Wikipedie

Leon Grot

plukovník polské armády

Leon Grot, rodným jménem Leon Machonbaum (6. června 1890 Varšava – 28. března 1974 Varšava), byl účastníkem bojů za polskou nezávislost, plukovníkem pěchoty polské armády a držitelem řádu Virtuti Militari.

Leon Grot
Leon Grot (před rokem 1934)
Leon Grot (před rokem 1934)
Rodné jménoLeon Machonbaum
Narození6. června 1890
Varšava
Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Úmrtí28. března 1974 (ve věku 83 let)
Varšava
PolskoPolsko Polsko
Vojenská kariéra
HodnostPlukovník pěchoty
SloužilRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko (do roku 1917)
PolskoPolsko Polsko (od roku 1918)
SložkaLegiony Polskie (do roku 1917)
Polská armáda (od roku 1918)
Velel3. legionářský pěší pluk (1929-1935)
24. pěší divize (1935-1938)
22. horská pěší divize (1939)
VálkyPrvní světová válka
Polsko-sovětská válka
Druhá světová válka
VyznamenáníVirtuti Militari
Řád znovuzrozeného Polska
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

První světová válka a meziválečná léta

editovat

Narodil se 6. června 1890 ve Varšavě Józefovi a Floře Lawendelovým, manželům židovského původu.[1][2]

Během první světové války bojoval v polských legiích. Stal se důstojníkem legionářského 1. pěšího pluku (v rámci rakousko-uherské armády), 2. července 1915 byl povýšen do hodnosti podporučíka a 1. dubna 1916 do hodnosti poručíka.[3] V červenci 1917, kdy polští legionáři v německém a rakousko-uherském vojsku odmítli složit vojenskou přísahu, byl internován v pevnosti Beniaminów.

 
Vojáci polských legií v Leśniewicích. Leon Grot třetí zleva

V roce 1918 vstoupil do samostatné polské armády a byl přidělen k 35. pěšímu pluku. V jeho řadách bojoval ve válce proti ruským bolševikům, přičemž velel rotě a také praporu.[4] 15. července 1920 byl povýšen na majora, v červenci 1922 se stal úřadujícím zástupcem velitele 35. pěšího pluku.[5][6]

1. prosince 1924 byl povýšen do hodnosti podplukovníka,[7] v srpnu 1925 byl převelen k 14. pěšímu pluku ve Włocławku jako zástupce velitele pluku.[8] V únoru 1928 byl jmenován velitelem 31. Kaniowského střeleckého pluku v Lodži,[9] od roku 1929 do 16. října 1935 velel jako plukovník 3. legionářskému pěšímu pluku v Jaroslavi.[10] V říjnu 1935 se stal velitelem 24. pěší divize v Jarosławi a o tři roky později zástupcem velitele 22. horské pěší divize v Přemyšlu. Od března 1939 do 28. srpna téhož roku pak této divizi velel.[11]

Druhá světová válka a poválečná léta

editovat

Ve funkci velitele bojoval v době německé invaze do Polska. Padl do německého zajetí, ve kterém strávil téměř šest let, do 29. dubna 1945.

V roce 1945 se navrátil do vlasti a byl znovu přijat do polské armády. Byl zástupcem velitele 2. pěší divize, dále od 21. listopadu 1945 do 31. prosince 1947 pracoval na ministerstvu obrany.[12]

Zemřel 28. března 1974 ve Varšavě. Je pohřben na vojenském hřbitově na Powązkách.[13]

Osobnost

editovat

Dle názoru generála Józefa Kuropieskiho byl Grot „člověk mimořádně inteligentní, klidný, bystrý a nekonfliktní.“[14]

Řády a vyznamenání

editovat
  • Stříbrný kříž vojenského řádu Virtuti Militari [15] – 28. února 1921 [16]
  • Důstojnický kříž Řádu Polonia Restituta – 10. listopadu 1928 „za zásluhy při boji o samostatnost a za zásluhy při výcviku armády“
  • Krzyż Niepodległości (tj. „Kříž nezávislosti“) – 20. ledna 1931 „za zásluhy ve věci znovuzískání nezávislosti“ [17]
  • Kříž za chrabrost[pozn. 1]
  • Złoty Krzyż Zasługi (tj. „Zlatý kříž za zásluhy“)
  • Medal Pamiątkowy za Wojnę 1918–1921 – Pamětní medaile za účast v ozbrojených konfliktech v letech 1918–1921 [18]
  • Medal Dziesięciolecia Odzyskanej Niepodległości – Pamětní medaile při příležitosti uplynulého desetiletí od znovuzískání nezávislosti [18]
  • Odznaka Oficerska Związków Strzeleckich – Důstojnický odznak tajného střeleckého spolku [20]

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Leon Grot v písemných materiálech souvisejících s vlastnictvím řádu Virtuti Militari uvedl, že mu byl Kříž za chrabrost udělen šestkrát,[18] ale na přiložené fotografii měl na stužce řádu pouze dva pruhy.[19]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leon Grot na polské Wikipedii.

  1. ↑ STAŃCZYK, Tomasz. Żydzi w szeregach Legionów [online]. http://www.muzeumpilsudski.pl/ [cit. 2023-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-24. 
  2. ↑ Kolekcja Akt Personalnych i Odznaczeniovich-Leon Grot [online]. https://wbh.wp.mil.pl/pl/ [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ Lista starszeństwa oficerów Legionów Polskich w dniu oddania Legionów Polskich Wojsku Polskiemu (12 kwietnia 1917). [s.l.]: Komenda Legionów Polskich, 1917. 
  4. ↑ Spis oficerów służących czynnie w dniu 1.6.1921 r.. [s.l.]: Ministerstwo Spraw Wojskowych, 1921. S. 120, 641. 
  5. ↑ Dziennik Personalny Ministra Spraw Wojskowych z 21 lipca 1920 r. Čís. 27, s. 671. 
  6. ↑ Dziennik Personalny Ministra Spraw Wojskowych z 22 lipca 1922 r. Čís. 22, s. 543. 
  7. ↑ Rocznik Oficerski 1923. Warszawa: Ministerstwo Spraw Wojskowych, 1923. S. 227, 401. 
  8. ↑ Dziennik Personalny Ministerstwa Spraw Wojskowych. 15. srpna 1925, čís. 84, s. 460. 
  9. ↑ Rocznik Oficerski 1928. Warszawa: Ministerstwo Spraw Wojskowych, 1928. Dostupné online. S. 47, 165. 
  10. ↑ Dziennik Personalny Ministra Spraw Wojskowych. 23. prosinec 1929, čís. 20, s. 381. 
  11. ↑ STEBLIK, Władysław. Armia „Kraków” 1939. Warszawa: Wydawnictwo Ministerstwa Obrony Narodowej, 1989. S. 99. 
  12. ↑ Marek Gałęzowski, Na wzór Berka Joselewicza. Żołnierze i oficerowie pochodzenia żydowskiego w Legionach Polskich. Z przedmową Richarda Pipesa. Warszawa 2010, s. 291–292.
  13. ↑ http://www.cmentarzekomunalne.com.pl [online]. [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. 
  14. ↑ Józef Kuropieska, Wspomnienia oficera sztabu 1934–1939, Wydawnictwo MON, Warszawa 1972, s. 262.
  15. ↑ Kolekcja, s. 1.
  16. ↑ Dz. Pers. MSWojsk., Nr 11 z 19 marca 1921, s. 481.
  17. ↑ Dz. Pers. MSWojsk., Nr 15 z 11 listopada 1928, s. 402.
  18. ↑ a b c Kolekcja, s. 3.
  19. ↑ Kolekcja.
  20. ↑ Kolekcja, s. 1 foto.

Literatura

editovat
  • Spis oficerów służących czynnie w dniu 1.6.1921 r.. Ministerstwo Spraw Wojskowych, 1921.
  • Rocznik Oficerski 1923. Warszawa: Ministerstwo Spraw Wojskowych, 1923.
  • Rocznik Oficerski 1924. Warszawa: Ministerstwo Spraw Wojskowych, 1924.
  • Rocznik Oficerski 1928. Warszawa: Ministerstwo Spraw Wojskowych, 1928.
  • Rocznik Oficerski 1932. Warszawa: Ministerstwo Spraw Wojskowych, 1932.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Leon_Grot&oldid=23647574“