Leninismus

ideový proud komunismu založený na myšlenkách Vladimira Iljiče Lenina

Leninismus je ideový proud komunismu založený na myšlenkách a politických názorech Vladimira Iljiče Lenina.

Vladimir Iljič Lenin 1920

Leninismus byl založen na marxismu (respektive jako jeho převedení do ruských poměrů) a představoval rozhodující směr v politice Sovětského svazu. Jeho teoretické základy položil Leninův spis Co dělat?, podrobněji je pak rozvinul Stalin ve spise Otázky leninismu. Z leninismu se posléze rozvinul stalinismus a další směry (zejména trockismus). Často bývá také nazýván marxismus-leninismus, stalinismus byl původně nazýván marxismus-leninismus-stalinismus, po formální destalinizaci jen marxismus-leninismus.

Termín se nepoužíval za Leninova života. Termín leninismus byl poprvé použit Grigorijem Zinovjevem na pátém sjezdu Komunistické internacionály v roce 1924.

Stalin v brožuře „O základech leninismu“ podal známou definice leninismu, která v období Sovětského svazu zdomácněla. Tato definice praví:

Leninismus je marxismus epochy imperialismu a proletářské revoluce.

Josif Vissarionovič Stalin, O základech leninismu (1924)

Tato Stalinova definice uchovala svůj význam také po destalinizaci:

Je s jménem velikého Lenina spojena nová, vyšší etapa ve vývoji marxismu. Leninismus je marxismem XX. století, epochy krachu imperialismu, epochy proletářských a národně osvobozeneckých revolucí, boje dvou společenských soustav, socialismu a kapitalismu, epochy vítězství socialismu a komunismu.[1]

Stručné dějiny filosofie, kapitola XIX „Počátek leninské etapy v marxistické filosofii“.

Leninismus je primárně založen na myšlence diktatury proletariátu prostřednictvím jeho zvolených zástupců, požadoval vymýcení nebo výrazné omezení moci církví a také boj proti nacionalismu (alespoň teoreticky). Požadoval (opět alespoň teoreticky) dobré sociální podmínky obyvatelstva. Z leninismu se odvíjí celý systém tzv. sovětské demokracie (lid volí své zástupce do sovětů, které pak mají veškerou moc). Leninismus také ostře útočí proti imperialismu, považuje průmysl za v určitém smyslu nadřazený zemědělství – z leninismu pochází známý princip rozhodující úlohy těžkého průmyslu, jehož uvádění do praxe prakticky zruinovalo[zdroj?] Československo a další země, jejichž ekonomika byla založena na lehkém průmyslu či zemědělství, a nebyla schopna vzhledem ke svému charakteru malé ekonomiky produkovat tolik druhů zboží a v takovém množství, jako velké mnohamilionové státy. Uvedení leninismu do praxe mělo za následek napřed Leninovu, později Stalinovu osobní diktaturu.

Reference

editovat
  1. Vaseckij 1976, s. 537.

Literatura

editovat

Související články

editovat