Lambertův ledovec
Lambertův ledovec (někdy také Lambertův proudový ledovec) je největší ledovec východní Antarktidy.[1] Jeho střed se nachází na zhruba 72° j. š. a 67,5° v. d.[2] Jedná se o největší ledovcový proud[3] a nejdelší ledovec na světě. Má 400 kilometrů na délku a 100 km na šířku (k roku 2014).[4] Podle United States Geological Survey je jeho délka 192 km a šířka 40 km.[5] Podle jiných odhadů je 65 široký a 710 km dlouhý.[6] Další publikace pak uvádí šířku ledovce na 65 kilometrů a délku na 525 kilometrů.[7] Rozloha je podle zmíněné knihy více než 1 milión kilometrů čtverečných,[4] což je pro srovnání skoro dvojnásobek rozlohy Francie.[8] NSCID pak uvádí stejnou délku a rozlohu jako zmíněná kniha.[9] Za svou délku (400 km) drží Guinnessův světový rekord za nejdelší ledovec.[10] V některých částech jeho hloubka dosahuje až 2500 metrů.[4]
| Lambertův ledovec | |
|---|---|
 | |
 | |
| Délka | 400 km |
| Šířka | 80 km |
| Souřadnice | 71° j. š., 70° v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lambertův ledovec je jedním z nejrychlejších ledovcových proudů. Napojuje se na Ameryho šelfový ledovec, který se nachází na pobřeží Prydzova zálivu. Největší část ledovce se pohybuje rychlostí 400–800 metrů za rok, přičemž část směrem k Ameryho ledovci se pohybují rychlostí až 1200 metrů za rok.[11] Dle odhadů Andrew Hunda odvodňuje asi 12 % východoantarktického ledového příkrovu,[4] Australian Antarctic Division toto číslo odhadla na 10 %. Dle knihy Antarctica: Heart of the World z roku 2003 je to 8 %.[12] Výzkum publikovaný v roce 1999 toto číslo odhadl na 16 %.[13]
Poprvé jej popsal v roce 1952 John H. Roscoe. Ten jej pojmenoval „Baker Three Glacier“. Baker Three Glacier bylo kódové označení pro letadla, která v této oblasti v březnu roku 1947 prováděla výzkum jako součást Operace Highjump.[4] Je pojmenován po Bruci P. Lambertovi z Australian Department of National Development[5] a je součástí Australského antarktického území. Společně s dalšími oblastmi země Mac Robertsona, poblíž které se Lambertův ledovec nachází, byl na konci 60. a začátku 70. let 20. století zkoumán.[14]
Byl využíván ke studování současné změny klimatu a historických změn. Většina výzkumných prací o Lambertově ledovci je prováděna dálkovým průzkumem, jelikož má ledovec velmi nízkou teplotu,[15] která klesá o 1 stupeň Celsia každých 100 metrů do hloubky.[16]
Vyskytuje se zde antarktická houba[17] Lecidea cancriformis.[18]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Lambert Glacier na anglické Wikipedii.
- ↑ It’s 93 Degrees Below Zero Here Right Now – 24/7 Wall St. [online]. [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Glaciers and ice sheets move under the load of their own weight [online]. RADARSAT-1 Antarctic Mapping Project [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zalednění a změny permafrostu v kvartéru [online]. Brno: MUNI [cit. 2020-05-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e A. Hund, s. 443.
- ↑ a b Lambert Glacier [online]. United States Geological Survey [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ JAIN, Sreepat. Fundamentals of Physical Geology. [s.l.]: Springer Science & Business Media, 2013. 488 s. Dostupné online. ISBN 978-81-322-1539-4. S. 241. (anglicky)
- ↑ BELCHER, Angie. Our Changing Earth. [s.l.]: Learning Media Ltd., 2000. 36 s. Dostupné online. ISBN 978-0-478-12570-2. S. 1. (anglicky) Google-Books-ID: YFF3CBdTjrEC.
- ↑ JOUZEL, Jean; LORIUS, Claude; RAYNAUD, Dominique. The White Planet: The Evolution and Future of Our Frozen World. Překlad Teresa Lavender Fagan. [s.l.]: Princeton University Press, 2013. 323 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4008-4469-2. S. 35. (anglicky)
- ↑ Lambert Glacier [online]. NSCID [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Longest glacier [online]. Guinness world records [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SOCIETY, National Geographic. Lambert Glacier Glides Along. National Geographic Society [online]. 2013-11-19 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TULLOCH, Coral. The heart of the world: Antarctica. 1. vyd. Sydney: ABC Books, 2003. 45 s. Dostupné online. ISBN 0-7333-0912-7, ISBN 978-0-7333-0912-0. OCLC 55025750 S. 11.
- ↑ MANSON, Rachael; COLEMAN, Richard; MORGAN, Peter. Ice velocities of the Lambert Glacier from static GPS observations. Earth, Planets and Space. 2000-11, roč. 52, čís. 11, s. 1031–1036. Dostupné online [cit. 2020-05-20]. ISSN 1880-5981. DOI 10.1186/BF03352326. (anglicky)
- ↑ MILLS, William James. Exploring Polar Frontiers: M-Z. [s.l.]: ABC-CLIO, 2003. 845 s. Dostupné online. ISBN 978-1-57607-422-0. S. 389. (anglicky) Google-Books-ID: PYdBH4dOOM4C.
- ↑ Antarctic Glacier May Yield Clues To Global Climate Change. ScienceDaily [online]. [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ALLISON, Ian. The Mass Budget of the Lambert Glacier Drainage Basin, Antarctica. Journal of Glaciology. International Glaciological Society, 1979, roč. 22, čís. 87, s. 223–235. Dostupné online [cit. 2020-05-20]. ISSN 0022-1430. DOI 10.3189/S0022143000014222. (anglicky)
- ↑ Lecidea cancriformis [online]. GBIF [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Antarctic Taxa all Species within 1.0 degrees of the position (Latitude 73° 03' 55.1" S Longitude 67° 29' 23.3" E ) [online]. Australian Antarctic Data Centre [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
editovat- Andrew J. Hund, 2014. Antarctica and the Arctic Circle : a geographic encyclopedia of the earth's polar regions. Volume I, A-I. 1. vyd. [s.l.]: ABC-CLIO. 848 s. Dostupné online. ISBN 1610693930, ISBN 9781610693936. S. 443. (anglicky)
- HERZFELD, Ute Christina. Atlas of Antarctica. Berlin, Heidelberg: Springer Berlin Heidelberg, 2004. Dostupné online. ISBN 978-3-642-62418-6, ISBN 978-3-642-18515-1. DOI 10.1007/978-3-642-18515-1. S. 140–145. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lambertův ledovec na Wikimedia Commons - Lambertův ledovec v CGA (anglicky)
