Leishmania tropica
Leishmania tropica je parazitickým prvokem způsobujícím kožní leishmaniózu. Je přenášena při kousnutí hmyzím vektorem rodu Phlebotomus.[1] Dříve se předpokládalo, že se jedná pouze o antroponózu (onemocnění postihující výhradně člověka), v současnosti byla prokázána přítomnost zvířecích rezervoárů, jimiž mohou být například psi[2] nebo damani na některých místech v Izraeli.[1]
 Leishmania tropica | |
|---|---|
 Leishmania tropica uvnitř makrofágů | |
| Vědecká klasifikace | |
| Doména | Eukaryota |
| Říše | Excavata |
| Kmen | Euglenozoa |
| Třída | bičivky (Kinetoplastea) |
| Řád | trypanosomy (Trypanosomatida) |
| Čeleď | Trypanosomatidae |
| Rod | Leishmania |
| Binomické jméno | |
| Leishmania tropica Wright, 1903 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Morfologie
editovatCelá třída Kinetoplastea je charakterizovaná přítomností kinetoplastu, úseku mitochondrie s velkým obsahem DNA, který je vždy lokalizován u báze bičíku.
U Leishmanií můžeme pozorovat 2 odlišná morfologická stádia. V makrofázích savců jsou přítomné ve stadiu amastigota, což je malá kulatá forma s velmi krátkým bičíkem, který není ve světelném mikroskopu patrný. V trávicí soustavě přenašečů vytváří Leishmanie formu promastigota, pro kterou je typická protažená buňka s předním tažným bičíkem.[1]
Výskyt
editovatLeishmania tropica se vyskytuje ve Starém světě, především v městských a příměstských oblastech jižní Evropy, severní Afriky, na Blízkém východě a ve střední Asii.[1]
Životní cyklus
editovat
Do savčího hostitele se Leishmania dostává ve formě promastigota z ústního ústrojí flebotoma během sání krve. V kůži potom dojde k fagocytóze makrofágy, ve kterých se promastigot rychle transformuje na formu amastigota. V makrofágu následně dojde ke splynutí vakuoly obsahující amastigoty s lysosomem, vzniká tak fagolysosom. Amastigoti jsou ale vůči účinkům produkovaných látek imunní, množí se zde a po prasknutí hostitelské buňky infikují další makrofágy. Vektor, flebotomus, se nakazí sáním na infikovaném hositeli. V jeho střevech dojde k transformaci amastigotů zpět na promastigoty, kteří se zde množí. Celý cyklus se poté může opakovat.[1]
Onemocnění
editovatOnemocnění se projevuje vznikem suchého vředu na kůži. Po ukončení inkubační doby, která může trvat několik dní až několik měsíců, se na kůži nejdřív objeví červená papula v místě kousnutí od flebotoma. Ta může ve výjimečných případech zmizet, ale častěji se mění ve vřed pokrytý keratinizovanými šupinkami.[3] Tento suchý vřed se spontánně zahojí po 12 – 18 měsících, ale zanechává po sobě trvalou nepigmentovanou jizvu.[1]
Ve výjimečných případech může dojít i k přechodu do viscerální formy, která se projevuje zvětšenou slezinou a zánětem mízních uzlin.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f VOLF, P.; HORÁK, P. at al. Paraziti a jejich biologie. Praha : Triton, 2007. ISBN 978-80-7387-008-9
- ↑ COOK, C.G.; ZUMLA, A. Manson's tropical diseases, 21nd Edition, Philadelphia : W. B. Saunders, 2003. ISBN 0-7020-2640-9
- ↑ a b ROBERTS, L.; JANOVY, J. Foundations of parasitology, 9th Edition, S.l.: Mcgraw Hill Higher Educat, ISBN 978-0-07-132641-4
Literatura
editovat• VOLF, P.; HORÁK, P. at al. Paraziti a jejich biologie. Praha : Triton, 2007. ISBN 978-80-7387-008-9
• COOK, C.G.; ZUMLA, A. Manson's tropical diseases, 21nd Edition, Philadelphia : W. B. Saunders, 2003. ISBN 0-7020-2640-9
• ROBERTS, L.; JANOVY, J. Foundations of parasitology, 9th Edition, S.l.: Mcgraw Hill Higher Educat, ISBN 978-0-07-132641-4
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu ničivka kožní na Wikimedia Commons
