Lernaeidae

Čeleď Lernaeidae, česky červokovití, jsou ektoparazité na sladkovodních rybách. Tato čeleď se řadí mezi korýše. Živí se tkání a krví hostitele. Patří mezi převážně jednohostitelské parazity s přímým životním cyklem. Všechny životní formy červoků žijí parazitickým životem až na dospělé samce a naupliové larvy. Při napadení malých ryb často způsobí smrt hostitele, kvůli protržení orgánů.

Lernaeidae
Vzhled samice červoka kapřího přichycené na hostiteli
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	členovci (Arthropoda)
Podkmen	korýši (Crustacea)
Třída	Maxillopoda
Podtřída	klanonožci (Copepoda)
Řád	buchanky (Cyclopodia)
Čeleď	Lernaeidae
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Je popsáno okolo 110 druhů červoků. Tato čeleď má kosmopolitní výskyt.

Ve výběru hostitelské ryby nejsou tito parazité příliš hostitelsky specifičtí. Napadají kostnaté, kaprovité a mohou se objevit i u lososovitých a vrubozubcovitých. Bylo zaznamenáno i napadení u skokana žlutonohého (Rana boylii).

Životní cyklus

Ideální teplota prostředí pro životní cyklus této čeledi je 25–30 °C. Červoci mají přímý životní cyklus a obvykle se vyvíjejí ve stejném hostiteli. Jejich hlavní doba rozmnožování je v České republice v pozdním létě. Životní cyklus trvá 18–25 dní. Cyklus tvoří 3 naupliové larvy a 5 juvenilních stádií. Juvenilní stadia žijí ektoparaziticky na žábrách ryb. Dospělá samička se permanentně zachytí na vnější části ryby. K lepšímu zachycení jí pomáhá sekrece trávicích nebo histolytických enzymů. V rychle tekoucích vodách se zachytává pod šupiny. Hruď a zadeček má volný, aby mohla lépe klást vejce. Po zachycení se jí začnou tvořit postranní kotvovité výběžky hlavy pro lepší uchycení do měkké tkáně hostitele a prodlužuje se jí hruď. Na samici se uchytí dospělý samec, aby ji mohl oplodnit. Samec následně hyne. Obaly s vajíčky se tvoří 4 dny po zachycení na hostiteli. Z vajec se může při dobrých podmínkách vylíhnout až 250 jedinců za dva týdny. Z oplodněných vajec se líhnou naupliové larvy. Tyto larvy jsou volně pohyblivé, ale nepřijímají potravu. Parazitickým životem žijí až juvenilní stádia, která se zachytávají v žábrách ryb a mohou jim způsobovat respirační potíže. Toto larvální stadium se nepřichycuje trvale na hostitele a může volně plavat ve vodním sloupci. Juvenilní stádium doroste do dospělce a celý cyklus se opakuje.

Vliv na hostitele

Samice červoka přichycená na hostiteli. Je dobře pozorovatelná okem.

Kolem přichyceného parazita se začne vytvářet začervenalé a zanícené kolečko velikosti 1 cm. Tato oblast může být náchylná na případné vniknutí patogenu. Červokovití jsou podezřelí z přenosu virů nebo bakterií, které vyvolávají sekundární infekci.

Hostitelé čtyři dny po napadení Learnea polymorpha začnou vykazovat rychlé zmatené pohyby mezi nimiž odpočívají. Dalším příznakem je drbání o štěrkový podklad nebo o jiné ryby ve vodě. Při napadení hostitele více červoky najednou dochází ke zpomalení pohybu, velkému poškození jedince nebo až k samotnému úhynu. Larvy napadají žábry a vytváří respirační potíže nejvíce u malých ryb.

Zástupci

Červok kapří (Lernaea cyprinacea) je kosmopolitně rozšířený druh. Tento parazit se šíří společně se svými hostiteli. Nejvíce napadá kaprovité ryby a mezi nimi kapra koi, kapra obecného a karase zlaté. Může také napadat jiné druhy ryby.

Dosahuje velikosti kolem 7–11 mm. Šířka těla dospělce je 1 mm. Larvy jsou velké průměrně 0,6 mm. Tělo dospělé samice se skládá z protáhlé hrudi, předního a zadního kotevního výběžku hlavové části, malé hlavy umístěné ve středu kotevních výběžků a malého zadečku. Larvální a juvenilní stádia tohoto jedince jsou velmi podobné buchankám.

Výskyt

Červokovití se vyskytují téměř na všech kontinentech. Tito paraziti byli zavlečeni do Severní Ameriky, Jižní Ameriky a Austrálie. Největší druhovou diverzitu dosahují však v Africe. V Česku dosahují největších hustot v letním období.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lernaeidae na Wikimedia Commons