Ladislav IV. Kumán
Ladislav IV. Kumán (maďarsky IV. Kun László, 5. srpna 1262 – 10. července 1290 pod hradem Körösszeg poblíž Varadína) byl synem Štěpána V. a kumánské princezny Alžběty, v letech 1272–1290 uherský a chorvatský král.[1] Jeho manželkou byla Alžběta z Anjou, dcera neapolského krále Karla I. z Anjou. Žil nezřízeným životem a vyznával pohanské zvyklosti, byl dokonce exkomunikován. Za jeho vlády došlo k hlubokému úpadku uherské královské reputace a autority.
| Ladislav IV. Kumán | |
|---|---|
| Král uherský | |
 Ladislav IV. Kumán (Chronicon Pictum). | |
| Doba vlády | 1272–1290 |
| Korunovace | 1272 |
| Narození | 5. srpna 1262 |
| Úmrtí | 10. července 1290 (ve věku 27 let) Körösszegapáti |
| Předchůdce | Štěpán V. Uherský |
| Nástupce | Ondřej III. Uherský |
| Manželka | Isabela z Anjou |
| Dynastie | Arpádovci |
| Otec | Štěpán V. Uherský |
| Matka | Alžběta Kumánská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatZa krále Uherska byl Ladislav korunován hned po smrti otce roku 1272 jako desetiletý. V době neplnoletosti za něj měla vládnout matka Alžběta, ale do její vlády se stále více pletli příslušníci nejbohatších uherských rodů, především chorvatský bán Joachim Pektari z rodu Gutkeledovců. V sedmdesátých letech se uskutečnil dvojitý sňatkový projekt, který spojil příbuzenskými vazbami novou sicilskou dynastii Anjouovců s Arpádovci – Ladislav se oženil s Isabelou a Karel Neapolský se oženil s uherskou princeznou Marií.[pozn. 1] Roku 1277 byl Ladislav uznán za plnoletého a začal vládnout samostatně.
O přízeň Uherska se v sedmdesátých letech ucházeli oba zájemci o římskoněmeckou korunu, Rudolf Habsburský i Přemysl Otakar II. Mladý Ladislav byl vnukem Bély IV. stejně jako Přemyslova druhá manželka Kunhuta Uherská (Mačevská, též Haličská),[pozn. 2] postavil se ale jednoznačně na stranu Habsburka a pokračoval tak v politice svého otce, který byl nesmiřitelným soupeřem českého krále. Ladislav Kumán se na Rudolfově straně zúčastnil jak Přemyslovy potupy před Vídní v roce 1276, tak rozhodující bitvy na Moravském poli v roce 1278. Uherské vojsko tehdy velkou měrou přispělo k české porážce i k smrti krále Přemysla.
Vnitřní situace v Uhrách se přes Ladislavovo velké vítězství stále zhoršovala. Na počínání Kumánů musela reagovat i papežská stolice. Legát Filip přicestoval osobně do Uherska, aby se přesvědčil o situaci a aby napomenul mladého krále. Tyto kroky však způsobily pravý opak. Ladislav se ještě víc přimkl ke Kumánům, jejichž divoký a nespoutaný život mu vyhovoval.
| „ | Král Ladislav měl za manželku dceru krále Karla z Apulie. Manželským lůžkem však pohrdl a oddal se kumánským děvčatům, která se nazývala Edua, Cupchech a Mandula. Měl i mnoho dalších konkubín. Jejich láska jeho srdce nadobro zkazila a baroni i šlechtici v kraji ho znenáviděli… | “ |
| — Chronicum Pictum[2] | ||
Manželství bylo nešťastné.[3] I když byl Ladislav přinucen slíbit nápravu, nic se nezměnilo – musel by úplně změnit způsob života.
| „ | Legát přikázal Uhrům, aby si v rozporu s uherskými zvyky neholili brady, nestříhali vlasy a nenosili kumánské klobouky, což se už stalo v Uhersku běžným. Krále pod hrozbou církevní klatby nabádal, aby nenáviděl pohany, měl v úctě křesťanské mravy a žil v řádném manželství… | “ |
| — Chronicum Pictum[2] | ||
Papežský legát Filip, nevidě jinou možnost, vyhlásil nad zemí interdikt a Ladislava exkomunikoval z církve. Jen s velkým úsilím se uherským vyslancům podařilo přesvedčit samotného papeže, aby trest zmírnil. V roce 1280 je však Filip opět v Uhersku. Na setkání s králem a jeho matkou žádal přijetí ráznych opatření proti pohanům. Sliby byly tentokrát písemné, ale opět se nic nezměnilo. Od září 1286 do srpna 1287 byla zapuzená královna Isabela internována v dominikánském klášteře sv. Marie na Zaječím ostrově pod dohledem Ladislavovy sestry Alžběty. Byla propuštěna až na přímluvu ostřihomského arcibiskupa Ladoméra.[3]
S počínáním krále a jeho kumánské družiny byla stále více nespokojena i šlechta. Někteří její představitelé se dokonce pokusili krále sesadit. To ho přivedlo k myšlence pozvat si na pomoc Tatary. A tak v letech 1285, 1287 a 1288 přicházejí do země Tataři, aby mu pomohli zkrotit odbojnou šlechtu. Strašně poplenili zejména východní Slovensko.[2] To byl důvod pro otevřený boj. Povstali Kysečtí, Boršovci, ale i spišští měšťané. Král utrpěl několik porážek. Po výměně papeže se mu nový muž na papežském stolci Mikuláš IV. dokonce chystal vyhlásit křížovou výpravu. K tomu však nedošlo. 10. června 1290 zavraždili Ladislava IV. tři Kumáni v táboře pod hradem Chersig.
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Syn karla a Marie Karel Martel z Anjou se stal otcem budoucích uherských králů z rodu Anjuovců, kteří v osobě Karla Roberta dosedli na uherský trůn.
- ↑ Čímž také Přemysl argumentoval ve snaze získat uherskou podporu.
Reference
editovat- ↑ www.bartleby.com. www.bartleby.com [online]. [cit. 2009-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-29.
- ↑ a b c Kroniky stredovekého Slovenska : stredoveké Slovensko očami kráľovských a mestských kronikárov. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice: Vydavateľstvo Rak, 1995. 384 s. ISBN 80-85501-06-6. S. 62.
- ↑ a b Magyar életrajzi lexikon
Literatura
editovat- KRISTÓ, Gyula. Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301. Budapest: Corvina, 1993. 310 s. ISBN 9631338576. (německy)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladislav IV. Kumán na Wikimedia Commons - Bitva na Moravském poli ve světle soudobých kronik
| Předchůdce: Štěpán V. |
|
Uherský král Ladislav IV. 1272–1290 |
|
Nástupce: Ondřej III. |
