Leonardo AW249
Leonardo AW249 Fenice je perspektivní bitevní vrtulník vyvíjený italskou společností Leonardo Helicopters jako náhrada bitevních vrtulníků Agusta A129 Mangusta. Jeho italské označení je NEES (Nuovo Elicottero da Esplorazione e Scorta). První let vrtulníku proběhl 12. srpna 2022. Dokončení jeho vývoje je plánováno na rok 2025. Italské armádní letectvo plánuje výrobu 48 kusů, které nahradí stejný počet vrtulníků Mangusta.
| Leonardo AW249 | |
|---|---|
 AW249 při zkušebním letu | |
| Určení | bitevní vrtulník |
| Výrobce | Leonardo Helicopters |
| První let | 12. srpna 2022 |
| Vyrobeno kusů | 3 (prototypy) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vývoj
editovatBitevní vrtulníky Agusta A129 Mangusta italské armádní letectvo provozuje od 90. let 20. století. V roce 2025 plánuje zahájení jejich vyřazování. Proto byl roku 2017 společnosti Leonardo zadán kontrakt v hodnotě 487 milionů euro na vývoj nového bitevního vrtulníku AW249. Při jeho vývoji je zohledněna schopnost přistání na palubě lodí za účelem natankování a přezbrojení. První let prvního prototypu (CSX82069) proběhl 12. srpna 2022.[1] V té době byl rozestavěn rovněž druhý prototyp (CSX82097). Jeho první let proběhl 19. března 2023. Vzlet třetího prototypu má proběhnout rovněž v roce 2023.[2] Vývoj AM249 má být dokončen v roce 2025, aby mohl plynule nahradit vyřazované vrtulníky A129 Mangusta. Do roku 2035 má italská armáda odebrat celkem 48 strojů.[1]
V Polsku je AW249 kandidátem na náhradu sovětských bitevních vrtulníků Mi-24 v programu Kruk. Mezi jeho konkurenty patří americké typy AH-64E Guardian a AH-1Z Viper.[3] Výrobce se vrtulník pokusí nabídnout i do dalších zemí.
Konstrukce
editovat
AW249 je bitevní vrtulník klasické koncepce s dvoumístným tandemovým kokpitem. Posádka bude mít k dispozici pokročilou avioniku, včetně systému pro satelitní komunikaci SATCOM, datalinku Link-16 a systému řízení boje začleňujícího vrtulník do italského digitálního systému velení a řízení Forza NEC. Posádka dále bude mít schopnosti spolupráce s bezpilotními stroji (MUM-T – Manned-UnManned Teaming), včetně plného ovládání dronů. Hlavním senzorem je elektro-optické senzorové pouzdro Toplite III, umístěné v přídi.[1]
Vrtulník pohánějí dva turbohřídelové motory General Electrics CT7-8E6, každý o výkonu 1900 kW. Hlavní výzbrojí je 20mm kanón General Dynamics M197 umístěný v lehké otočné věžičce Leonardo TM 197B. Další výzbroj může být podvěšena pod čtyři závěsníky. Jedná se mimo jiné o řízené a neřízené 70mm rakety, až šestnáct protitankových střel rodiny Spike (ER, LR I, LR II), nebo protiletadlové řízené střely Stinger a AIM-9 Sidewinder.[1]
Specifikace (A129 CBT Mangusta)
editovatTechnické údaje
editovat- Posádka: 2
- Délka trupu:
- Průměr nosného rotoru:
- Výška s vyrovnávacím rotorem:
- Hmotnost prázdného stroje:
- Max. vzletová hmotnost: 8000 kg
- Pohonná jednotka: 2× turbohřídelový motor General Electrics CT7-8E6
- Výkon pohonných jednotek: 2× 1900 kW
Výkony
editovat- Cestovní rychlost: 250 km/h
- Dostup: 6100 m
- Vytrvalost: 3 hodiny
Výzbroj
editovat- 1× 20mm trojhlavňový kanón TM197B
- 4× závěsník pro výzbroj
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d GROHMANN, Jan. Leonardo AW249: Nový bojový vrtulník z Itálie [online]. Armádní noviny [cit. 2023-05-11]. Dostupné online.
- ↑ The second prototype of the AW249, Leonardo’s heavy attack helicopter, has flown [online]. Aviacionline.com [cit. 2023-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MLADENOV, Alexandr. Polsko oživuje program útočných vrtulníků Kruk [online]. Armádní noviny [cit. 2023-05-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Leonardo AW249 na Wikimedia Commons - AW249 [online]. Leonardo Helicopters [cit. 2023-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
