Lavička Wilhelma Exnera

Lavička Wilhelma Exnera; Lavička U Křížku; /Wilhelm Exner Bank/
	Stav 21. července 2019
Základní údaje
Autor	návrh:; architekt Kathrein ; provedení:; a. s. Marmorindustrie Kiefer v Oberalmu u Salcburku
Rok vzniku	duben 1912; duben 1937 oprava
Pojmenováno po	Wilhelm Exner
Popis
Materiál	mramor, kamenné prvky; dřevo, sedadlo, opěradlo
Umístění
Umístění	Karlovy Vary; karlovarské lázeňské lesy,; rozcestí, původní název Hergottl, později U Křížku
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°12′19,47″ s. š., 12°51′7,27″ v. d.
	Exnerova lavička, Karlovy Vary Exnerova lavička, Karlovy Vary, Česko
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Lavička Wilhelma Exnera, též Exnerova lavička, původního názvu Wilhelm Exner Bank, pro místní známa více pod názvem lavička U Křížku, je jednou z historických laviček v lázeňských lesích města Karlovy Vary. Nachází se na severovýchodním svahu Doubské hory na rozcestí několika lesních cest zvaném „U Křížku“.

Historie

Wilhelm Exner v roce 1900

Svého času bylo zvykem na území karlovarských lázeňských lesů vytvářet drobné či větší historické památníky na počest významného lázeňského hosta či hostů nebo jako poděkování za hostovo uzdravení.^[2] Tuto lavičku nechal postavit muž jménem Wilhelm Exner (1840–1931), významná osobnost rakouského vědeckého a politického života, mj. v druhé polovině 19. století poslanec Říšské rady.^[1]

Wilhelm Exner byl častým návštěvníkem Karlových Varů. Jak lze zjistit z karlovarských Kurlistů, naposledy lázně navštívil rok před svou smrtí v dubnu 1930^{[pozn. 2]} a byl to jeho 59. pobyt v Karlových Varech.^[1]

Když v lázních pobýval roku 1912, obrátil se na tehdejšího starostu Josefa Pfeiffera s tím, že by rád městu věnoval skromný trvalý pomník. Jednalo se o osazení lavičky v lázeňských lesích na místě zvaném Hergottl (nyní U Křížku), která by sloužila lázeňským hostům k odpočinku při stoupání na horu Aberg, tehdy s vyhledávanou rozhlednou a restaurací téhož jména. Wilhelm Exner měl vše nejen promyšleno, ale i připraveno. Součástí písemné žádosti starostovi byl též plán lavičky vypracovaný architektem Kathreinem i s rozpisem materiálu, kde kamenné prvky byly navrženy z mramoru,^{[pozn. 1]} který pocházel z lomu v Untersbergu na bavorsko-rakouském pomezí. Pro sedadlo a opěradlo bylo navrženo dřevo. Starostova odpověď přišla nejen s ujištěním, že dílo bude vždy připomínat pobyty vzácného hosta, ale i s příslibem města na zajištění následné pečlivé údržby.^[1]

Wilhelm Exner nechal podle návrhu lavičku zhotovit u akciové společnosti Marmorindustrie Kiefer v Oberalmu u Salcburku, která ji začátkem dubna 1912^{[pozn. 3]} na určeném místě osadila. Karlovy Vary pak Exner navštívil hned 10. dubna, tedy den po svých 72. narozeninách. Tehdy v bíle natřeném dřevěném opěradle lavičky byly umístěny okrasné vyřezávané prvky a uprostřed, v horní části opěradla byl vyryt nápis, česky v překladu „UNAVENÝM NÁVŠTĚVNÍKŮM ABERGU“:^[1]

DEN ERMÜDETEN ABERG BESUCHERN

Lavička pak byla řádně ošetřována, stejně jako ostatní stavby a památky v lázeňských lesích – pomníky, altány, opěrné zídky, cesty, pěšiny aj. Například 27. dubna 1937 je doloženo hlášení lesního dozorce Franze Franka, který byl pověřen kontrolou příslušného úseku: „Na včerejší služební pochůzce v půl deváté ráno jsem si všiml, že na Exnerově lavičce, která se nachází pod Abergem na místě zvaném Hergottl, je sedadlo i opěradlo propadlé a někde už i chybí. Obnova dřevěných částí by byla nanejvýše nutná“. Oprava nakonec stála 480 korun a stavební úřad k 11. červnu hlásil městské radě, že oprava byla realizována. Asi právě tehdy z lavičky zmizely původní ozdobné dřevěné prvky, včetně vyrytého vzkazu unaveným poutníkům, a byly nahrazeny sice novými, ale už jen běžnými lištami.^[1]

Wilhelm Exner se v Karlových Varech těšil všeobecnému uznání. Doložena je např. i jeho přednáška o rozvoji drobných živností a řemesel, kterou v Lázních III přednesl již v roce 1893. Kromě jeho pamětní lavičky byla původně nazvána i jedna z cest přicházející na lesní rozcestí, kde nechal lavičku postavit – Wilhelm Exner Weg.^[1]

Popis

Lavička se nachází na severovýchodním svahu Doubské hory (dříve Aberg) pod někdejší rozhlednou a restaurací Aberg na rozcestí několika lesních cest zvaném U Křížku (původní název Hergottl). Setkávají se zde Evropská dálková trasa E3, lesní asfaltová cesta spojující Aberg s Branaldovou cestou, kratší lesní pěšina – spojnice na Branaldovu cestu a pěšina stoupající z Jungmannovy cesty od altánu Na Výsluní.

Sedadlo a opěradlo jsou dřevěné, natřené zeleným nátěrem. Vše je upevněno na čtyřech původních mramorových^{[pozn. 1]} podstavcích a umístěno na původní dlažbě z téhož materiálu. Exnerova lavička patří k pamětním místům v karlovarských lázeňských lesích.^[1] Je i nadále udržovaná (2023), o což pečuje příspěvková organizace Lázeňské lesy Karlovy Vary, od roku 2023 pod názvem Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary.

Galerie

Rozcestí U Křížku a lavička Wilhelma Exnera
Lavička U Křížku
07/2019
Chata U Křížku
07/2019
Rozcestí U Křížku
07/2019
Vyznačení cesty Wilhelm Exner Weg na mapě vycházek v Karlových Varech a okolí z roku 1911
Vyznačení cesty, která kdysi nesla jméno Wilhelma Exnera, na Mapy.cz

Odkazy

Poznámky

↑ ^a ^b ^c Untersbergský mramor je zpracovaný vápenec. Označení přídavkem „mramor“ odkazuje na jeho použití jako sochařského a dekorativního kamene a je ovlivněno historicky. Je však běžné i v současnosti, zejména mezi kameníky, neboť tento vápenec lze opracovávat a leštit jako mramor. Kámen byl a je těžen na severním svahu Untersbergu v Severních vápencových Alpách poblíž Fürstenbrunnu (Salcburk). Opuštěné lomy se táhnou až po Großgmain. Muzeum Untersberg, které těžbu dokumentuje, se nachází ve Fürstenbrunnu (info z něm. Wikipedie „Untersberger Marmor“).
↑ Po příjezdu dne 29. dubna 1930 se bytoval v domě Capri v ulici Pod Jelením skokem 22 (čp. 397).^[1]
↑ Dle spisu městského úřadu „Lavičky na promenádách“, inv. č. 6832, kar 3030 hlásil Josef Meinl dne 6. dubna 1912, že lavička je postavena na svém místě.^[1]

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l AUGUSTIN, Milan. Zaváté končiny karlovarské. 1. vyd. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2022. 275 s. ISBN 978-80-906208-9-6. Kapitola Lavička Wilhelma Exnera, s. 255–260.
↑ BURACHOVIČ, Stanislav. Karlovy Vary – Lázeňská metropole západních Čech. Praha: Nakladatelství REGIA, 2018. 205 s. ISBN 978-80-87866-37-5. Kapitola Kouzlo lázeňské architektury – Karlovarské lesní promenády a skotský lord Findlater, s. 136.

Literatura

AUGUSTIN, Milan. Zaváté končiny karlovarské. 1. vyd. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2022. 275 s. ISBN 978-80-906208-9-6. Kapitola Lavička Wilhelma Exnera, s. 255–260.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu lavička Wilhelma Exnera na Wikimedia Commons

[pozn1-2] Untersbergský mramor je zpracovaný vápenec. Označení přídavkem „mramor“ odkazuje na jeho použití jako sochařského a dekorativního kamene a je ovlivněno historicky. Je však běžné i v současnosti, zejména mezi kameníky, neboť tento vápenec lze opracovávat a leštit jako mramor. Kámen byl a je těžen na severním svahu Untersbergu v Severních vápencových Alpách poblíž Fürstenbrunnu (Salcburk). Opuštěné lomy se táhnou až po Großgmain. Muzeum Untersberg, které těžbu dokumentuje, se nachází ve Fürstenbrunnu (info z něm. Wikipedie „Untersberger Marmor“).

[4] Po příjezdu dne 29. dubna 1930 se bytoval v domě Capri v ulici Pod Jelením skokem 22 (čp. 397).^[1]

[5] Dle spisu městského úřadu „Lavičky na promenádách“, inv. č. 6832, kar 3030 hlásil Josef Meinl dne 6. dubna 1912, že lavička je postavena na svém místě.^[1]

[MA_Lavička_W._Exnera-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l AUGUSTIN, Milan. Zaváté končiny karlovarské. 1. vyd. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2022. 275 s. ISBN 978-80-906208-9-6. Kapitola Lavička Wilhelma Exnera, s. 255–260.

[0-3] BURACHOVIČ, Stanislav. Karlovy Vary – Lázeňská metropole západních Čech. Praha: Nakladatelství REGIA, 2018. 205 s. ISBN 978-80-87866-37-5. Kapitola Kouzlo lázeňské architektury – Karlovarské lesní promenády a skotský lord Findlater, s. 136.

[1]

[pozn. 1]

[2]

[pozn. 2]

[pozn. 3]