Leopold Hasner von Artha

český poslanec Českého zemského sněmu a novinář

Leopold Hasner von Artha (15. března 1818 Praha5. června 1891 Bad Ischl[1]) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský právník a politik, v letech 1867–1870 ministr kultu a vyučování Předlitavska, pak v roce 1870 krátce předseda vlády Předlitavska (vláda Leopolda Hasnera).

Leopold Hasner von Artha
Předseda vlády Předlitavska
Ve funkci:
1. února 1870 – 12. dubna 1870
PředchůdceIgnaz von Plener (pověř.)
NástupceAlfred Potocki
Ministr kultu a vyučování Předlitavska
Ve funkci:
30. prosince 1867 – 1. února 1870
PředchůdceAnton von Hye
NástupceKarl von Stremayr
Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1867 – ???
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1867
Poslanec Českého zem. sněmu
Ve funkci:
1861 – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana

Narození15. března 1818
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí5. června 1891 (ve věku 73 let)
Bad Ischl
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníBad Ischl Friedhof
RodičeLeopold Hasner Ritter von Artha
PříbuzníJosef Hasner von Artha (sourozenec)
Alma materKarlo-Ferdin. univ.
Profesepedagog, spisovatel, profesor, ekonom, novinář a politik
Oceněníčestný občan Vídně (1889)
CommonsLeopold Hasner von Artha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

V mládí studoval na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze filozofii a od roku 1836 i právo. V roce 1842 získal titul doktora práv. Do roku 1848 pak pracoval jako justiční úředník. V letech 1848-1849 působil jako redaktor listu Prager Zeitung. Roku 1849 nastoupil jako pedagog na pražskou univerzitu. Vyučoval zde právní filozofii a od roku 1851 až do roku 1863 i národohospodářství.[2]

Od počátku 60. let se angažoval v politice. Roku 1861 se stal poslancem Českého zemského sněmu a skrz něj byl zvolen v 1861 i za poslance Říšské rady (za městskou kurii v Čechách, obvod Praha-Staré Město). Poslancem Říšské rady se stal i v následujícím funkčním období od roku 1867. Již 17. května 1867 se ale vzdal mandátu, protože byl povolán do Panské sněmovny. Na Říšské radě patřil ke stoupencům liberální Ústavní strany a zastáncům centralizovaného demokratického rakouského státu.[3][2]

V roce 1863 se stal prezidentem školské rady při státním ministerstvu, ovšem z tohoto postu odstoupil v roce 1865. Věnoval se pak nadále akademické práci, vyučoval národohospodářství na Vídeňské univerzitě, kde v ročníku 1867/1868 působil i jako její rektor.[2]

Jeho politická kariéra vyvrcholila v roce 1867, kdy se za vlády Karla von Auersperga stal ministrem kultu a vyučování Předlitavska. Funkci zastával od 30. prosince 1867 do 1. února 1870. Z roku 1869 pochází tzv. "Hasnerův zákon", kterým byla ustanovena pravidla vyučování na školách obecných, zavedena škola obecná a měšťanská, učitelské ústavy, stanovena osmiletá školní povinnost a pravidla pro ekonomické a sociální zabezpečení učitelů (pravidelné platy).[4] Na tento zákon navázal prozatímní školní řád pro školy obecné, vydaný v roce 1870, jenž stanovil základní pravidla chování ve škole. Zákon také upravoval povinnosti dětí a učitelů a zavedl zákaz tělesných trestů.[5]

Následně krátce nastoupil na pozici předsedy vlády Předlitavska (vláda Leopolda Hasnera). Předsedou vlády byl jen několik týdnů, od 1. února 1870 do 12. dubna 1870.[6] Jako ministr se podílel na definici vztahu církve a škol, rozvoji sítě základních škol a zasadil se o zřízení lékařské fakulty na univerzitě v Innsbrucku. Z postu ministra přešel do čela vlády v době vyhroceného pnutí mezi stoupenci liberalistického centralismu a konzervativního federalismu. Nepodařilo se mu ale pro svůj kabinet dojednat trvalejší podporu a podal demisi.[2]

I po odchodu z vládních funkcí byl ale nadále, až do konce 80. let 19. století, aktivní při jednání Panské sněmovny.[2]

Jeho bratrem byl oční lékař, profesor na pražské univerzitě a politik Josef Hasner von Artha.[7]

Reference

editovat
  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Bad Ischl
  2. a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Hasner von Artha, Leopold (1818-1891), Rechtswissenschaftler und Ministerpräsident, s. 202. (německy) 
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. VÁŇOVÁ, R. Vývoj počátečního školství v českých zemích. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. S. 165. 
  5. BUKOVSKÁ, Radka. Vývoj školské správy na našem území: Bakalářská práce. Brno: PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY, 2010. S. 17. 
  6. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 586. 
  7. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Hasner von Artha, Josef (1819-1892), Ophthalmologe, s. 202. (německy) 

Externí odkazy

editovat