Wikipedie

Letohrad

město v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji

Letohrad (česky do roku 1950 Kyšperk) je město v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Žije v něm přibližně 6 400[1] obyvatel. Historické jádro tvoří městskou památkovou zónu. Město je členem dobrovolného svazku obcí Sdružení obcí Orlicko.

Letohrad
Domy na náměstí
Domy na náměstí
Znak města LetohradVlajka města Letohrad
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecLetohrad
Obec s rozšířenou působnostíŽamberk
(správní obvod)
OkresÚstí nad Orlicí
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°2′9″ s. š., 16°29′56″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel6 445 (2024)[1]
Rozloha23,54 km²[2]
Nadmořská výška372 m n. m.
PSČ561 51
Počet domů1 577 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa městského úřaduVáclavské nám. 10
561 51 Letohrad
e-podatelna@letohrad.eu
StarostaPetr Fiala
Oficiální web: www.letohrad.eu
Letohrad
Letohrad
Další údaje
Kód obce580538
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

editovat

Do roku 1950 mělo město název Kyšperk (německy Geiersberg) podle stejnojmenného zaniklého hradu Kyšperk. Město bylo na krátkou dobu přejmenováno na Orličné a poté definitivně na Letohrad.[4][nenalezeno v uvedeném zdroji][5] Název Letohrad je umělý a vznikl po sloučení obcí Kyšperk, Orlice, Kunčice a Červená.

V písemných pramenech se název města objevuje ve tvarech: „w Kyssperku mčko“ (1514), Kyssperk (1601), Kysspergk (1654, 1715), Geyersberg (1716, 1720), Geyersberg a Supihora nebo Kyssperk (1790), Geiersberg (1836) a úředně Kyšperk či Supíhora (1854).[6]

Historie

editovat
 
Zámek a městečko Kyšperk, kresba Johanna Venuta z roku 1811

Nejstarší zmínka o hradu je z roku 1308, o městečku z roku 1514. V 17. století za hraběte H. J. Vitanovského z Vlčkovic se město rozrostlo, v letech 1680–1685 byl přestavěn zámek a postaven kostel sv. Václava s honosnou štukovou výzdobou přesahující regionální význam. Hrabě Vitanovský také založil šest cechů, zrušil robotu a založil špitál pro staré a chudé lidi. V 18. století byl na náměstí postaven monumentální morový sloup, v letech 1734–1736 barokní kaple svatého Jana Nepomuckého nad městem. Na konci 18. století kyšperské panství vlastnil šlechtický rod Cavrianiů.

V 19. století vznikal zámecký park s mnoha vzácnými rostlinami (např. kandík psí zub – kvete počátkem dubna). Od první poloviny 19. století se Kyšperku říkalo „sirkařský“. Rozmohla se zde výroba sirek a to ještě o dva roky dříve než v Sušici. Nejstarší písemný doklad o výrobě sirek v českých zemích pochází z Kyšperku už z roku 1838, jde o „Poučení pro výrobce sirek A. Nona z Kyšperka“.[7] Nejstarší doloženou větší výrobnu v Kyšperku provozoval od roku 1842 Josef Šedivý s dělníkem Čadou a po nějakém čase se dokázal dostat na denní produkci až asi 350 bedniček po 50 balíčcích, což představovalo jeden a tři čtvrtě milionu sirek.[7] Roku 1874 přijel do Kyšperka první vlak a následoval rozvoj dřevařského a textilního průmyslu. Dodnes je důležitou železniční křižovatkou s mezinárodním provozem.

V roce 1950 došlo ke sloučení Kyšperka s okolními obcemi a nově vzniklý celek byl pojmenován Letohrad. V současnosti převažuje elektrotechnický průmysl. Ve 21. století se město bouřlivě rozvíjí, vznikají jak nové obytné čtvrti, tak i průmyslová oblast živě roste. Počet lidí s trvalým pobytem se blíží 6 500.

Přírodní poměry

editovat

Město leží v podhůří Orlických hor při soutoku Tiché Orlice a Lukavického potoka v okrese Ústí nad Orlicí, asi 7 km jihovýchodně od města Žamberk, se kterým vytváří konurbaci, 13 km jihozápadně od Ústí nad Orlicí a od krajského města Pardubice 62 km západně. Sousedními obcemi jsou na západě Písečná, na jihozápadě Hnátnice, na severu Lukavice, na severovýchodě Šedivec, na východě Mistrovice, na jihovýchodě Verměřovice a na jihu Dolní Dobrouč.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 605 1 702 1 818 1 885 2 045 1 937 2 401 2 216 2 834 2 980 3 507 3 966 3 934 3 934 3 921
Počet domů 256 270 244 244 279 298 446 492 914 564 658 727 749 806 806

Místní části

editovat

Doprava

editovat

Letohrad je regionální železniční uzel na kterém leží stejnojmenná stanice. Vede tudy elektrifikovaná železniční trať Ústí nad Orlicí – Letohrad – Lichkov, kde se větví ve směru do Polska a do Dolní Lipky. Druhou tratí je trať do Týniště nad Orlicí a Hradce Králové. Nejfrekventovanější je trať do okresního Ústí nad Orlicí, kde jsou přípoje na dálkové vlaky.

Město leží mimo hlavní silniční tahy (nejbližší je silnice I/11 asi 4 km). Autobusová doprava má význam pro dopravu do blízkého okolí, zejména do Žamberka, dále do Klášterce nad Orlicí a dalších okolních obcí.

Společnost

editovat

Školství

editovat
  • MŠ Taušlova, Letohrad
  • MŠ U Dvora, Letohrad
  • Mateřská škola SKiPi
  • ZŠ Komenského
  • ZŠ U Dvora
  • Průmyslová střední škola v Letohradě
  • Letohradské soukromé gymnázium
  • Pěvecké hlasové studio Pavlíny Kalousové Hockové
  • Umělecká škola Petra Oravce (OR Drums)
  • Základní umělecká škola Alfonse Muchy

Sport

editovat
  • Klub biatlonu OEZ Letohrad
  • Fotbalový klub FK Letohrad
  • Tenisový klub Letohrad
  • SK Hokejbal Letohrad
  • Taneční studio Ká, Letohrad
  • Florbalový klub FBC Letohrad
  • SDH Letohrad-Kunčice
  • SDH Letohrad-Orlice
  • SDH Letohrad-Město
  • SDH Letohrad-Červená
  • KARATE TEAM KCK
  • RLC Barbarians Letohrad

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Letohradě.
  • Raně barokní zámek z let 1680–1685
  • Přírodně krajinářský park, původně zámecká zahrada, s fontánou, empírovým altánem a umělou jeskyní – grottou
  • Kostel sv. Václava ve stylu italského baroka z roku 1680 s cennými štuky od G. Maderny a rokokovým zařízením z let 1783–1786
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Orlici z roku 1709
  • Barokní domy na náměstí se zachovaným podloubím
  • Sousoší P. Marie na náměstí z let 1718–1721 od sochaře Antonína Appellera z Litomyšli
  • Nový dvůr, bývalý barokní hospodářský dvůr, dnes Muzeum řemesel, jedno z největších ve střední Evropě.
  • Tvrz Orlice – renesanční tvrz
  • Kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1734 na Kopečku nad městem. Kapli nechal postavit Jan Václav Ignác Breda,[10] stavbu řídil Morazzi z Chrudimi, který stavěl i kapli na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, půdorys kaple i ambitů tvoří podle jednoho z atributů sv. Jana pětiúhelník, je tam pět vchodů, pětiboký oltář, pět andělů nad oltářem a další.
  • Hrad Kyšperk stával na hřebeni 300 m od kaple, což ostatně dokládají pozůstatky valů.
  • Městské muzeum – barokní budova z roku 1680, expozice je věnována historii města a sirkařství
  • Muzeum řemesel Letohrad
  • Hotmarova kaplička z roku 1680, postavena místním rodákem Vilémem Hotmarem
  • Pamětní deska připomínající pobyt profesora Tomáše Garrigua Masaryka ve městě a jeho přednášku o Karlu Havlíčkovi Borovském dne 1. května 1904

Osobnosti

editovat
  • František Vladislav Hek (1769–1847), národní buditel (byl inspirací pro postavu F. L. Věka ve stejnojmenném románu Aloise Jiráska) zde strávil sklonek života a byl tu pochován
  • Dominik Umlauf (1792–1872), malíř, řezbář; žil a zemřel v Letohradu
  • Ignác (Hynek) Umlauf (1821–1851), malíř
  • Jan Umlauf (1825–1916), malíř (bratr Ignáce), jeho obrazy zdobí více než 100 kostelů v okolí Kyšperka, na Ústecku a Lanškrounsku, na Moravě i ve vzdálenějších krajích Čech; žil tu většinu života a je tu pochován
  • Alfons Mucha (1860–1939), malíř, prodléval v Kyšperku o prázdninách 1934 a 1935 a v budově Masarykovy školy práce, nynější průmyslové školy, maloval pro pražský Hlahol obraz „Píseň“ a obrázek „Bol dívky“ do městské kroniky
  • Peter Jilemnický (1901–1949), národní umělec, spisovatel (později se identifikující se Slovenskem a jeho kulturou) se narodil v budově dnešního Městského muzea, na kterém má svou pamětní desku
  • Josef Korbel (1909–1977), československý diplomat a americký pedagog židovského původu
  • Václav Vacek (* 1946), dlouholetý letohradský farář, před r. 1989 činný v církevním disentu
  • Václav Faltus (* 1956), imitátor a dabér
  • Václav Moravec (* 1974), moderátor; zde prožil dětství
  • Ondřej Moravec (* 1984), sportovec, biatlonista, několikanásobný olympijský medailista

Partnerská města

editovat

Galerie

editovat
  •  
    Zámek
  •  
    Václavské náměstí s morovým sloupem
  •  
    Městské domy na náměstí
  •  
    Kašna na náměstí
  •  
    Kostel sv. Václava
  •  
    Muzeum Letohrad
  •  
    Kaple sv. Jana Nepomuckého
  •  
    Hotmarova kaple Matky Boží
  •  
    Pohled na město
  •  
    Železniční stanice

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ http://www.mojeorlickehory.cz/kalendar-akci/900_210781_historie-posty-kysperk-orlicne-letohrad/
  5. ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  6. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Kyšperk, s. 471. 
  7. ↑ a b HOFMANN, Jaroslav. Vy neznáte Kyšperk?. Země světa. 3.9.2020, roč. 19, čís. 9, s. 57–61. Dostupné online. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 224. 

Literatura

editovat
  • SEKOTOVÁ, Věra, MACKOVÁ, Marie: Kyšperk; Ústí nad Orlicí, 2000; 104 s. ISBN 80-86042-28-6
  • M. Machek, Letohrad a okolí. Letohrad 1999
  • Ottův slovník naučný, heslo Kyšperk. Sv. 15, str. 507

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Letohrad&oldid=24176846“