Leopold, vévoda z Albany

syn britské královny Viktorie

Leopold, vévoda z Albany, plným jménem Leopold George Duncan Albert (7. dubna 1853, Buckinghamský palác, Londýn27. březen 1884, Cannes, Francie) byl britský princ, syn britské královny Viktorie a jejího manžela prince Alberta.

Leopold, vévoda z Albany
Narození7. dubna 1853
Buckinghamský palác
Úmrtí28. března 1884 (ve věku 30 let)
Cannes
Místo pohřbeníkaple svatého Jiří
Alma materChrist Church
Povolánípolitik a aristokrat
Oceněnívelkokříž Řádu nizozemského lva (1881)
Bailiff Grand Cross of the Order of Saint John
Podvazkový řád
Řád sv. Ondřeje
rytíř velkokříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří
ChoťHelena Waldecko-Pyrmontská (1882–1884)[1]
DětiAlice, hraběnka z Athlone
Karel Eduard Sasko-Kobursko-Gothajský
RodičeAlbert Sasko-Kobursko-Gothajský a Viktorie Britská
Rodbritští Sasko-Kobursko-Gothajští
PříbuzníViktorie Sasko-Koburská, Eduard VII. Britský, Alice Sasko-Koburská, Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský, Helena Britská, Luisa Sasko-Koburská, Artur Sasko-Koburský a Beatrix Sasko-Koburská (sourozenci)
May Abel Smith, Rupert Cambridge[2] a Prince Maurice of Teck[2] (vnoučata)
Funkcečlen britské Soukromé rady
člen Sněmovny lordů
PodpisLeopold, vévoda z Albany – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se jako osmé dítě (čtvrtý syn) z devíti potomků britského královského páru. Jeho matka na něj přenesla závažnou dědičnou nemoc, poruchu krevní srážlivosti hemofilii; v důsledku toho žil větší část svého života jako poloinvalida.

Rodiče ho pojmenovali po jeho prastrýci z matčiny strany, belgickém králi Leopoldovi I. Chlapec byl pokřtěn v soukromé kapli Buckinghamského paláce dne 28. června 1853 arcibiskupem z Canterbury. Jeho kmotři byli jeho bratranci, hannoverský král Jiří V., pruská princezna Augusta, princezna Marie Adelaide z Cambridge a jeho strýc Arnošt I., kníže z Hohenlohe-Langenburgu.

Vzhledem k jeho slabému zdraví netrvala Viktorie na tom, aby uzavřel výhodný dynastický sňatek, souhlasila však s tím, by se oženil s německou princeznou Helenou Waldecko-Pyrmontskou, sestrou nizozemské královny Emmy. Svatba se uskutečnila 27. dubna roku 1882 v kapli sv. Jiří ve Windsoru. Z manželství vzešli dva potomci, syn a dcera:

Dva roky po svatbě zemřel v jednatřiceti letech na krvácení do mozku, poté, co si v canneském Yacht clubu při pádu poranil koleno; smrt údajně nastala v důsledku podání morfia proti bolestem a současně klaretu k večeři. Jeho syn Karel Eduard se narodil tři měsíce po jeho smrti.

Zajímavost

editovat

Je znám jako první dítě porozené bezbolestně, neboť jeho matce podal její lékař John Snow v průběhu porodu chloroform; za tento čin byl odměněn titulem sir.

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 
 
 
 
Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Jindřich XXIV. Reuss-Ebersdorf
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
 
 
 
 
Karolina Ernestina Erbašsko-Schönberská
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Arnošt II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Sasko-Meiningenská
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Fridrich František I. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
Leopold, vévoda z Albany
 
 
 
 
 
Frederik Ludvík Hannoverský
 
 
Jiří III.
 
 
 
 
 
 
Augusta Sasko-Gothajská
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
 
 
Šarlota Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
 
 
královna Viktorie
 
 
 
 
 
 
Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 
 
 
 
Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
 
 
 
 
Jindřich XXIV. Reuss-Ebersdorf
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
 
 
 
 
Karolina Ernestina Erbašsko-Schönberská
 

Reference

editovat
  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat