i koncem. euro.e15.cz [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-12. 
  9. Skládku nebezpečného odpadu ve Lhenicích nechce nikdo zlikvidovat. www.ct24.cz [online]. [cit. 2009-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-28. 
  10. Lheničtí dýchají lépe, zbavili se chemikálií. Prachatický deník. 2017-10-12. Dostupné online [cit. 2018-07-24]. 
  11. Lhenice se po 25 letech zbavily skládky s jedy, sanace stála 63 milionů

Externí odkazy

editovat