LGBT práva v Pobřeží slonoviny

Lesby, gayové, bisexuálové a transsexuálové (LGBT) se v Pobřeží slonoviny mohou setkávat s právními komplikacemi neznámými pro heterosexuální většinu. Mužská i ženská stejnopohlavní sexuální aktivita je zde legální, ale domácnosti tvořené stejnopohlavními dvojicemi nemají rovný přístup ke stejné právní ochraně a institutům přístupným pro různopohlavní páry.

Duhová mapa Pobřeží slonoviny

Zákony týkající se stejnopohlavní sexuální aktivity

editovat

Stejnopohlavní sexuální styk vykonaný v soukromí je v Pobřeží slonoviny odjakživa legální a není známo, že by byl někdy kriminalizován,[1] jelikož země v období francouzské kolonizace nikdy nepřijala zákony proti sodomii na rozdíl od většiny britských kolonií po celém světě.[2]

Zmínka o veřejných stejnopohlavních sexuálních aktivitách je v § 360 Trestního zákoníku, který stanovuje, že:

Est puni d'un emprisonnement de trois mois à deux ans et d'une amende de 50 000 à 500 000 francs quiconque commet un outrage public à la pudeur. Si l'outrage public à la pudeur consiste en un acte impudique ou contre nature avec un individu du même sexe l'emprisonnement est de six mois à deux ans et l'amende de 50 000 à 300 000 francs. Les peines peuvent être portées au double si le délit a été commis envers un mineur ou en présence d'un mineur de dix huit ans.[3] Oficiální znění § 360 ve francouzštině (Article 360, Section 3 - Outrage Public à la Pudeur, Chapitre Il - Attentat aux Mœurs, Code Pénal): Est puni d'un emprisonnement de trois mois à deux ans et d'une amende de 50 000 à 500 000 francs quiconque commet un outrage public à la pudeur. Si l'outrage public à la pudeur consiste en un acte impudique ou contre nature avec un individu du même sexe l'emprisonnement est de six mois à deux ans et l'amende de 50 000 à 300 000 francs. Les peines peuvent être portées au double si le délit a été commis envers un mineur ou en présence d'un mineur de dix huit ans [sic].

Překlad z francouzštiny:

Kdo se dopustí na veřejném prostranství jakéhokoliv chování odporujícího zásadám slušnosti a mravnosti, bude potrestán odnětím svobody v délce trvání 3 měsíců až 2 let nebo peněžitým trestem ve výši 50 tisíc až 500 tisíc franků. Pokud by se jednalo o obzvlášť hrubé chování nebo by jím bylo imitováno smilstvo s osobou téhož pohlaví odporující zákonům přírody, pak se trest odnětí svobody navyšuje na délku trvání 6 měsíců až 2 let, zatímco peněžitý trest je v rozpětí 50 tisíc až 300 tisíc franků. Oba tresty mohou být aplikovány v dvojnásobné výši, pokud je trestný čin spáchán na nezletilém či za přítomnosti osoby mladší 18 let.

Stejnopohlavní soužití

editovat

Vláda státu Pobřeží slonoviny neuznává soužití stejnopohlavních párů.

Ochrana před diskriminací

editovat

V zemi neplatí žádné zákony proti diskriminaci založené na sexuální orientaci nebo genderové identity.

Nicméně v březnu 2010 v rámci šetření Rady pro lidská práva představitel Pobřeží slonoviny ubezpečoval, že země se bude snažit o eliminaci diskriminace proti osobám jiné sexuální orientace nebo genderové identity, ale o spuštění kampaně pro rovné příležitosti a bourání předsudků se zasazovat nebudou, neboť to není jejich hlavní prioritou.[2]

Adopce dětí

editovat

Podle zprávy Ministerstva zahraničí Spojených států amerických nejsou gayové a lesby považovány za osoby způsobilé k osvojení dětí.[4]

Životní podmínky

editovat

Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických na základě svého výzkumu ohledně ochrany lidských práv v zemi shledává, že:

Nezaznamenali jsme žádný případ diskriminace založené na sexuální orientaci v zaměstnání, bydlení, přístupu ke vzdělání nebo zdravotní péči. Nicméně sociální stigma ohledně LGBT komunity zde stále přetrvává a vláda proti tomu nepodniká žádné kroky. Zejména homosexuální muži bývají často terčem fyzického násilí, omezování svobody, verbálních útoků, ponižování a perzekuce ze strany policie, četnictva a členů ozbrojených sil. Často dochází podle oficiálních statistik k ponižování a zneužívání homosexuálních mužů a transgender osob v armádě zejména jako sexuálních otroků. Oběti násilí nikdy nepodaly žalobu ze strachu z represí. Situace LGBT komunity se údajně zlepšila po povolební krizi, ale stále zůstává spíše nevyřešenou. Mnoho LGBT organizací v zemi se stále potýká s problémama s úřady a bezpečnostními složkami. Nicméně dle tisku se v Abidjanu konal Silvestrovský večírek pořádaný skupinou lesbických žen.[5]

Touré Claver, prezident LGBT hnutí Alternative Côte d'Ivoire v září 2011 připomněl, že má zkušenost s případem, kdy lékař odmítl ošetřit pacienta z důvodu jeho sexuální orientace. Claver a další členové hnutí pak následně protestovali před klinikou, kde výše zmíněný lékař pracoval. Podle Clavera se tehdy jednalo o přímou diskriminaci homosexuální osoby, nicméně stát se posouvá spíše směrem k toleranci.[6]

Veškeré zákony týkající se LGBT osob

editovat
Legální stejnopohlavní styk   (Nikdy nebyl trestán)
Stejný věk legální způsobilosti k pohlavnímu styku pro obě orientace  [7]
Anti-diskriminační legislativa ohledně projevů nenávisti a násilí  
Anti-diskriminační zákony v zaměstnání  
Anti-diskriminační zákony v přístupu ke zboží a službám  
Stejnopohlavní manželství  
Jiná forma stejnopohlavního soužití  
Adopce dítěte partnera  
Společná adopce stejnopohlavními páry  
Gayové a lesby mohou otevřeně sloužit v armádě  
Možnost změny pohlaví  
Přístup k umělému oplodnění pro lesbické ženy  
Náhradní mateřství pro gay páry  

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LGBT rights in Ivory Coast na anglické Wikipedii.

  1. State Sponsored Homophobia: A world survey of laws criminalising same-sex sexual acts between consenting adults, The International Lesbian, Gay, Bisexual, Trans and Intersex Association, edited by Lucas Paoli Itaborahy and Jingshu Zhu, May 2013, page 20. old.ilga.org [online]. [cit. 02-03-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 19-07-2013. 
  2. a b Paul Canning. Is Ivory Coast Truly an Oasis for LGBT People?. Care2. 11 October 2011. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-27. 
  3. Legislation, Côte d'lvoire, Global Resource & Information Directory, Family Online Safety Institute. www.fosigrid.org [online]. [cit. 2015-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-07. 
  4. Intercountry Adoption: Côte d'Ivoire, Bureau of Consular Affairs, U.S. Department of State, July 2012. adoption.state.gov [online]. [cit. 2015-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-14. 
  5. 2011 Country Reports on Human Rights Practices: Côte d'Ivoire, Bureau of Democracy, Human Rights and Labor, U.S. Department of State, pages 33-34
  6. Selay Marius Kouassi. Ivory Coast: Abidjan is becoming a gay Eldorado. Radio Netherlands Worldwide. 20 September 2011. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-05. 
  7. old.ilga.org [online]. [cit. 02-03-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 19-07-2013.