Ladislav Zemánek
Ladislav Zemánek (* 24. července 1992 Praha)[1] je český historik a rusista, výzkumný pracovník evropského think tanku Čínské akademie sociálních věd China-CEE Institute a expert Valdajského klubu.
PhDr. Ladislav Zemánek, Ph.D. | |
---|---|
Ladislav Zemánek (2015) | |
Narození | 24. července 1992 (32 let) Praha Československo |
Alma mater | Univerzita Karlova v Praze |
Povolání | rusista a vědec |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vzdělání
Absolvoval obor východoevropská studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze pod vedením docenta Hanuše Nykla (Bc. 2016, Mgr. 2018, PhDr. 2018).[2][3][4] Doktorský titul získal v oboru historie na Ústavu světových dějin FF UK pod vedením profesora Václava Horčičky poté, co v roce 2024 obhájil dizertační práci "A Wasted Opportunity? The Soviet Leadership and Chinese Reforms, 1978-1991" ("Promarněná příležitost? Sovětské vedení a čínské reformy, 1978-1991").[5] Jeho spolužáky zde byli generál Karel Řehka či plukovník Otakar Foltýn.[6] V průběhu doktorského studia byl opakovaně oceněn za svou publikační činnost děkanem FF UK Michalem Pullmannem a Evou Lehečkovou.[7][8]
Politická kariéra
V letech 2009-2011 se angažoval v komunistickém hnutí. V roce 2010 byl zvolen tajemníkem Svazu mladých komunistů Československa, byl členem předsednictva Ústřední rady Svazu mladých komunistů Československa a redakce časopisu Československá mladá pravda. V prosinci téhož roku se zúčastnil XVII. světového festivalu mládeže a studentstva v Jihoafrické republice, který organizovala Světová federace demokratické mládeže. V roce 2011 u Zemánka došlo k ideové konverzi od komunismu ke konzervatismu.[9] Na jaře 2014 přijal křest a pravoslavnou víru.
Postupně začal přispívat na pravicové euroskeptické servery (EUportál, Fragmenty) a názorově se sbližoval se skupinou kolem tehdejšího prezidenta Václava Klause a Akce D.O.S.T. Publikoval také v Neviditelném psu, Parlamentních listech či Revue Politika, časopisu brněnského Centra pro studium demokracie a kultury. Přispíval články do dezinformačního „kontrarevolučního magazínu“ Protiproud, který v roce 2013 založil bývalý vicekancléř Petr Hájek.[10] Web se věnuje konspiracím a šíří ruskou propagandu. Zemánek prohlašoval, že silné Rusko je pro středoevropské země potřebné jako protiváha EU a USA a jako ochránce tradičních hodnot.[11]
Od 11. ledna 2014 do 28. října 2015 byl místopředsedou ultranacionalistické strany Národní demokracie.[12][13] Zemánek byl kritikem pozice Sobotkovy vlády k ruské zahraniční politice a konfliktu na Ukrajině. V březnu 2014 vystoupil na demonstraci proti mediálním dezinformacím na Václavském náměstí organizované senátorem ČSSD Jiřím Vyvadilem.[14] Jako „český žurnalista a místopředseda Národní demokracie“ se v roli pozorovatele dne 2. listopadu 2014 zúčastnil voleb v mezinárodně neuznané Doněcké lidové republice. Z důvodu ilegálního vstupu na území Ukrajiny, pozorování, tedy legitimizaci voleb byl Ladislav Zemánek zařazen na seznam Myrotvorec, založený v roce 2014 z iniciativy pozdějšího náměstka ministra obrany v Hrojsmanově vládě.[15] Ocitl se také na ukrajinském sankčním seznamu vydaném prezidentem Petrem Porošenkem (nařízení č. 549/2015)[16] ve společnosti senátora Jaroslava Doubravy, ruského ministra obrany Sergeje Šojgua, předsedy Státní dumy Sergeje Naryškina či prezidenta Čečenské republiky Ramzana Kadyrova.[17] V rozhovoru pro rádio Svobodná Evropa uvedl, že jejich cestu organizovala a platila „ruská strana“.[18] Proti zařazení novinářů na sankční seznam protestovala agentura Reuters nebo britská BBC, která o situaci na Ukrajině podává nezávislé a objektivní informace. Na žádost zahraničního editora BBC Andrew Roye byli její novináři se sankčního seznamu odstraněni.[19]
V březnu 2015 přednášel na konferenci s názvem „Ukrajina – ruská země?“, kterou organizovala Národní demokracie a Vlastenecká fronta. Zemánek prohlásil, že Ukrajina jakožto stát je novotvarem, který nemá žádnou tradici a oporu v minulosti. Podle něj se „za ukrajinským nacionalismem skrývá nadnárodní oligarchie a skuteční vůdcové Nového světového řádu, jehož cíle jsou mnohem horší než ty, které měl Hitler.“[20] V červnu téhož roku vystupoval společně s Tomiem Okamurou na Hovorech na pravici, organizovaných Akcí D.O.S.T. a věnovaných multikulturalismu a migrační krizi.[21] V srpnu 2015 také spolu s krajně pravicovým županem Banskobystrického kraje Marianem Kotlebou řečnil na demonstraci v Praze.[22]
Zemánkovo jméno figurovalo v prohlášení, které strana vydala v březnu 2015 a podle něhož „židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena“.[23] Antisemitský text spolu s Adamem B. Bartošem umístil k symbolickému hrobu Anežky Hrůzové u Polné na Jihlavsku.[24] Brněnský radní Michal Doležel (Žít Brno) na něj v té souvislosti podal trestní oznámení pro hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob a pro podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Před Vánocemi téhož roku jihlavští kriminalisté zahájili úkony trestního řízení a obvinili Zemánka i jeho spolustraníka Adama Bartoše.[25][26] Strana označila trestní oznámení za politicky motivované a výklad textu ze strany oznamovatele označila za účelovou dezinterpretaci.[27]
V březnu 2016 byla podána obžaloba a o jejich vině nepravomocně rozhodla jihlavská soudkyně Tereza Jedličková formou tzv. trestního příkazu.[28] Oba obvinění dostali shodně tresty odnětí svobody na dvanáct měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvou roků.[29] Zemánek i Bartoš proti rozhodnutí podali odpor.[30] Tím bylo rozhodnutí zrušeno a došlo k zahájení hlavního líčení. V říjnu 2016 soud v Zemánkově případě nakonec upustil od potrestání.[31]
Počátkem roku 2016 oznámila strana podíl na založení Světového národně-konzervativního hnutí, jehož čestným předsedou byl známý nacionalistický politik, zakladatel a dlouholetý předseda francouzské Národní fronty Jean-Marie Le Pen, a ohlásila Zemánkovou očekávané zasednutí v nejvyšších orgánech hnutí. Do projektu „nacionalistické internacionály“ se zapojila i Britská národní strana, Srbská radikální strana, řecká krajně pravicová parlamentní strana Zlatý úsvit či Syrská sociálně nacionální strana, druhá nejsilnější strana ve vládnoucí Pokrokové národní frontě v asadovské Sýrii.[32][33]
Díky své podpoře Srbska, odmítavému postoji k nezávislosti Kosova, podpoře haagským tribunálem až do roku 2015 vězněného Vojislava Šešelja i tradičních křesťanských hodnot se opakovaně dočkal publicity v srbských médiích.[34] Ta oceňovala jeho pravoslavné vyznání a důraz na slovanskou vzájemnost.[35]
Vědecká kariéra
Instituce
V letech 2018 až 2021 spolupracoval s Centrem globálních studií Filosofického ústavu Akademie věd České republiky, vedeného docentem Markem Hrubcem.[36] Podílel se zde na organizaci mezinárodních konferencí a výzkumu čínské a ruské politiky. Roku 2019 se například zúčastnil konference „Šanghajská organizace pro spolupráci a Evropa: partneři, soupeři či nepřátelé?“, kterou organizoval sociální vědec Marek Hrubec a jako hlavní řečník zde vystoupil ruský politolog a sinolog Alexandr Lukin.[37][38] Akci kritizovala sinoložka Olga Lomová (Sinopsis), filozof Václav Němec či poslanec ODS Pavel Žáček, podle něhož šlo o vlivovou akci propagující politiku Kremlu.[39]
Od roku 2019 je výzkumným pracovníkem China-CEE Institute, think tanku Čínské akademie sociálních věd[pozn. 1][40][41] v Budapešti. Údajně se zabývá problematikou vztahů mezi Čínou a Evropskou unií,[42] podle novináře Lukáše Valáška však ve skutečnosti podává zprávy o fungování českého politického systému, výsledcích voleb a dění v Česku. Experti z projektu Sinopsis tvrdí, že podobné informace získané spoluprací s partnery v akademické sféře s velkou pravděpodobností využívají čínské rozvědky při plánování operací namířených například proti zemím Evropské unie.[22]
Vzápětí po parlamentních volbách v říjnu 2021 server Aktuálně.cz publikoval sérii kritických článků o výzkumu, který v Centru globálních studií Filosofického ústavu Akademie věd České republiky pod vedením Marka Hrubce probíhal.[43] Kauza vedla k výrazným personálním změnám, ukončení projektů zaměřených na Čínu a Rusko a následné likvidaci Centra globálních studií navzdory stanovisku etické komise Akademie věd, která na Zemánkově výzkumu ani propojení s China-CEE Institute neshledala nic problematického, a to už proto, že Čínská akademie sociálních věd byla partnerskou organizací AV ČR.[44][45] Rozhodnutí předsedkyně Evy Zažímalové o okamžitém ukončení Zemánkova angažmá na AV ČR a Hrubcově odvolání ze všech manažerských funkcí uvítala nastupující ministryně pro vědu, výzkum a inovace za TOP 09 Helena Langšádlová, senátor Pavel Fischer či ředitel thinku tanku Evropské hodnoty Jakub Janda. Zároveň ale mediální kampaň vyvolala negativní reakce v České republice i v zahraničí. Někteří akademici v té souvislosti kritizovali zásahy do svobody slova a vědeckého bádání.[46]
Kampaň následně pokračovala v Maďarsku na stránkách opozičního časopisu HVG.[47] Vedení China-CEE Institute odsoudilo politizaci akademických aktivit i pokusy o ovlivňování vědy prostřednictvím mediálních tlaků a za Ladislava Zemánka se postavilo.[48] Článek publikovaný neokonzervativním americkým think tankem Jamestown Foundation potvrdil, že kauza byla iniciována českými akademiky z projektu Sinopsis, který je spolufinancován kontroverzní americkou organizací National Endowment for Democracy (NED), ministerstvem zahraničí USA či institucemi z Tchaj-wanu.[49][50] Projekt proto bývá v českém prostředí opakovaně kritizován za nedostatek objektivity, politizaci vědy a prosazování cizích zájmů.[51][52][53][54][55]
V roce 2022 byl Zemánek zařazen mezi experty Valdajského klubu, mezinárodního odborně-analytického diskusního fóra, sdružujícího intelektuály, politiky, podnikatele a další osobnosti z celého světa, a organizovaného předními ruskými univerzitami (MGIMO) a think tanky, blízkými vládě. Publikuje na stránkách Valdajského klubu, kde v době po vpádu Ruska na Ukrajinu šíří narativ sympatizující s Ruskem a útočí na údajné „liberální autoritářství“ politického systému v České republice a dalších západních demokraciích.[56][57][58]
Během doktorského studia se minimálně dvakrát zúčastnil konference, kterou organizoval Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě, tedy vysoká škola ruského ministerstva zahraničí. Na konferencích, jakož i v některých článcích publikovaných v Rusku, se objevil s chybnými akademickými tituly (Ph.D., prof.). V květnu 2024 Český rozhlas informoval o tom, že tím podle univerzitní Etické komise, vedené katolickým knězem Markem Váchou, porušil etický kodex Univerzity Karlovy. Škola ale tvrdí, že nemá jak zjistit, zda si tituly přisvojil sám, a interní vyšetřování neodhalilo, že by se Zemánek úmyslně dopustil podvodu. Zároveň zástupci univerzity zdůraznili, že studenta nemohou postihovat za vědecké ani politické názory, a odmítli tak argumentaci Zemánkových kritiků z řad bývalých zaměstnanců univerzity, kteří požadovali Zemánkovo vyloučení a odebrání jeho akademických titulů.[59][60] Děkanka FF UK Eva Lehečková se neztotožnila se stanoviskem Etické komise a Ladislava Zemánka podpořila.[61] Sám Zemánek označil celou kauzu za „dehonestační“ a „politicky motivovanou“.[62]
Když na Univerzitě Karlově v září 2024 úspěšně absolvoval doktorské studium, americké Rádio Svobodná Evropa to ve svém článku označilo za „skandál“ a konstatovalo, že rozhodnutí pražské univerzity údajně dále legitimizuje Zemánkovu činnost ve prospěch Ruska.[63] Počínání Svobodné Evropy vzápětí zkritizoval bývalý diplomat a náměstek ministra zahraničí Petr Drulák, který odsoudil opakované pokusy o perzekuci Ladislava Zemánka z politických důvodů a vyzval k vyhoštění americké rozhlasové stanice z České republiky.[64]
Vědecký výzkum
Zemánek se v minulosti zabýval politickou a právní filozofií s důrazem na ruský konzervatismus, sociální liberalismus a reformní socialismus a publikoval studie věnované významným ruským filozofům, jako byli Ivan Iljin, Pavel Novgorodcev, Sergej Gessen, Bogdan Kisťakovskij či Georgij Gurvič. V návaznosti na polského historika Andrzeje Walického analyzoval vazby mezi ruským liberalismem a socialismem a rozvinul Walického narativ o utváření liberálně socialistického paradigmatu, které v odlišném historickém kontextu anticipovalo sovětský liberální socialismus z doby perestrojky.
V současnosti se věnuje dějinám, potenciálu a rizikům interakce mezi aktéry v eurasijském makroregionu s důrazem na Evropskou unii, Čínu a Rusko včetně projektu Nové hedvábné stezky, Šanghajské organizace pro spolupráci a BRICS.
Zemánek analyzuje rizika spojená s vývojem liberální demokracie se zaměřením na problematická místa západního politického modelu. V návaznosti na autory, jako je politický filozof Isaiah Berlin a John N. Gray, politolog Richard Sakwa, Adrian Pabst a Sergej Karaganov či sociolog Frank Furedi tematizuje autoritářské prvky v liberalismu a rozvíjí koncept postliberalismu jakožto nového vývojového stadia liberální ideologie, které je spjato s transformací mezinárodního systému.
V článku publikovaném ve vlivném ruském časopisu Russia in Global Affairs v roce 2023 analyzoval v návaznosti na Stephena F. Cohena a Richarda Sakwu mezinárodní vztahy prizmatem „druhé studené války“, která je údajně definována konfliktem mezi liberálním a suverénním internacionalismem. Zemánek tento střet extrapoluje na interní vývoj liberálních demokracií, které už z jeho pohledu nejsou definovány soupeřením levice a pravice, ale liberalismu a suverénního populismu, spojujícího jak levicové, tak pravicové neliberální aktéry.[65][66]
Ladislav Zemánek je autorem řady článků ve vědeckých časopisech a kolektivních monografiích v České republice i v zahraničí, především v Číně, Maďarsku, Německu, Rusku, Srbsku a na Slovensku.
Bibliografie (výběr)
Články v impaktovaných časopisech
- Zemánek, L. (2024), Neo-Leninism and Chinese Reforms: Soviet Perestroika Revisited, International Critical Thought, 14, 3, s. 452–469.
- Zemánek, L. (2023), The Rise of Liberal Authoritarianism and Global Transition to Polycentrism, Russia in Global Affairs, 21, 3, s. 84–102.
- Zemánek, L. (2022), Metafyzické předpoklady liberální demokracie, Filozofia, 2, 77, s. 71–84.
- Zemánek, L. (2020), Belt & Road Initiative and Russia: From Mistrust towards Cooperation, Human Affairs, 2, 30, s. 199–211.
- Zemánek, L. (2020), Proměny ruského liberálního socialismu v 1. polovině 20. století, Slovanský přehled – Slovanské historické studie, 3, 106, s. 635–655.
- Zemánek, L. (2019), Právní socialismus Sergeje Gessena, Slovanský přehled – Slovanské historické studie, 3, 105, s. 435–455.
Kapitoly v monografiích
- Zemánek, L. (2024). Sino-Russian Partnership: Boosting Synergies in Global Strategy, in: Mitić, A., Zakić, K. (eds.), Harvesting the Winds of Change: China and the Global Actors. Bělehrad: Institute of International Politics and Economics, s. 124–141.
- Zemánek, L. (2023), Eurasia in the 2020s: Between Integration and Division, in: Stekić, N., Mitić, A. (eds.), New Chinese Initiatives for a Changing Global Security. Bělehrad: Institute of International Politics and Economics, s. 59–74.
- Zemánek, L. (2021), Sociální liberalismus Pavla Novgorodceva a jeho filosofické předpoklady: analýza a kritika, in: Nykl, H. (ed.), Instituce a osobnosti ruské meziválečné emigrace v Československu. Praha: Karolinum, s. 55–84.
- Zemánek, L. (2018), Politická filosofie Ivana Iljina, in: Nykl, H. (ed.), Vybrané kapitoly z ruského myšlení 20. století, Praha: Karolinum, s. 63–95.
Poznámky
- ↑ Čínská akademie sociálních věd (CASS) je instituce pod vedením Ústředního výboru Komunistické strany Číny a Státní rady ČLR. Je nejvyšší akademickou institucí pro filozofický a společenský výzkum v Číně a bývá považována za "nejlepší think tank v Asii". Instituce je pověřena úkolem „Být pevnou frontou marxismu, být nejvýznačnějším chrámem filozofie a sociálních věd a být důležitým think-tankem a mozkovým trustem ÚV KS Číny a čínské vlády“. Současný prezident institutu Feng Zhongping je bývalým viceprezidentem Čínského institutu současných mezinárodních vztahů, spadajícího pod čínské ministerstvo státní bezpečnosti.
Reference
- ↑ Národní demokracie – Rejstřík politických stran a politických hnutí], MV ČR
- ↑ ZEMÁNEK, Ladislav. Národní idea v pojetí Ivana Iljina. dspace.cuni.cz. 2016-09-06. Dostupné online [cit. 2024-05-30].
- ↑ ZEMÁNEK, Ladislav. Člověk, stát a právo v myšlení Pavla Novgorodceva. dspace.cuni.cz. 2018-05-23. Dostupné online [cit. 2024-05-30].
- ↑ ZEMÁNEK, Ladislav. Mezi liberalismem a socialismem: Pavel Novgorodcev, Bogdan Kisťakovskij, Sergej Gessen a Georgij Gurvič. dspace.cuni.cz. 2018-11-12. Dostupné online [cit. 2024-05-30].
- ↑ ZEMÁNEK, Ladislav. A Wasted Opportunity? The Soviet Leadership and Chinese Reforms, 1978-1991. dspace.cuni.cz. 2024-10-09. Dostupné online [cit. 2025-01-17].
- ↑ Ústav světových dějin FF UK. usd.ff.cuni.cz. 2024-05-30. Dostupné online [cit. 2024-05-30].
- ↑ HORČIČKA, Václav. Posudek školitele studenta v doktorském studiu. dspace.cuni.cz. 2024-10-09. Dostupné online [cit. 2025-01-17].
- ↑ PULLMANN, Michal. Výroční zpráva FF UK za rok 2020. www.ff.cuni.cz. 2021-05-13. Dostupné online [cit. 2025-01-17].
- ↑ https://rudarevolta.wordpress.com/2011/08/26/od-lenina-ke-klausovi-za-ctvrt-roku/
- ↑ Protiproud, články autora: Ladislav Zemánek
- ↑ Archivovaná kopie. protiproud.parlamentnilisty.cz [online]. [cit. 2024-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-12.
- ↑ Adam B. Bartoš, Nejhorší vláda v historii. Bude ministrem pedofil? Výzva prezidentu republiky, Ne Bruselu, Národní demokracie
- ↑ PROCHÁZKA, Lukáš. Ne Bruselu – Národní demokracie: konzervativně radikální strana. Praha, 2015 [cit. 2018-08-23]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd. Vedoucí práce Jan Charvát. s. 42. Dostupné online.
- ↑ Co bylo, bylo: Silné Rusko obdivují čeští politici zleva i zprava. ČT24 [online]. 2014-04-01 [cit. 2022-04-27]. Dostupné online.
- ↑ Myrotvorec: Zemanek Ladislav
- ↑ č. 40: Ладіслав Земанек (Ladislav Zemanek)
- ↑ Doubravu, Zemánka a Gegalčije označí Kyjev za nežádoucí osoby. ČT24 [online]. 2014-11-03 [cit. 2022-04-27]. Dostupné online.
- ↑ ВАГНЕР, Александра. Нелегитимное наблюдение. Радио Свобода [online]. 2014-11-07 [cit. 2022-04-27]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Porošenko si dal vlastní gól, hodnotí média sankce proti novinářům. iDNES.cz [online]. 2015-09-17 [cit. 2024-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Aeronet: Ukrajina – ruská země?
- ↑ Hovory na pravici XVI – Příliv uprchlíků do Evropy: Multikulturní obohacení nebo občanská válka?. Akce D.O.S.T. [online]. 2015-06-22 [cit. 2025-01-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Lukáš Valášek, Odsouzeného antisemitu platí Čína. Na Akademii věd se podílí na akcích o Číně i Rusku, Aktuálně.cz, 4. 11. 2021
- ↑ ‚Židovská otázka dosud nevyřešena.‘ Antisemita u hrobu Hrůzové. Echo24 [online]. 2015-04-06 [cit. 2015-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Ultrapravice se snaží zneužít 116 let starou vraždu Anežky Hrůzové, ČT 24, 2015
- ↑ LAUDIN, Radek. Policie obvinila radikála Bartoše kvůli výrokům nad hrobem Anežky Hrůzové. iDNES.cz [online]. 2016-01-05 [cit. 2016-01-05]. Dostupné online.
- ↑ ČTK; mmi. Policie obvinila šéfa Národní demokracie Bartoše. Umístil protižidovský text k hrobu Anežky Hrůzové. iHNed.cz [online]. 2016-01-05 [cit. 2016-01-05]. Dostupné online.
- ↑ http://narodnidemokracie.cz/nevybiravy-utok-na-narodni-demokracii-bartos-a-zemanek-celi-trestnimu-oznameni/
- ↑ Bartoše a Zemánka odsoudil soud za antisemitské výroky u hrobu Anežky Hrůzové, Lidovky, 16.3.2016
- ↑ Radikál Bartoš dostal za výroky u hrobu Anežky Hrůzové v Polné podmínku, iDNES, 16.3.2016
- ↑ MAXOVÁ, Lucie. Termín 'židovská otázka' je neutrální, bránili se u soudu Bartoš se Zemánkem. Případ je odročen. iROZHLAS [online]. 2016-10-17 [cit. 2025-01-17]. Dostupné online.
- ↑ LAUDIN, Radek. Za protižidovský text u hrobu Hrůzové dostal radikál Bartoš podmínku. iDNES.cz [online]. 2016-10-20 [cit. 2025-01-17]. Dostupné online.
- ↑ Náckové všech zemí, spojte se. Antisemita Bartoš se raduje z internacionály, Echo 24, 2016
- ↑ http://www.facebook.com/narodnidemokracie/posts/511562055681949:0
- ↑ http://www.pravda.rs/2014/10/31/ceska-stranke-i-javne-licnosti-pokrenule-peticiju-za-oslobadjanje-seselja/
- ↑ http://www.nspm.rs/savremeni-svet/rusija-je-za-cesku-nesumnjivo-mnogo-veci-prijatelj-nego-nemacka-ili-sad.html?alphabet=l
- ↑ Centrum globálních studií Filosofického ústavu Akademie věd České republiky. cgs.flu.cas.cz [online]. [cit. 2024-30-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-08.
- ↑ Shanghai Cooperation Organisation and Europe: Partners, Rivals or Foes?. globalnikonflikty.cz [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online.
- ↑ KANTOR, Lukáš. Sbližování Ruska s Čínou je šancí i pro EU, řekl politolog z Moskvy. iDNES.cz [online]. 2019-09-11 [cit. 2025-01-18]. Dostupné online.
- ↑ HORÁK, David. Ústavy Akademie věd v roli rusko-čínského trolla. FORUM 24 [online]. Forum 24, 2019-09-19 [cit. 2022-04-27]. Dostupné online.
- ↑ Baidu: Chinese Academy of Social Sciences
- ↑ 中国社会科学院. 百度百科 [online]. [cit. 2024-05-29]. Dostupné online.
- ↑ Наши эксперты: Ладислав Земанек Аналитик Института Китай – ВЦЕ, созданного Китайской академией общественных наук в Будапеште [online]. Москва: Международный дискуссионный клуб «Валдай» - valdaiclub.com [cit. 2022-04-26]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ VALÁŠEK, Lukáš. Odsouzeného antisemitu platí Čína. Na Akademii věd se podílí na akcích o Číně i Rusku. Aktuálně.cz [online]. 2021-11-04 [cit. 2023-04-08]. Dostupné online.
- ↑ VALÁŠEK, Lukáš. Etická komise Akademie věd: Spolupráce badatele s čínskou propagandou není prohřešek. Aktuálně.cz [online]. 2022-05-02 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online.
- ↑ Stanovisko Komise pro etiku vědecké práce AV ČR k Podnětu vedení Filozofického ústavu AV ČR k prošetření některých vědeckých aktivit doc. PhDr. Marka Hrubce, Ph.D. www.avcr.cz [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-02.
- ↑ RYCHETSKÝ, Jan. Svoboda vědeckého bádání prý dostává na frak. Po personálních čistkách vládne na globálních studiích strach a nenávist. Parlamentní Listy [online]. 2022-06-16 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online.
- ↑ DEZSŐ, András. A tudomány csak álca, mögötte a kínai hírszerzés kavar Budapesten is. Heti Világgazdaság [online]. 2022-11-26 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online.
- ↑ Statement of the China-CEE Institute. China-CEE Institute [online]. 2021-12-30 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online.
- ↑ HÁLA, Martin. Borrowed Boats Capsizing: State Security Ties to CCP Propaganda Laundering Rile Czech Public. China Brief, the Jamestown Foundation [online]. 2021-12-03 [cit. 2022-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky. or.justice.cz [online]. [cit. 2024-05-29]. Dostupné online.
- ↑ DRULÁK, Petr. Český (ne)zájem: Nevládní tlampače. Literární noviny [online]. 2024-05-31 [cit. 2024-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Čína v zajetí Sinopsis. !Argument [online]. 2020-06-16 [cit. 2024-05-31]. Dostupné online.
- ↑ DRULÁK, Petr. Akademie věd mezi pluralitou a totalitou. !Argument [online]. 2021-12-20 [cit. 2024-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Dependence in Europe’s Relations with China: Czech Perspective | Institute of International Relations Prague - Expertise to impact. www.iir.cz [online]. [cit. 2024-05-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VOJTA, Vít. Vít Vojta: Mluvit s Pekingem, nebo ho vyloučit? Pročínskou propagandu nepěstuji. HlídacíPes.org [online]. 2020-03-31 [cit. 2024-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Ladislav Zemánek, De-Russification and 'Liberal Authoritarianism': The Czech Choice
- ↑ Ладислав Земанек. Клуб «Валдай» [online]. [cit. 2024-05-29]. Dostupné online.
- ↑ Valdai club, experts: Ladislav Zemánek
- ↑ Kateřina Gruntová, Doktorand Karlovy univerzity vystupoval v Rusku s falešnými tituly. Fakulta ho za to kárá, řešení nemá, iRozhlas, 2024
- ↑ Vyhodili nás, protože jsme upozornili na proruského antisemitu, tvrdí akademici - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2023-08-08 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online.
- ↑ 17. zasedání AS FF UK, 9. 5. 2024. FF UK [online]. 2024-05-09 [cit. 2025-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Doktorand Karlovy univerzity vystupoval v Rusku s falešnými tituly. Fakulta ho za to kárá, řešení nemá. iROZHLAS [online]. 2024-05-18 [cit. 2025-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Скандал у Чехії: спостерігач на «виборах у ДНР» захистив докторську дисертацію у Карловому університеті. Радіо Свобода [online]. 2024-09-13 [cit. 2025-01-18]. Dostupné online.
- ↑ P. Drulák: Evropa se ukrajinizuje a Ukrajina skončí tragicky. Aby bylo jasno [online]. 2024-09-17 [cit. 2025-01-18]. Dostupné online.
- ↑ https://www.sav.sk/journals/uploads/02202013filozofia.2022.77.2.1.pdf
- ↑ The Rise of Liberal Authoritarianism and Global Transition to Polycentrism [online]. [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. (anglicky)