Leopold Hohenzollernský
Leopold Hohenzollernský (celým jménem Leopold Stephan Karl Anton Gustav Eduard Tassilo Fürst von Hohenzollern; 22. září 1835 – 8. června 1905), byl německý princ ze švábské větve Hohenzollernů, jejíž hlavou byl v letech 1885 až 1905. Leopold byl starším bratrem prvního rumunského krále Karla I. a otec druhého rumunského krále Ferdinanda I. Díky tomu je Leopold Hohenzollernský předkem celé dnešní rumunské královské rodiny. Zřejmě více známým je díky tzv. Emžské depeši.
Leopold | |
---|---|
Leopold Hohenzollernsko-Sigmaringenský | |
Tituly | kníže hohenzollernský |
Narození | 22. září 1835 Krauchenwies, Hohenzollernsko |
Úmrtí | 8. června 1905 (ve věku 69 let) Berlín, Německo |
Předchůdce | Karel Antonín Hohenzollernský |
Nástupce | Vilém Hohenzollernský |
Manželka | Antonie Portugalská |
Potomci | Vilém Hohenzollernský Ferdinand I. Rumunský Karel Antonín Hohenzollernský |
Rod | Hohenzollernové (Sigmaringen) |
Otec | Karel Antonín Hohenzollernský |
Matka | Josefína Bádenská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Depeše (1870) byla součástí sporu o obsazení španělského trůnu, ze kterého byl svržena legitimní královna Isabela II. Napoleon III. podporoval kandidaturu portugalského prince Ferdinanda, zatímco pruský kancléř Otto von Bismarck tajnou dohodou prosadil právě prince Leopolda z rodu Hohenzollern-Sigmaringen. Když se informace o této dohodě dostala na veřejnost, napětí mezi oběma státy vzrostlo a princ Leopold po dohodě s pruským král Vilémem I. od kandidatury raději ustoupil.
Přesto zpráva o tajné dohodě byla v Paříži považována za provokaci Berlína a Francie začala od Viléma I. požadovat záruky, že Hohenzollernové rezignují na španělský trůn navždy. Pruský král však požadavky francouzského vyslance Benedettiho odmítl a telegraficky o tom informoval Bismarcka. Ten tuto emžskou depeši upravil a uveřejnil tak, aby francouzskou vládu jejími přehnanými nároky zostudil. Ta pod tlakem pobouřené veřejnosti musela mobilizovat a 19. červenec 1870 nakonec vyhlásila Prusku válku, která vedle ke sjednocení Německa a vytvoření císařství.
V roce 1880 se Leopold formálně vzdal svého potenciálního nároku na rumunský trůn. Totéž udělal v roce 1886 jeho nejstarší syn Vilém a tak se potenciálním dědicem rumunského trůnu stal prostřední syn Ferdinand, který byl v roce 1889 rumunským parlamentem uznán za dědice trůnu.
Leopold se v roce 1885 po smrti otce stal hlavou švábské linie Hohenzollernů, jelikož se jeho otec vzdal suverenity hohenzollernských knížectví ve prospěch pruských příbuzných, tak se Leopold stal pouze formálním knížetem z Hohenzollernu.
Rodina
editovatLeopold se v roce 1861 oženil s princeznou Antonií Portugalskou. Měli tři syny:
- Vilém Hohenzollernský (7. března 1864 – 22. října 1927), kníže hohenzollernský
- ⚭ 1889 Marie Terezie Trani (15. ledna 1867 – 1. března 1909)
- ⚭ 1915 Adelgunda Bavorská (17. října 1870 – 4. ledna 1958)
- Ferdinand I. Rumunský (24. srpna 1865 – 20. července 1927), rumunský král od roku 1914 až do své smrti, ⚭ 1893 Marie Edinburská (29. října 1875 – 10. července 1938)
- Karel Antonín Hohenzollernský (1. září 1868 – 21. února 1919), ⚭ 1894 Josefína Karolína Belgická (18. října 1872 – 6. ledna 1958)
Vývod z předků
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopold Hohenzollernský na Wikimedia Commons