Leopold Gmelin
Leopold Gmelin (2. srpna 1788 Göttingen – 13. dubna 1853 Heidelberg) byl německý chemik a profesor. Zabýval se hexakyanidoželezitanem draselným, vytvořil Gmelinův test a napsal knihu Handbook of Chemistry, která se stále používá.[1]
| Leopold Gmelin | |
|---|---|
 | |
| Narození | 2. srpna 1788 Göttingen |
| Úmrtí | 13. dubna 1853 (ve věku 64 let) Heidelberg |
| Místo pohřbení | Bergfriedhof |
| Alma mater | Univerzita Tübingen Univerzita v Göttingenu Vídeňská univerzita |
| Povolání | chemik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatel | Univerzita Heidelberg |
| Rodiče | Johann Friedrich Gmelin |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatByl synem lékaře, botanika a chemika Johanna Friedricha Gmelina a jeho ženy Rosine Schottové. Díky své rodině se brzy dostal do kontaktu s medicínou a přírodními vědami.[2]
V roce 1804 začal navštěvovat různé přednášky svého otce. V témže roce se přestěhoval do Tübingenu, kde pracoval v rodinné lékárně. Studoval také na univerzitě v Tübingenu. V roce 1805 přešel na univerzitu v Göttingenu a později pracoval jako asistent v laboratoři Friedricha Stromeyera, u kterého v roce 1809 úspěšně složil zkoušky.[3]
Následně se vrátil do Tübingenu. V únoru 1811 se střetl se studentem medicíny Gutikem. Po vlně urážek byl vyzván na souboj, během něhož nedošlo k žádnému vážnému zranění. Souboje byly mezi studenty zakázány a tak byl tento incident utajen, přesto posléze vše vyšlo najevo. Dne 10. března Gmelin ze školy uprchl a později studoval u Josepha Franze von Jacquina na Vídeňské univerzitě. V roce 1812 Leopold Gmelin získal v Göttingenu doktorát a následně se vydal na rozsáhlou studijní cestu po Itálii. Po návratu začal od zimního semestru působit jako privatdozent na univerzitě v Heidelbergu. V září následujícího roku byl jmenován profesorem.[4]
Na podzim 1814 se vydal na další vzdělávací cestu do Paříže, kde studoval na Sorbonně a spolu se svým bratrancem Christianem Gottlobem Gmelinem zde zůstal až do jara 1815.
Když v roce 1817 v Berlíně zemřel chemik Martin Heinrich Klaproth, měl ho nahradit právě Leopold Gmelin. Ten však odmítl a stal se profesorem chemie na univerzitě v Heidelbergu. Tam se časem rozvinula úzká spolupráce s Friedrichem Tiedemannem. Mezi lety 1833 až 1838 vlastnil továrnu na výrobu papíru. Té se vzdal, protože narušovala jeho akademickou činnost.[5]
Ve věku 60 let utrpěl první mrtvici a v srpnu 1850 další. V důsledku toho mu na čas ochrnula dolní půlka těla. V roce 1851 se rozhodl odejít do penze. Dále ho sužovaly mozkové choroby.
Zemřel 13. dubna 1853 v Heidelbergu. Pohřben byl na místním horském hřbitově. Zde je pochována také jeho manželka Luise Gmelinová a další členové jeho rodiny.[6]
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Leopold Gmelin na anglické Wikipedii.
- ↑ 200 years of Gmelin’s handbook. Chemistry World [online]. [cit. 2024-12-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gmelin Leopold (1788–1853) - Velký lékařský slovník On-Line. lekarske.slovniky.cz [online]. [cit. 2024-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Leopold Gmelin. Oxford Reference [online]. [cit. 2024-12-11]. DOI: 10.1093/oi/authority.20110803095856751. Dostupné online. DOI 10.1093/oi/authority.20110803095856751. (anglicky)
- ↑ Leopold Gmelin. www.whonamedit.com [online]. [cit. 2024-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Leopold Gmelin and his “Handbuch”. Nature. 1939-03-01, roč. 143, čís. 3619, s. 402–402. Dostupné online [cit. 2024-12-11]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/143402c0. (anglicky)
- ↑ Leopold Gmelin. The Linda Hall Library [online]. [cit. 2024-12-11]. Dostupné online. (anglicky)