Laurenz Zellner
Laurenz Johann Zellner, též Lorenz Zellner[1] (29. října 1825 Pouzdřany[2] – 12. června 1906 Šluknov[3][4]) byl rakouský lékař a politik německé národnosti z Čech; poslanec Českého zemského sněmu.
| MUDr. Laurenz Zellner | |
|---|---|
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1883 – 1889 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana |
| Narození | 29. října 1825 Pouzdřany  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 12. června 1906 (ve věku 80 let) Šluknov  Rakousko-Uhersko |
| Choť | Julie Köhler |
| Alma mater | Josephinum Univerzita Jena |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie
editovatVychodil obecnou školu v rodných Pouzdřanech a gymnázium v Mikulově. Lékařství studoval ve Vídni na Josephinu. V roce 1847 získal titul doktora medicíny. Během revolučních let 1848–1849 se podílel jako lékař na tažení rakouské armády do severní Itálie s Radeckým. V roce 1850 sloužil v armádě ve Šlesvicku. Od roku 1853 působil jako praktický lékař ve Šluknově. Spoluzakládal šluknovskou městskou spořitelnu a ve svém domě nechal roku 1865 zřídit telegrafní úřad. Následujícího roku zachránil telegrafní přístroj před postupující pruskou armádou. Od roku 1887 byl městským radním v Šluknově. Od roku 1883 byl členem spolku Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen. Roku 1872 obdržel na Univerzitě v Jeně doktorát z všeobecného lékařství.[1][4]
V 80. letech se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v roce 1883 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii městskou, obvod Šluknov, Ehrenberg, Haňšpach.[5] V lednu 1887 byl prohlášen za vystouplého ze sněmu. Šlo o součást pasivní rezistence, kdy němečtí poslanci protestovali proti nenaplnění jejich státoprávních a jazykových požadavků a fakticky zahájili bojkot sněmu.[6] Manifestačně byl opět zvolen v září 1887.[7] Byl oficiálním kandidátem německého volebního výboru (tzv. Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).[8] V dubnu 1889 na mandát zemského poslance rezignoval a odmítl další kandidaturu.[9] Důvodem byly rostoucí zdravotní obtíže, kterým čelil.[4]
Od roku 1854 byla jeho manželkou Julie rozená Köhler, dcera šluknovského továrníka Gottfrieda Wilhelma Köhlera. V roce 1897 oslavil 50. výročí své lékařské profese. Získal tehdy Zlatý záslužný kříž. Zemřel v červnu 1906. Ve své závěti odkázal značné finanční částky ve prospěch nadací a zdravotních ústavů ve Šluknově i v rodných moravských Pouzdřanech.[4]
Reference
editovat- ↑ a b LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 368.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Pouzdřany
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Šluknov
- ↑ a b c d Dr. Laurenz Zellner. Prager Tagblatt. Červen 1906, čís. 174, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Sněm království Českého 1883-1889, 1. zasedání, 2. schůze, část 2/3 (6. 7. 1883). www.psp.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online.
- ↑ Sněm království Českého 1883-1889, 4. zasedání, 25. schůze, část 1/6 (26. 1. 1887). www.psp.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online.
- ↑ ANNO, Die Presse, 1887-09-14, Seite 2. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online.
- ↑ ANNO, Prager Tagblatt, 1887-09-14, Seite 4. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online.
- ↑ ANNO, Das Vaterland, 1889-04-07, Seite 2. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online.